Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v zemích EU
Na této stránce jsou uvedeny podíly žáků přijatých do odborného vzdělávání v jednotlivých zemích EU v letech 2023 a 2019, v další části jsou porovnávány jejich podíly v ČR s průměrem EU pro jednotlivé hlavní třídy ISCED.
Vzdělávací systémy jsou v jednotlivých zemích značně různorodé a přetrvává tradice a kontinuita forem vzdělávání, to se projevuje zejména jako výrazné rozdíly v rozčlenění nově přijatých do všeobecného a odborného vzdělávání.
Podíl nově přijatých do odborného vzdělávání se pohybuje v zemích EU od hodnoty 73,4 % ve Slovinsku do hodnoty pouhých 17,8 % na Kypru, přitom v průměru EU se tento podíl od roku 2019 nepatrně zvýšil (z hodnoty 46,7 % na 46,9 %). Z obrázku, kde je uvedena většina zemí, je zřejmé, že obecně jde o hodnoty mezi 70 % a 30 % a že k výraznějším změnám došlo pouze v některých zemích.
Podle podílu přijatých do odborného vzdělávání se vyprofilovaly čtyři skupiny zemí.
Nejvyšší podíl, nad 70 %, přijímá Slovinsko – 73,4 %, Česko – 72,9 %, Chorvatsko – 72,3 %, Černá Hora – 72,2 %, Srbsko – 72,0 % a Slovensko – 71,0 %. V této skupině se uvedený podíl znatelně navýšil v Chorvatsku (o 1,5 p. b.) a v České republice (o 1,0 p. b.), k poklesu došlo v Srbsku (o -1,7 p. b.) a Slovinsku (o -0,7 p. b.)
Další skupinu tvoří země s podílem přijímaných do odborného vzdělávání ještě nad 50 %. Jsou to Rakousko – 63,1 %, Bulharsko – 58,1 %, Rumunsko – 58,0 %, Finsko – 57,7 %, Maďarsko – 55,6 %, Itálie – 55,1 %, Polsko – 54,6 %, Nizozemsko – 54,0 %, Lucembursko – 53,8 % a Švýcarsko – 53,1 %. V této skupině došlo k výraznému nárůstu podílu přijímaných v Bulharsku (o 7,6 p. b.), dále v Polsku (o 1,8 p. b.) a Maďarsku (o 1,4 p. b.). Pokles byl zaznamenán zejména u Lucemburska (o -5,4 p. b.), Finska (-2,2 p. b.) a Švýcarska (-2,1 p. b.).
Třetí skupinu tvoří země s podílem přijímaných do odborného vzdělávání mezi 50 % a 30 %. Jsou to Norsko – 48,7 %, Německo – 48,2 %, Belgie – 43,1 %, Lotyšsko – 42,2 %, Irsko – 41,9 %, Estonsko – 41,3 %, Španělsko – 37,7 %, Francie – 37,3 %, Švédsko – 34,3 %, Portugalsko – 33,7 %, Dánsko – 32,7 %, Island – 32,5 % a Turecko – 30,9 %. V této skupině došlo k nárůstu podílu přijímaných v Norsku a Islandu (shodně o 2,6 p. b.) a naopak k výraznějším poklesům v Turecku (o -4,0 p. b.) a Irsku (o -3,9 p. b.).
Nejnižší podíly přijímaných do odborného vzdělávání vykazuje Malta – 26,8 %, Litva – 24,1 % (nárůst o 4 p. b.), Řecko – 24,1 % (s druhým největším poklesem o 5,0 p. b. proti roku 2019) a Kypr – 17,8 %.
Obrázek 1: Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v zemích EU (2023 a 2019)
Pramen: Eurostat.
V souladu se statistikami Eurostatu jsou zde zahrnuty nejen země EU, ale i součástí EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island), a kandidáti na vstup do EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko). Bosna a Hercegovina, Lichtenštejnsko a Severní Makedonie nejsou uvedeny pro absenci údajů.
Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v hlavních třídách ISCED – porovnání průměru EU a podílu v ČR
Nejvýraznější rozdíl mezi zastoupením nově přijatých v Česku a v průměru EU je ve třídě Technika, výroba a stavebnictví, kde rozdíl činí 5,3 p. b. Souvisí to jednak s vysokým podílem průmyslové produkce v naší ekonomice, jednak se skutečností, že absolventi přijímaní do technických oborů vysokých škol vycházejí převážně z technických oborů středních škol, a ne z gymnázií.
Podíly přijatých do oborů třídy Vzdělávání a výchova jsou v průměru EU nízké (0,6 %). Tato příprava probíhá převážně na úrovni terciárního vzdělávání, výrazně vyšší podíl v České republice (2,8 %) souvisí se středoškolskou přípravou pro předškolní a mimoškolní pedagogiku a sociální činnosti.
Třída Umění a humanitní vědy v oblasti středního vzdělávání zahrnuje prakticky pouze umělecké obory, protože humanitní vzdělávání, vč. jazykového, je u nás i v ostatních zemích záležitostí terciárního vzdělávání. Podíl přijatých v ČR dosahuje 6,8 % a převyšuje o 1,7 p. b. podíl v EU, což je dáno vysokými počty přijímaných do uměleckých oborů u nás.
Třídy Společenské vědy, žurnalistika a informační vědy a Přírodní vědy, matematika a statistika jsou v ČR na středoškolské úrovni zastoupeny jen nepatrně. Již ze slova „vědy“ vyplývá terciární úroveň vzdělávání. V ostatních zemích EU se objevuje o něco větší zastoupení přijatých žáků, a to do programů z oblasti neživé přírody, životního prostředí a matematiky.
Třídou s výrazným podílem nově přijatých je Obchod, administrativa a právo. Jsou zde zahrnuty poměrně nesourodé obory a programy, zatímco v oblasti administrativních a obchodních činností mají středoškoláci výrazné zastoupení (u nás skupiny Ekonomika a administrativa a Obchod), oblast Práva je výhradní doménou terciárního vzdělávání, převážně magisterského. Podíl průměru EU (17,4 %.) a České republiky jsou stejné.
Obr. 2: Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v zemích EU a v ČR podle hlavních tříd ISCED (2023)
Pramen: Eurostat.
Zajímavé je porovnání průměru EU a ČR ve třídě Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství. I když se rozhodně nepovažujeme za zemi se zemědělským charakterem, je podíl počtu přijímaných u nás (4,5 %) výrazně vyšší než průměr zemí EU (3,7 %). To souvisí s úrovní vzdělání, tedy s tím, že v mnoha zemích nemají pracovníci v zemědělství ani střední úroveň vzdělání.
V podílu přijatých do středního vzdělávání ve třídě Zdravotní a sociální péče, péče o životní podmínky stále ještě nedosahujeme průměru EU – hodnota 8,4 % v ČR je o 2,7 p. b. nižší, než je průměr EU. I když v ČR podíl přijímaných do této třídy o 0,7 p. b. narostl, v průměru EU je nárůst ještě vyšší (1,6 p. b.). Určitou roli má rovněž skutečnost, že ve vyspělých zemích EU jsou vyšší počty přijatých v oblasti sociální péče a péče o životní podmínky.
Třetí z hlediska velikosti podílu přijatých do středního vzdělávání je hlavní třída Služby. Podíl v ČR je mírně nižší (o 1,6 p. b.), než její podíl v EU, což je zřejmě dáno poklesem nově přijatých v ČR v průběhu pěti let o 1,1 p. b.
Tabulka 1.: Podíly nově přijatých do odborného vzdělávání v zemích EU a v ČR podle hlavních tříd ISCED (2019 a 2023)
Pramen: Eurostat, vlastní propočty.
Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání (ISCED) slouží jako rámec pro sběr, sestavování a analyzování mezinárodně srovnatelných statistik vzdělání. Klasifikace ISCED patří do skupiny ekonomických a sociálních klasifikací OSN a slouží pro třídění vzdělávacích programů a souvisejících kvalifikací podle úrovní a oborů vzdělání. https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace-oboru-vzdelani-cz-isced-f-2013
