Podíly mladých lidí podle úrovně vzdělání a jejich vývoj v zemích EU
Na této stránce jsou uvedeny informace o vývoji podílů obyvatel EU ve věku 20–24 let s minimálně středním vzděláním a podílech obyvatel ve věku 25–34 let podle dosaženého stupně vzdělání.
Vývoj podílů obyvatel ve věku 20–24 let s minimálně středním vzděláním v zemích EU
Pozornost věnujeme mladým lidem, tj. věkové skupině 20–24 let, a to zejména porovnání podílů mladých s minimálně středním vzděláním v letech 2017 a 2024. Uvádíme, kolik procent mladých lidí v jednotlivých zemích EU dosáhlo alespoň středního vzdělání v roce 2017 a o kolik se zvýšil tento podíl do roku 2024. Jsou tedy zahrnutí všichni, kteří absolvovali úspěšně středoškolské vzdělání, bez ohledu na to, zda pracují, dále studují či jsou nezaměstnaní. Nejsou započteni lidé bez vzdělání, s nedokončeným základním vzděláním, s dokončeným základním vzděláním a absolventi praktické školy.
Jednotlivé země jsou seřazeny podle velikosti podílu středoškolsky vzdělaných v roce 2024. Z barevného rozlišení je zřejmý nárůst podílu alespoň středoškolsky vzdělaných. Přitom je však vhodné brát v úvahu, že při poměrně vysokých hodnotách podílu středoškolsky vzdělaných už nelze dosahovat vysokého nárůstu, znepokojující je však pokles dosaženého podílu.
Podíl mladých lidí, kteří dosáhli minimálně středoškolského vzdělání (secondary educational attainment) je v zemích EU poměrně vysoký. V roce 2024 činil 85,1 % a proti roku 2017, kdy činil 82,9 %, vzrostl o 2,2 p. b.
Velké nárůsty dosáhly především země s nejnižším podílem středoškoláků v roce 2017, jsou to Turecko (nárůst 21,3 p. b.), Portugalsko (nárůst 10,8 p. b.) a Španělsko (nárůst 8,2 p. b.), kde nárůst Turecka je opravdu pozoruhodný. I když v pořadí stále zůstává mezi posledními, podíl mladých se středoškolským vzděláním je tam větší než v Německu. Dále pak již podstatně nižší nárůst vykazuje Island (6,3 p. b.), Lucembursko (5,2 p. b.) a Itálie (4,7 p. b.).
Na druhé straně jsou v grafu země, kde se podíl osob dosahujících středoškolského vzdělání ve věkové kategorii 20–24 let snižil. Jedná se o osm zemí: Finsko (-4,8 p. b.), Estonsko (-2,8 p. b.), Kypr (-2,6 p. b.), Rakousko (-1,8 p. b.), Německo (-1,5 p. b.), Švýcarsko (-1,2 p. b.), Slovinsko (-0,6 p. b.) a Lotyšsko (-0,2 p. b.).
Kromě Německa a Estonska se jedná o země, kde podíl osob dosahujících středoškolského vzdělání v roce 2017 přesahoval 85 %. U těchto zemí uvedený pokles naznačuje problémy s nárůstem předčasných odchodů ze vzdělávání, ať jsou již způsobeny tím, že žáci nepokračují ve vzdělávání po základní škole, nebo střední školu z různých důvodů nedokončí úspěšným absolvováním.
Z pohledu našeho vzdělávacího systému je znepokojující, že zatímco v roce 2008 byla Česká republika podle podílu mladých se středoškolským vzděláním na třetím místě, v roce 2017 i v roce 2024 je na desátém místě mezi 27 zeměmi EU.
Vývoj podílů obyvatel ve věku 20–24 let s minimálně středním vzděláním v zemích EU
(řazeno podle velikosti podílu v roce 2024)
Zdroj: Eurostat
V souladu se statistikami Eurostatu jsou zde zahrnuty nejen země EU, ale i součástí EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island), a kandidáti na vstup do EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Severní Makedonie, Srbsko a Turecko). Bosna a Hercegovina, Lichtenštejnsko nejsou uvedeny pro absenci údajů.
Podíly obyvatel ve věku 25-34 let podle dosaženého stupně vzdělání
Celkový pohled na vzdělanost mladé generace v zemích EU vyžaduje zahrnout do přehledu i terciární vzdělání. Zde vycházíme z předpokladu, že největší podíl obyvatel dokončí své vysokoškolské vzdělání do 25 let (možná by bylo vhodnější uvažovat o hranici 27 let, ale zde nejsou k dispozici dostatečně podrobná data).
V následujícím grafu jsou tedy znázorněny podíly obyvatel ve věku 25 až 34 let podle stupně dosaženého vzdělání v roce 2024 v členění: základní vzdělání nebo bez vzdělání (ISCED 2011, stupeň 0 až 2), středoškolské vzdělání (ISCED 2011, stupeň 3 a 4) a terciární vzdělání (ISCED 2011, stupeň 5 až 8). Země jsou seřazeny podle podílu obyvatel s terciárním vzděláním.
Podíly obyvatel ve věku 25–34 let v zemích EU podle stupně dosaženého vzdělání v roce 2024
(řazeno podle velikosti podílu terciárního vzdělání)
Zdroj: Eurostat
V Evropské unii jako celku bylo v roce 2024 ve věkové skupině 25–34 let 14 % mladých se základním vzděláním či bez vzdělání, dalších 42 % mělo střední vzdělání a 44 % absolvovalo terciární vzdělávání.
V České republice byl podíl terciárního vzdělávání oproti EU o 11 p. b. nižší (33 %), ovšem zároveň je o 6 p. b. nižší i podíl mladých se základním vzděláním (8 %). Naopak podíl mladých se středním vzděláním dosahoval až 59 %, což je společně s Bosnou a Hercegovinou, Chorvatskem, Rumunskem a Slovenskem nejvíce v EU.
Podíl terciárně vzdělaných mladých lidí v zemích v EU je v rozmezí od 65 % u Irska do hodnoty 23 % u Rumunska. Znepokojivý je však v některých zemích vysoký podíl mladých lidí, kteří dosahují pouze základní vzdělání nebo zůstávají bez vzdělání, jedná se o Turecko (29,4 %), Španělsko (24,7 %), Rumunsko (20,7 %), Itálii (19,3 %) a Maltu (18,0 %). Zejména ve Španělsku, ale i v Turecku a Maltě je zřejmý značný kontrast s podílem terciárně vzdělaných.
Data, která jsou k dispozici, nám umožňují také srovnání se stavem v roce 2014.
Nejvýraznější zvýšení podílů vysokoškolsky vzdělaných dochází v zemích Turecko (19,5 p. b.), Malta (15,8 p. b.), Irsko (11,8 p. b.), Portugalsko (11,6 p. b.), Německo (11,5 p. b.) a Španělsko (11,1 p. b.). Ke snížení podílů dochází pouze v Rumunsku (-2,2 p. b.) a ve Finsku (o -1,2 p. b.).
Z hlediska podílu vysokoškolsky vzdělaných u většiny zemí nedochází k výrazným posunům v jejich pořadí, je to dáno poměrně velkou setrvačností školských systémů. Výraznější posuny v pořadí zemí směrem k vyššímu podílu vysokoškolsky vzdělaných proti postavení v roce 2014 vykazují Turecko (o 14 míst), Malta (o 12 míst), Německo (o 4 místa), Španělsko (o 4 místa) a Portugalsko (o 3 místa).
Nejvýraznější pokles v pořadí vykazuje Finsko (o -10 míst), Maďarsko (o -9 míst) a Estonsko (o -7 míst). Smutnou skutečností je pokles České republiky v pořadí o 4 místa, což ji odsunuje na nelichotivé 30. místo z 34 hodnocených zemí Evropy, i když se u nás podíl vysokoškolsky vzdělaných v dané skupině mladých od roku 2014 zvýšil o 3,6 p. b.
Je nutno zdůraznit, že v naprosté většině zemí, i při poklesu v pořadí, dochází k navýšení podílu mladých s terciárním vzděláním, k poklesu došlo pouze u Rumunska a Finska.
