Struktura středoškolských absolventů v EU

Struktura absolventů středního vzdělávání v členských státech EU podle zaměření oboru vzdělání

Odborné versus všeobecné vzdělávání

V některých zemích má vysoký podíl všeobecné vzdělávání, v jiných tvoří podíl odborného vzdělávání více než polovinu. V zemích s vysokým podílem všeobecného vzdělávání se jednak předpokládá, že velká část absolventů bude pokračovat ve studiu na vysokých školách a univerzitách a získá profilaci tam, nebo se bude vzdělávat aktivně v rámci celoživotního učení. Nevýhodou všeobecně vzdělávacích programů pro trh práce i pro absolventy se projeví při neúspěchu v dalším studiu, nebo při nutnosti začít si vydělávat dříve než po ukončení vysokoškolského studia, zde jsou absolventi se všeobecným vzděláním znevýhodněni.

Následující obrázek znázorňuje strukturu absolventů učebních a maturitních oborů. Ukazuje procentuální podíl absolventů všeobecného vzdělávání a odborného vzdělávání podle jeho zaměření. Údaje o absolventech s odborným vzděláním jsou členěny podle upravených hlavních tříd ISCED: Technika, výroba a stavebnictví, Informační a komunikační technologie, Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství, Služby, Umění a humanitní vědy, Obchod, administrativa, společenské vědy, Zdravotní a sociální péče, péče o příznivé životní podmínky a Vzdělávání a přírodní vědy. Státy jsou seřazeny podle celkového podílu absolventů všeobecného vzdělávání.

Skladba absolventů středoškolského vzdělávání podle zaměření studia v roce 2023 (%)

Pramen: Eurostat, vlastní přepočet.

V souladu se statistikami Eurostatu jsou zde uváděny nejen země EU, ale i součásti EFTA (Norsko, Švýcarsko, Island), a kandidáti na vstup do EU (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Severní Makedonie, Turecko). Nejsou uvedeny země, které nemají uvedena potřebná data a Belgie pro nekonzistenci dat.

    Průměr za EU ukazuje, že asi polovina středoškolských absolventů v EU má všeobecné vzdělání a u absolventů s odborným vzděláním převažují technické, službové a obchodně-administrativní zaměření. Znepokojující je nízký podíl absolventů připravených pro oblast informačních a komunikačních technologií.

    Česká republika je na třetím místě v podílu absolventů se středním odborným vzděláním, a vykazuje rovněž vysoký podíl absolventů ve třídě Technika, výroba a stavebnictví.

    Odborné vzdělávání je silně zastoupeno také v Bosně a Hercegovině, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku, Černé Hoře a na Slovensku. Tyto země, včetně České republiky a s výjimkou Černé Hory, mají i nejvyšší podíly absolventů ve třídě Technika, výroba a stavebnictví.

    Významné podíly absolventů ve třídě Informační a komunikační technologie mají Polsko, Bulharsko, Černá Hora, Portugalsko a Itálie.

    Nejvyšší podíl absolventů se všeobecným vzděláním (nad 75 %) mají Litva, Kypr, Estonsko, Turecko a Irsko. S výjimkou Turecka a Irska je v uvedených státech v rámci odborného vzdělávání nejsilněji zastoupeno technické zaměření.

    V oblasti služeb mají nejvíce absolventů s odborným vzděláním Černá Hora, Chorvatsko, Rumunsko, Bosna a Hercegovina a Nizozemsko, v oblasti zdravotnictví je to Nizozemsko, Severní Makedonie a Finsko – vždy jde o země s podprůměrným zastoupením absolventů se všeobecným vzděláním.

    Španělsko a Turecko mají relativně nízký podíl absolventů s odborným vzděláním, a ti jsou navíc výrazně umělecky orientovaní.

    Nejmenší podíl absolventů odborného vzdělávání byl v roce 2014 na středních školách v Irsku, které vykazovalo téměř stoprocentní podíl všeobecně připravených absolventů. V současné době neklesá podíl absolventů s odborným vzděláním v žádné zemi pod 15 %.

Rozčlenění absolventů s odborným vzděláním podle zaměření oboru

V této části věnujeme pozornost struktuře absolventů s odborným vzděláním, a to jak učebních, tak maturitních oborů dohromady. Údaje jsou opět členěny podle upravených hlavních tříd ISCED. I když je v jednotlivých zemích EU různý podíl odborného vzdělání, můžeme takto snadněji porovnávat podíly jejich zaměření.

Skladba českých absolventů středoškolských odborných oborů vychází z dlouhodobé tradice, nicméně bezesporu umožňuje poměrně dobrý start na trh práce už po střední škole, s velkou šancí na získání uplatnění v oboru a možností okamžitě se zapojit do chodu firmy. Všeobecné vzdělání je součástí odborné přípravy a důraz na měkké dovednosti odpovídá potřebám měnící se ekonomiky i celoevropským trendům. Prostupnost vzdělávacího systému zároveň nebrání v pokračování ve studiu na vyšší úrovni.

Detailní pohled na skladbu středoškolských absolventů s odborným vzděláním poskytuje následující obrázek. Státy jsou seřazeny podle podílu absolventů třídy Technika, výroba a stavebnictví. Hodnota 100 % odpovídá pouze odbornému vzdělání, podíl všeobecného není v tomto grafu zohledněn.

Skladba absolventů středního odborného vzdělávání podle zaměření studia ve vybraných státech EU (%)

Pramen: Eurostat.

    Česká republika se řadí mezi země s poměrně vysokým zastoupením technicky zaměřených absolventů. Vzhledem k tomu, že v současnosti roste poptávka po technicky zaměřených pracovnících, mají mladí lidé s technickým vzděláním šanci uplatnit se nejen u nás, ale i v zahraničí.

    V rámci středního odborného vzdělávání mají obory třídy Technika, výroba a stavebnictví podíl nad 50 % absolventů v zemích Island, Maďarsko, Kypr, Estonsko a Litva, přitom ale jejich podíl odborného vzdělávání je převážně nízký (viz první část tohoto článku), s výjimkou Islandu.

    Nízký podíl absolventů třídy Technika, výroba a stavebnictví je v Irsku, na Maltě, ve Španělsku a Portugalsku. Středoškolské vzdělávání se zde soustředí spíše všeobecným směrem a v rámci odborného vzdělávání jsou rovněž silněji zastoupeny netechnické obory. V Nizozemsku má odborné vzdělávání sice značný význam, ale jsou zde silně zastoupeny hlavně obory zaměřené na Zdravotnictví a sociální péči a Služby, přitom podíl technicky zaměřených oborů je poměrně nízký.

    Podíl absolventů třídy Informační a komunikační technologie je v jednotlivých zemích velice různý a pohybuje se od nejvyšších hodnot v Bulharsku, Polsku, Portugalsko a na Maltě až po nulovou hodnotu u třetiny zemí. Lze předpokládat, že v těchto zemích příprava absolventů pro tuto oblast probíhá, ale je skryta začleněním příslušných oborů do třídy Technika, výroba a stavebnictví, nebo je posunuta do oblasti teriéru.

    Absolventi třídy Zemědělství, lesnictví, rybářství a veterinářství jsou zastoupeni v mnoha zemích obdobnou měrou, překvapivě vysoký podíl jich je v Irsku a Švédsku, dále v Rakousku, Maďarsku a Rumunsku. Nízký podíl absolventů v některých zemích (kolem jednoho procenta) je často dán skutečností, že v zemědělství pracují převážně obyvatelé bez středoškolského vzdělání.

    Druhou nejpočetnější skupinu tvoří absolventi oborů třídy Služby. Nejvyšší zastoupení vykazuje Kypr, Černá Hora a Rumunsko, nízké je jejich zastoupení pouze v Řecku a Irsku, dále i v Turecku a Lucembursku, v těchto zemích jsou zřejmě nahrazováni pracovníky bez odborné kvalifikace.

    Třetí nejfrekventovanější třídou je Obchod, administrativa, společenské vědy (kde ovšem podíl absolventů společenských věd je zanedbatelný). Výrazně vysoký je podíl těchto absolventů v Lucembursku, Německu, Švýcarsku a Rakousku, což je zřejmě dáno tradicí školských systémů. Naproti tomu na Kypru, v Estonsku, Islandu a Litvě se v této oblasti zřejmě uplatňují absolventi se všeobecným vzděláním. V České republice se podíl těchto absolventů pohybuje mírně pod průměrem Evropské unie.

    Nerovnoměrnost v podílu zdravotnicky zaměřených oborů napříč státy si lze vysvětlit tím, že v řadě zemí je pro výkon zdravotnických povolání vyžadován vyšší stupeň vzdělání a příprava se přesouvá do postsekundární nebo terciární úrovně vzdělání. Ve státech se silnou sociální politikou zpravidla zaujímají obory zaměřené na zdravotní a sociální péči významný podíl. Vysoký podíl těchto absolventů vykazuje zejména Irsko, dále i Řecko, Nizozemsko, Dánsko a Severní Makedonie.

    Velmi nízké, případně ve třetině zemí i nulové, hodnoty podílu absolventů ve třídách Umění a humanitní vědy a Vzdělávání jsou dány tím, že příprava pro tyto oblasti probíhá v rámci terciárního vzdělávání. Výraznější podíl těchto absolventů je patrný v Lucembursku a Slovinsku; nižší, avšak stále poměrně vysoký, je také v Itálii a České republice.