Profily ohrožených žáků a doporučené intervenční přístupy (Cedefop)

Profily ohrožených žáků a doporučené intervenční přístupy (Cedefop)

Jaké jsou základní profily (charakteristiky) ohrožených žáků?

Cedefop na základě výzkumů v zemích EU identifikoval 6 základních „profilů“, neboli charakteristik ohrožených žáků.

Žáci „odpojující“ se od školy

Žáci, kteří spadají do této skupiny mají průměrné až podprůměrné známky. Chodí do školy, ale hodiny i školu považují za nudné a občas jsou „duchem nepřítomní“. Mají pocit, že „škola není jejich věc“. Často mají nízké vzdělanostní aspirace, které mohou souviset s nedostatkem podpory rodiny. Rodiče by chtěli, aby žák pokračoval ve studiu, ale sami nemají dostatečné vzdělání a nevědí, jak žáka podpořit.

U této skupiny žáků je důležité se zaměřit na kariérové poradenství a podporu, zvyšování atraktivity výuky, praktické ukázky aplikace teoretických předmětů a dále na zapojování žáků do aktivit školy, případně s i ve spolupráci s neziskovými organizacemi, nízkoprahovými kluby apod. Cílem je podpořit zájem žáka o vzdělávání. Důležitá je i možnost přechodu žáka na vhodnější obor střední školy nebo jinou školu v případech, kdy se ukáže, že žák nemá pro obor předpoklady nebo ho obor nezajímá.

Žáci, kteří se proti škole vymezují/mají negativní postoj ke škole

Žáci v této skupině mají časté absence. Pokud chodí na vyučování, často se chovají provokativně a odmítají pracovat v hodině. Někteří mají konfliktní vztahy s učiteli nebo i se spolužáky. Jejich studijní výsledky jsou podprůměrné. Prospěch se zhoršuje a je pro něj stále těžší držet krok s výukou. Mají spíše negativní zkušenost se školou a sami se považují za špatné žáky. Rovněž mohou čelit složitým osobním, sociálním a rodinným okolnostem nebo se potýkat se zdravotními problémy (např. psychickými).

Pro tyto žáky může být řešením „vzdělávací cesta na míru“, tedy individuální přístup a vytvoření plánu, který bude vycházet z možností žáka a bude zahrnovat pravidelné kontroly plnění tohoto plánu. V českém prostředí se může jednat např. o individuální akční plán navržený v rámci výchovné komise. (více např. příklad dobré praxe Pedagogicko-psychologická podpora žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávacího systému formou vytvoření individuálního akčního plánu, dostupný na https://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-19.)

Vhodným nástrojem podpory v případech, že žáci čelí více různým problémům, může být přístup založený na case managementu. 

Žáci, kteří mají problémy s adaptací na střední škole

U některých žáků nebo studentů existuje nesoulad mezi jejich očekáváními ve vztahu ke zvolenému oboru na střední škole. Mohou se cítit frustrovaní z toho, že nároky oboru, který studují, jsou vyšší a mají pocit, že k jeho úspěšnému zvládnutí nemají potřebné znalosti a dovednosti. Součástí problému může být i nízká podpora ze strany rodičů nebo se mohou cítit nepříjemně mezi svými vrstevníky, což má negativní vliv na klesající sebevědomí.

Mezi doporučené nástroje Cedefopu patří v těchto případech kariérové poradenství, které by mělo vzniku těchto problémů předcházet, dále pak vytváření pozitivního prostředí na škole i v průběhu odborné praxe, umožnění přechodu na jiný vhodnější obor, a také výuka v reálném pracovním prostředí, kontakt s potenciálními zaměstnavateli, který zvyšuje kompetence žáků i jejich motivaci školu dokončit.

Žáci, kteří nepokračují ve studiu, protože nebyli přijati na střední školu

Někteří žáci mají problém v souvislosti s tím, že nebyli přijati na vhodný obor nebo školu. Důvodem může být nízká kapacita míst na školách, nedostatek kariérových informací nebo nesoulad mezi vzdělávacími aspiracemi a připraveností žáka pro studium zvoleného oboru.

Vhodnými nástroji pro tuto skupinu žáků je kariérové poradenství zaměřené na dosažení reálných cílů, flexibilní vzdělávací systémy, které žákům umožní přestup do jiného oboru nebo na jinou školu, pozitivní školní klima nebo řešení „na míru“, které žákům pomůže s individuálním plánováním vzdělávací dráhy a řešením problémů prostřednictvím case managementu. 

Mladí lidé, kteří opustili vzdělávání z důvodu rodičovství nebo kvůli pracovním povinnostem

Do této skupiny patří mladí lidé, kteří odcházejí ze vzdělávání z ekonomických nebo rodinných důvodů. Mohou potřebovat příjem, aby ekonomicky podpořili rodinu nebo mají absence a nedochází do školy, protože se musí starat o sourozence, rodiče nebo vlastní děti. Často nejdříve začnou pracovat na částečný úvazek. Později se jejich pracovní aktivita zvyšuje, nedaří se jim skloubit pracovní a studijní povinnosti a začnou vynechávat výuku. 

Pro tyto žáky, kteří čelí nepříznivým podmínkám, je vhodná podpora na základě kariérového poradenství a hledání řešení „na míru“. Těmto žákům by také měla být nabídnuta možnost získat vzdělání na základě tzv. druhé šance, např. prostřednictvím profesní kvalifikace. Složité problémy mohou vyžadovat využití více druhů podpory. 

Mladí lidé, kteří opustili vzdělávání z důvodu kombinace více druhů znevýhodnění, případně čelí zdravotním a psychosociálním problémům

Někteří mladí lidé procházejí ve škole i v životě řadou negativních zkušeností. Jejich prospěch ve škole byl špatný, mohli mít konfliktní vztahy s učiteli nebo s vrstevníky. Mají nízké sebevědomí a postrádají důvěru ve svoji schopnost se učit. Potýkají se se složitými osobními, sociálními a/nebo rodinnými problémy. Také mohou mít zdravotní problémy, zneužívat drogy nebo se u nich může projevovat antisociální chování.

V případě těchto žáků může podpora setrvání ve vzdělávání zahrnovat například individuální řešení na základě case managementu s využitím spolupráce školy s dalšími externími partnery (OSPOD, Policie, SPC, PPP, neziskové organizace…). V případě odchodu ze školy by žákům měla být nabídnuta možnost získání profesní kvalifikaci. Součástí řešení složité situace může být také individuální podpora nebo mentoring. 

Jaké jsou doporučené intervenční přístupy podle Cedefopu?

Propojení „profilů“ ohrožených žáků a vhodných preventivních a intervenčních přístupů.

    Včasná identifikace žáků ohrožených předčasným odchodem

Žáci, kterým hrozí předčasný odchod, často vykazují delší dobu před samotným odchodem ze školy známky začínajících problémů. Včasný zásah většinou umožňuje dosáhnout lepších výsledků s nižšími náklady. Důležité je zaměřit se jak na viditelné problémy, jako jsou absence, špatné školní výsledky nebo rušivé chování ve třídě, tak i méně zřejmé příznaky psychické nepohody nebo sociální izolace, které mohou snadno zůstat bez povšimnutí. Prvním krokem k řešení předčasného odchodu je využití systematického přístupu k identifikaci ohrožených žáků a vytvoření „systému včasného varování“ na školách. Zároveň je vhodné budovat i centralizované systémy, které umožňují monitorovat předčasné odchody žáků, kteří ze vzdělávacího systému vypadli, a oslovit je.

    Vzdělávací cesty přizpůsobené „na míru“

U mladých lidí, kterým hrozí předčasné ukončení vzdělávání, nebo u těch, kteří tak již učinili, často nelze použít „univerzální přístup“, potřebují individuální podporu, a to jak v obsahu učení, tak i ve způsobu, jakým je podpora poskytována.

Doporučené kroky k vytvoření individuálního vzdělávacího nebo kariérního „plánu na míru“.

    Posoudit stávající situaci a znalosti a dovednosti žáka.

    Vytvořit individuální vzdělávací nebo kariérní plán, který by odpovídat potřebám žáka z hlediska obsahu i formy učení.

    Provádět pravidelné kontroly plánu a revidovat ho v souladu s pokrokem žáka.

    Řešit další potřeby podpory učení prostřednictvím přístupu case management.

    Učení v reálném pracovním prostředí

Učení v reálném pracovním prostředí může pomoci mladým lidem rozvíjet pozitivní kariérní aspirace a zároveň získávat postoje a dovednosti požadované na pracovišti. Některé žáky přitahuje odborný výcvik a praxe více než teoretické předměty a tyto přístupy mohou pomoci zvýšit jejich motivaci i sebevědomí a rozvíjet jejich zaměstnatelnost.

    Rozvíjení zaměstnatelnosti žáků

Pro zvýšení zaměstnatelnosti mladí lidé potřebují základní gramotnosti, stejně jako dovednosti, jako je time-management, schopnost řešení problémů, schopnost komunikace a také flexibilitu a proaktivní postoje. 

Tipy pro rozvíjení zaměstnatelnosti žáků:

    zvyšovat dovednost hledání práce, zpracování životopisu, přípravu na pohovor;

    rozvíjet téma podnikavosti ve výuce;

    zvyšování dovedností žáků v řešení konfliktů, schopnosti vést tým, úroveň komunikačních dovedností i řešení problémů;

    dát žákům příležitost vyzkoušet si různé oborová zaměření na základě zájmu a schopností.

    Flexibilní vzdělávací systém

Flexibilní vzdělávací systémy by měly umožňovat žákům a studentům pohybovat se v rámci vzdělávacího systému a přecházet z jedné vzdělávací větve nebo oboru do jiného v případě, že se ukáže, že původní volba pro ně nebyla vhodná. Flexibilita také znamená, že mladí lidé, mohou přerušit své vzdělávání a později se do něj vrátit nebo získat vzdělání jiným způsobem (např. v rámci NSK). Možností je také rozšiřování nabídky flexibilních způsobů absolvovaní vzdělávacího programu (dálkové studium, večerní kurzy, kombinované studium…), zavádění modulového systému vzdělávání nebo zjednodušení možnosti, jak změnit vzdělávací dráhu žáků.

    Poradenství: podpora mladých ve schopnosti řídit svou kariéru

Poradenství zaměřené na podporu setrvání žáků ve vzdělávání by mělo pomáhat mladým lidem porozumět jejich vzdělávacím potřebám a kariérním preferencím na základě jejich silných stránek, spíše, než je stigmatizovat jako „špatné studenty“ a vyvolávat pocity nedostatečnosti. Součástí by mělo být poskytnutí odpovídajících informací o oborech,  povoláních, včetně pracovních podmínek, náročnosti i pracovních místech, pro které jsou žáci připravováni.

    Motivující a podpůrné pracovní prostředí v rámci praktické přípravy

Pro mnoho mladých lidí je praktická příprava na pracovišti (formou odborného výcviku nebo odborné praxe) první zkušeností ve světě práce. Příjemné pracovní prostředí může být pro žáky motivující a může přispět k dokončení školy a získání kvalifikace. Na druhé straně praktická příprava může žáky také odrazovat. Důvodem může být nesoulad mezi očekáváním žáků a realitou profese nebo nedostatečnou pracovní připraveností. Někteří žáci se mohou potýkat s náročnými pracovními podmínkami, dlouhou pracovní dobou, prací o víkendech, těžkou manuální prací nebo vysokým pracovním vytížením a stresem. Jiní mohou být naopak zklamáni, protože jsou jim zadávány méně motivující úkoly (např. úklid).

Tipy pro zajištění inkluzivního pracovního prostředí v rámci praktické přípravy

    Zajistěte, aby žák i poskytovatel odborného výcviku/odborné praxe byli informováni o rolích, povinnostech i právech žáka (o programu, činnostech a pracovních podmínkách, včetně pracovní doby).

    Vytvořte mechanismy zajišťování kvality odborného výcviku/odborné praxe a nastavte způsoby zpětné vazby pro sledování problémů během odborného výcviku/praxe.  

    Podporujte rozvoj profesní identity prostřednictvím interakce mezi mladým člověkem, instruktorem a vedením firmy.

Zdroje:

Cedefop. (2026). Monitoring early leavers. VET toolkit for tackling early leaving. Source of support to policy makers and education and training providers. https://www.cedefop.europa.eu/en/tools/vet-toolkit-tackling-early-leaving/intervention-approaches/monitoring-early-leavers

Trojanová, L.: Individuální práce s žákem ohroženým předčasným odchodem ze vzdělávacího systému. Pedagogicko-psychologická podpora žáka ohroženého předčasným odchodem ze vzdělávacího systému formou vytvoření individuálního akčního plánu. Informační systém Infoabsolvent [online]. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, © 2026 [cit. 2026-05-22]. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-19.