Využití rozhovorů k identifikaci zvýšeného rizika předčasného odchodu žáka

Využití rozhovorů k identifikaci zvýšeného rizika předčasného odchodu žáka

V oblasti prevence je jedním z důležitých nástrojů identifikace počínajících problémů žáků, které mohou vést v budoucnu až k předčasnému odchodu, všímavost pedagogů a dalších pracovníků školy vůči žákům. Důležité je ale nejen atmosféra ve škole, nízkoprahovost poradenské pomoci výchovného poradce nebo školního psychologa, ale i nastavení toku informací o žácích, kdy zachycení problematických signálů žáků jedním z učitelů by nemělo být ignorováno, ale mělo by vést k dalším krokům,  například právě k rozhovoru se žákem s cílem zjistit v čem problémy spočívají.

V následujícím textu uvádíme pro inspiraci seznam signálů, které mohou ukazovat na začínající problémy žáka a zvýšené riziko předčasného odchodu.

    „Slabé“ rizikové signály, které upozorňují na možné zvýšené riziko předčasného odchodu žáka 

    slabý prospěch, nedostatečné výsledky u praktických úkolů a zkoušek

    časté pozdní příchody

    neomluvená nepřítomnost/časté hlášení nemoci

    nápadná, masivní nebo náhlá změna chování

    změna sociálního prostředí žáka, stěhování, rozvod rodičů, nezaměstnanost rodičů

    konflikty s ostatními žáky, učiteli nebo mistry odborného výcviku

    opakované neplnění domácích úkolů nebo jiných školních povinností

    osobní problémy (konflikt s rodiči nebo partnerem, dluhy, náročné životní situace atd.)

    frustrace vyplývající ze školních neúspěchů

    agresivita a ztráta kontroly při řešení i malých problémů, častá náladovost nebo hněv

    neschopnost komunikace, osamělost, izolace ve třídě

    a další, které mohou souviset se specifiky školy nebo oboru

    Rozhovor se žákem v případě signálů zvýšeného rizika předčasného odchodu by se měl zaměřit na:  

    Zjištění důvodů a závažnosti problémů žáka

    Informování žáka, případně rodičů o negativních důsledcích případného odchodu ze školy

    Zjištění a řešení případných osobních konfliktů žáka s kolegy – pedagogy nebo spolužáky.

    Hledaní vhodných řešení společně se žákem/učněm a navržení možných řešení a cílů.

    Preventivní rozhovory se žáky

Zvýšené riziko předčasného odchodu žáka je možné zjistit i na základě preventivních rozhovorů. Jedním z vhodných období je nástup na střední školu, který je pro řadu žáků náročným přelomovým obdobím. Rozhovory mohou probíhat například i jako součást adaptačních kurzů nebo „dnů třídy“.

Okruhy vhodných otázek pro vedení rozhovoru nabízí metodika zpracovaná v Plzeňském kraji s názvem Důvod dokončit Metodika Důvod dokončit (zkola.cz). Otázky by se měly zaměřit zejména na zvládnutí požadavků základní školy a zjištění motivace ke studiu střední školy a výběru oboru. Zájem žáka o obor je možné vnímat jako pozitivní ochranný faktor, naopak skutečnost, že si žák nebo žákyně vybrali obor jako náhradní nebo záchytnou variantu z taktických důvodů, protože se obávali nepřijetí na obor, případně nebyli přijati do žádného z vybraných oborů a museli tedy vybírat až v druhém kole přijímacího řízení mohou naznačovat budoucí problémy ve studiu v souvislosti s nižší motivací žáka. Podobně nepříznivá z hlediska zájmu žáka o obor může být situace, kdy do volby oboru žáka „dotlačili“ rodiče, zejména pokud se jedná o obor, pro který žák nemá studijní předpoklady.  

Dalšími důležitými tématy rozhovoru, které mohou naznačovat, jaká bude úspěšnost žáka na střední škole, představuje rodinné zázemí, zejména vážné finanční problémy, nutnost, aby se žák podílel na placení životních nákladů rodiny, dojíždění a pomůcky, které mohou představovat významný zásah do rozpočtu rodiny. V některých případech je možné využít různé formy finanční podpory žáka, např. stipendia firem spolupracujících se školou, stipendia neziskových organizací, dotace na obědy zdarma. Rovněž je možné využít různá podpůrná opatření na základě identifikace daného žáka jako žáka se sociálním a kulturním znevýhodněním. Nástrojem identifikace sociálního znevýhodnění může být Metodika Identifikace dětí a žáků se sociálním znevýhodněním v mateřské, základní a střední škole vytvořená NPI. Dostupná je na https://zapojmevsechny.cz/clanek/994-vychazi-rozsirena-a-aktualizovana-verze-metodiky-k-identifikaci-deti-a-zaku-se-socialnim-znevyhodnenim.

Dalšími tématy rozhovoru vedeného například v závěru 1. ročníku střední školy může být zjištění průběhu adaptace žáka na střední školu, zvládání učiva, navázání vztahů se spolužáky nebo aktivita žáka na školních nebo mimoškolních akcích. Výrazně negativním signálem, kterému je třeba věnovat pozornost, je situace, kdy žák přímo uvede, že ho studium nezajímá a zvažuje odchod. V tomto případě je vhodné žákovi nabídnout kariérovou podporu a případný přechod na jiný obor nebo školu.

Rozhovory se žáky mohou zároveň posloužit jako zpětná vazba pro školu. Pomohou jí zjistit, jak probíhá rozhodování žáků při výběru této konkrétní školy a oboru, zda škola cílí na správné cílové skupiny žáků, jestli informace, které škola o sobě zveřejňuje pomáhají zájemcům o studium vytvořit si reálnou představu o vyučovaných oborech.  Zjištění nesouladu mezi prezentací školy a oborů a vnímáním žáků, kteří si školu vybrali,  pak může vést ke změně strategie náboru budoucích žáků/kyň i způsobu prezentace školy. Přínosem pro školu může být i zjištění, jak probíhá adaptační proces žáků po nástupu do 1. ročníku a jestli není vhodné nějakým způsobem adaptaci žáků podpořit (adaptační kurzy, doučování při zjištění nedostatků ze ZŠ, pomoc se strategiemi učení apod.).

    Rozhovor se žákem „odpadlíkem“

Předčasné odchody žáků ze škol, ať už z důvodu nezvládnutí studia nebo jejich nezájmu obor vedou k tzv. školní turistice, kdy žáci opakovaně začínají studovat znovu jiný obor na stejné nebo jiné škole. V případě, že faktory, které vedly v předchozí škole k neúspěchu působí i nadále, jsou ovšem tito „žáci - turisté“ ve zvýšené míře ohroženi dalším školním neúspěchem. Je proto vhodné, aby škola při nástupu takového žáka zmapovala jeho aktuální situaci a důvody předchozího neúspěchu, aby se předešlo opakování neúspěšného scénáře. I v těchto případech je možné použít polostrukturovaný rozhovor se žákem.

Zdroje:

Cedefop. VET toolkit for tackling early leaving. Source of support to policy makers and education and training provider. Identification of learners at risk of early leaving. On-line. Dostupné z: Identification of learners at risk of early leaving | CEDEFOP

Důvod dokončit. Metodika prevence předčasných odchodů ze vzdělávání. Plzeňský kraj. Dostupné z: Metodika Důvod dokončit (zkola.cz).

TRHLÍKOVÁ, J. VELETA, R., RŮTOVÁ E. a ŠKRÁŠKOVÁ, P.: Předčasné odchody ze vzdělávání z pohledu pracovníků škol: zpráva z fokusních skupin. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 2025. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-190&NazevSeo=Predcasne-odchody-ze-vzdelavani-z-pohledu-