Rizikové faktory a indikátory předčasných odchodů
Předčasné odchody jsou zpravidla ovlivněny celou řadou faktorů na straně žáka a jeho rodiny, ale významnou roli hrají i širší faktory, jako je prostupnost vzdělávacího systému, dostupnost poradenských služeb, sociální podpora rodin nebo aktuální situace na trhu práce. Konkrétní důvody předčasného odchodu žáka ze školy jsou často složitě provázány, takže je obtížné určit, co bylo skutečnou prvotní příčinou a co spíše následkem. V hlediska prevence na školách ovšem můžeme vycházet z předpokladu, že výskyt určitých charakteristik na straně žáka, resp. jeho rodiny signalizuje zvýšené riziko předčasného odchodu. Na tyto žáky je vhodné zaměřit pozornost tak, aby případně vzniklé problémy mohly být řešeny dříve, než vyústí v akutní ohrožení nebo úplný odchod žáka ze školy.
S jakými typy rizikových faktorů se můžeme setkat?
Rizikové faktory předčasného odchodu žáka i jednotlivé indikátory, které je možné na školách nebo i při mimoškolních aktivitách sledovat se liší často svým charakterem.
Z hlediska dlouhodobosti můžeme rozlišit:
Rizikové faktory působící
dlouhodobě. Sem řadíme zejména
nízkou socioekonomickou úroveň rodiny, bydlení ve vyloučené lokalitě apod.
Problémy těchto žáků se mohou začít projevovat již na 1. stupni základní školy,
kdy žákům chybí zázemí i motivace, postupně ztrácí kontakt s výukou nebo
je zřejmé, že se necítí v kolektivu komfortně apod.
Akutně vzniklé rizikové situace, které zpravidla není možné předvídat (např.
osiření žáka, závažná nemoc, těhotenství žákyně, žák s migrační historií
apod.)
Z hlediska míry „viditelnosti“ je třeba si uvědomit, že existují:
Faktory, které jsou viditelné (vysoké
absence, špatný prospěch, opakování ročníku, zřejmé sociální znevýhodnění žáka)
„Skryté“ faktory (rozpory v
rodině, skryté rodinné násilí, nezájem žáka o obor, méně zřejmé psychické
problémy, sebepoškozování, fobie apod.).
Různé rizikové faktory přitom často vyžadují odlišné přístupy i použití různých intervenčních nástrojů.
Na jaké rizikové faktory a indikátory se na školách zaměřit?
|
RIZIKOVÉ FAKTORY |
MOŽNÉ INDIKÁTORY |
|
|
RODINNÉ PROSTŘEDÍ |
||
|
Sociálně ekonomické znevýhodnění |
Sociální znevýhodnění žáka je často spojeno nejen s finančními problémy v rodině, ale i s dalšími hodnotovými a aspekty, které negativně ovlivňují vzdělávací možnosti i ambice žáka. |
Chybějící školní pomůcky Nedostatečná hygiena Žák nenosí svačiny a nechodí na obědy Žák nemá peníze na školní aktivity, neúčastní se mimoškolních aktivit Žák nemá přístup k internetu, počítač apod. |
|
Špatné materiální zázemí |
Špatné materiální zázemí žáka může zahrnovat nízkou kvalitu, či nestabilitu bydlení, časté stěhování nebo nevhodné podmínky pro přípravu žáka do školy. |
Nedostatečné hygienické standardy Časté stěhování žáka |
|
Nedostatek finančních prostředků |
Finanční problémy rodičů se mohou projevovat různě, mohou vést k tlaku rodičů na žáka, aby nepokračoval na střední školu po ukončení ZŠ nebo aby ze střední školy odešel a začal pracovat. |
Projevy chudoby (např. hlad, nedostatek spánku) Žák tráví hodně času na brigádách, absence Rozvolněný vztah žáka ke škole |
|
Dlouhodobá nezaměstnanost rodičů |
Dlouhodobá nezaměstnanost může negativně ovlivňovat životní standard rodiny. Zároveň, pokud žijí rodiče ze sociálních dávek, mohou dětem chybět vzory pravidelné docházky do zaměstnání a může být narušeno vnímání vztahu mezi prací nebo studiem na straně jedné a mzdou na straně druhé. |
Informace o nezaměstnanosti rodičů |
|
Rodinné povinnosti žáka (např. péče o sourozence, práce v rodinné firmě) |
|
Časté absence omlouvané rodiči |
|
Nevhodné vzory v rodině a chybějící sociální návyky |
Rizikovým faktorem jsou chybějící vhodné vzory chování a způsobů, jak dosáhnout úspěchu. Problémem mohou být i různé typy závislostí v rodině (alkohol, gambling). |
Žák nemá odpovídající sociální návyky, nerespektuje pravidla, zvýšená agresivita žáka apod. |
|
Nízká podpora vzdělávání v rodině, nedostatek rodinné angažovanosti |
Rodiče nepovažují vzdělání za hodnotu a nespojují je s perspektivnějším uplatněním na trhu práce ani s lepším finančním ohodnocením. Mohou mít rezervovaný nebo nedůvěřivý postoj ke škole jako instituci. |
Rodiče nemají zájem o prospěch, neúčastní se třídních schůzek. Rodiče nechtějí podat přihlášku na střední školu. Rodiče dítěti neoprávněně omlouvají absence. Žák uvádí, že by měl zájem pokračovat na střední školu, ale rodiče ho v tom nepodporují. |
|
Chybějící vzory pro kariérovou volbu |
Žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí mohou chybět profesní vzory, zejména pokud členové rodiny a lidé ze širšího sociálního okolí vykonávají jen nízkokvalifikované profese. Těmto žákům se dosažení středního vzdělání a vykonávání náročnější profese může jevit nereálné, takže o něm vůbec neuvažují. |
Nízké ambice žáka ohledně pokračování ve vzdělávání, nízké sebevědomí |
|
Nízké vzdělání rodičů |
V některých případech mají rodiče zájem, aby dítě bylo ve škole úspěšné, ale vzhledem k tomu, že jsou sami bez vzdělání, pocházejí z romského etnika nebo jsou cizinci apod., nejsou schopni žákovi s učením a přípravou do školy pomoci. |
Rodiče nejsou schopni žákovi pomoct s úkoly, nízká úroveň domácí přípravy |
|
Nízké kompetence rodičů ve výchově |
Významným rizikovým faktorem je i neschopnost rodičů dítě zvládnout a motivovat ho k docházce do školy. Pokud je žák plnoletý tak rodina často nemá nástroje, jak ho k docházce do školy a jejímu dokončení přimět. |
Neúčast rodičů na třídních schůzkách Nezájem o vzdělávání dítěte Neúčast žáka na školních akcích Absence |
|
NEZÁJEM ŽÁKA O ŠKOLU ABSENCE |
||
|
Nezájem žáka o školu, nízká motivace se učit |
Rizikovým faktorem je špatný vztah žáka ke škole, nezájem a neochota se učit. Žáci nemají žádné životní cíle, žijí „tady a teď“, bez plánování dlouhodobější perspektivy, nejsou ochotni vynakládat systematické úsilí. |
Nízké zapojení žáka ve výuce i v životě školy neplnění zadaných úkolů absence |
|
Absence |
Absence představují nejviditelnější důvod odchodu ze vzdělávání. Důvody mohou být různé, nezájmem žáka o školu nebo obor, potřeba začít vydělávat, problematické rodinné zázemí, rodiče využívají žáka na práci nebo hlídaní sourozenců apod. |
Časté pozdní příchody, omluvené i neomluvené absence/časté hlášení nemoci Důležité je sledovat docházku ve všech předmětech i na odborné praxi, protože žáci mohou vynechávat jen některé předměty, což může problém žáka zpočátku zakrývat. |
|
NEVHODNÁ KARIÉROVÁ VOLBA |
||
|
Nezájem žáka o obor |
Rizikovým faktorem předčasného odchodu může být i nezájem žáka o obor, např. v případě, kdy nebyl přijat na obor, který chtěl původně studovat nebo ho obor přestal zajímat. |
absence žák uvádí, že ho obor nebaví nízká aktivita ve škole a neúčast na školních akcích |
|
Příliš náročný obor |
Špatný prospěch může souviset také s tím, že si žák vybral příliš náročný obor nebo obor, pro který nemá předpoklady. |
slabý výkon ve škole nedostatečné výsledky u praktických zkoušek |
|
ŠPATNÝ PROSPĚCH A PŘEDCHOZÍ STUDIJNÍ NEÚSPĚCHY |
||
|
Špatný prospěch |
Příčiny špatného prospěchu mohou být velmi různorodé, špatným rodinným zázemím, osobními problémy, nevhodným stylem učení, existencí různých závislostí, nerozpoznané zdravotní znevýhodnění, poruchy učení |
Hrozící špatná známka nebo výraznější zhoršení prospěchu |
|
Předchozí odchody ze školy nebo z oboru, opakování ročníku |
Důležitým rizikovým prvkem může být i osobní historie žáka a jeho předchozí neúspěchy nebo změny oboru a školy. Pokud žák už jednou školu opustil, je větší pravděpodobnost, že se při přechodu na jinou školu mohou problémy opakovat. Riziko je vyšší zejména v případech, kdy žák v mezidobí začal pracovat, kdy pak může být obtížné přijmout znovu roli žáka. |
Informace o předchozí historii vzdělávání žáka |
|
CHOVÁNÍ A VÝCHOVNÉ PROBLÉMY |
||
|
Výchovné problémy, kázeňské přestupky |
K důvodům odchodu ze vzdělávání patří i výchovné problémy, kázeňské přestupky nebo agresivní chování žáků, kteří nejsou schopni akceptovat pravidla a požadavky školy. |
Evidence kázeňských přestupků |
|
Rušivé chování/ nedostatek pozitivního zapojení do činností v rámci školy i mimo školu |
|
Negativní sebevnímání spojené s neúspěchem ve vzdělávání Absence pozitivní budoucí vize sebe sama Nedostatek pracovní připravenosti |
|
Sociálně-patologické jevy |
Rizikovým faktorem, který může vyústit až do předčasného odchodu žáka je výskyt sociálně patologických jevů jak přímo u žáka, tak i v rámci rodiny (ublížení na zdraví, krádeže, gambling, domácí násilí, šikana a další). Zvýšená pravděpodobnost předčasného odchodu žáka je také spojena s rizikovým trávením volného času, z užívání alkoholu nebo psychoaktivních látek. |
Informace o krádežích, šikaně, užívání alkoholu atd. |
|
ZDRAVÍ A DUŠEVNÍ POHODA |
||
|
Negativní sebevnímání spojené s neúspěchem ve vzdělávání |
Absence pozitivní budoucí vize sebe sama |
Frustrace vyplývající z neúspěchů |
|
Problémy související s osobní, sociální a emocionální pohodou/špatné vztahy ve třídě a s učiteli |
Chybí pocit sounáležitosti, špatné vztahy s vrstevníky, učiteli, šikana |
Projevy osamocení, vzteku, frustrace, izolace, konflikty s ostatními učni, učiteli nebo mistry odborného výcviku, konflikty s rodiči |
|
Psychické problémy |
Důvodem předčasného odchodu mohou být i psychické problémy (deprese, úzkosti nebo sociální fobie, sebepoškozování apod.), jejichž výskyt se zejména po pandemii covidu zvýšil. Tyto potíže mohou také vznikat v souvislosti se šikanou nebo špatným klimatem ve třídě. |
Nápadná, masivní nebo náhlá změna chování, neschopnost komunikace, osamělost, agresivita a ztráta kontroly při řešení i malých problémů, častá náladovost nebo hněv. |
|
Závažné osobní problémy |
Rizikový faktor představují závažné osobní problémy, dluhy, exekuce, rozvod nebo úmrtí rodičů, těhotenství a péče o dítě. |
Změna sociálního prostředí, opakovaná neposlušnost ve vztahu k plnění úkolů a povinností, projevy osobních problémů |
|
Specifické poruchy učení nebo zdravotní postižení |
U žáků se zdravotním postižením nebo znevýhodněním je potřebná informovanost učitelů o specifikách zdravotního stavu, potřebách žáka a případné nutnosti přizpůsobit výuku. V případě žáků ze sociálně znevýhodněných rodin může být problémem nedostatečná diagnostika poruch učení nebo např. zrakových nebo sluchových vad, protože rodiče odbornou pomoc nevyhledali. |
|
|
Problémy žáků s odlišným mateřským jazykem |
Zvýšené riziko předčasného odchodu žáka ze vzdělávání je také spojeno se migrační historií, žáků – cizinců nebo romských žáků. Pro žáky s odlišným mateřským jazykem může být obtížnější pokračovat ve vzdělávání na střední škole, která by odpovídala zájmům a schopnostem žáka. |
|
Zdroje:
Trhlíková, J. (2015): Prevence a intervence předčasných odchodů ze středních škol (příručka opatření). Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, Praha. https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-107&NazevSeo=Prevence-a-intervence-predcasnych-odchodu-ze-
TRHLÍKOVÁ, Jana, Richard VELETA, Eva RŮTOVÁ a Petra ŠKRÁŠKOVÁ (2025): Předčasné odchody ze vzdělávání z pohledu pracovníků škol: zpráva z fokusních skupin. Praha: Národní pedagogický institut České republiky,. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-190&NazevSeo=Predcasne-odchody-ze-vzdelavani-z-pohledu-
Volfová, K., Svoboda, Z. a kol. (2023): Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů. Pedagogická fakulta UJEP. Ústí nad Labem. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/369725076_Metodika_karieroveho_poradenstvi_pro_prevenci_predcasnych_odchodu_ze_vzdelavani