Kariérové poradenství a podpora pokračování ve vzdělávání žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí
Žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí mají vyšší riziko, že ukončí vzdělávání po základní škole nebo že dokonce odejdou dříve, než v 9. třídě. Jedním z důležitých úkolů kariérového poradenství je proto podpora těchto žáků v pokračování na střední školu a využití jejich vzdělávacího potenciálu.
Jaké jsou možnosti a nástroje kariérové podpory těchto žáků? Na toto téma se zaměříme v článku.
Důvodem proč žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí patří k těm, kteří jsou častěji ohroženi předčasným odchodem ze školy je zejména obtížná finanční situace rodiny a nedostatek finančních prostředků na podporu žáka při pokračování ve studiu. Roli ale mohou hrát i odlišné hodnoty v rodině, nízké vzdělanostní ambice a nedostatečná motivace na střední škole pokračovat, kdy žáci a často ani rodiče nevnímají dosažení lepší kvalifikace jako výhodu, případně dávají přednost okamžitému výdělku. Při rozhodování o pokračování ve vzdělávání mohou být žáci negativně ovlivněni i dalšími rodinnými problémy, například nutností péče o sourozence, nemocné členy rodiny, potřebou přivýdělku nebo existencí sociálně patologických jevů, jako je alkoholismus nebo drogová závislost. Žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí také mohou chybět vzory úspěšných vzdělávacích a kariérních drah v jejich sociálním okolí, takže si často ani neumí představit širokou škálu profesí, které by mohli vykonávat, kdyby ve studiu pokračovali.
Specifické problémy a nástroje podpory kariérové volby žáků se sociálním znevýhodněním
1. Nezájem žáků i rodičů o vzdělávání
U žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí se častěji setkáváme s nezájmem o vzdělávání, nižšími životními i vzdělávacími ambicemi, nejasnými představami o vlastní budoucnosti i s absencí dlouhodobých životních plánů. Rodiče mohou projevovat neochotu podpořit žáka v přechodu na střední školu nebo ho dokonce od vstupu na střední školu odrazovat, např. z důvodu finanční náročnosti studia.
Nástroje podpory:
Motivace žáků a rodičů v pokračování ve vzdělávání na střední školu
Rodiče a žáky je třeba nejen
informovat o oborech a školách, ale snažit se pracovat i s jejich
postoji. Je vhodné jim vysvětlit
výhody získání kvalifikace pro budoucí pracovní uplatnění, sdílet s nimi
znalosti o světě práce, vysvětlit jim riziko nezaměstnanosti, charakteristiky
důstojné práce i problémy práce bez sociální ochrany, bez placení sociálního a
zdravotního pojištění. Cílem je umožnit jim podívat se na budoucí pracovní
dráhu dítěte z dlouhodobější perspektivy. Kariérový poradce by se měl
s každou rodinou potkat individuálně, vést s nimi rozhovor, např.
formou tripartit a jasně a srozumitelně jim sdělit, co může pro žáka udělat
škola a jak by měli žáka podpořit rodiče a nabídnout jim seznam oborů, které by
mohly být pro žáky vhodné a zajímavé. V případě potřeby je vhodné dát
rodičům kontakty na pomáhající instituce, informovat je o možných stipendiích
poskytovaných kraji nebo firmami pro žáky vybraných oborů středních škol,
případně je informovat o možné finanční i vzdělávací podpoře ze strany
neziskových organizací (např. stipendia a doučování poskytovaná neziskovou
organizací Gendalos, https://www.gendalos.cz/o-gendalosu/).
Další inspiraci je možné najít např. v materiálu Průvodce kariérou
Vhodným nástrojem kariérové podpory žáků, u kterých je riziko, že
nebudou po základní škole pokračovat na střední školu je dlouhodobější práce se žákem. Z hlediska
prevence předčasných odchodů zejména u žáků z méně motivujícího prostředí
je vhodné budovat zájem o pokračování ve studiu po ukončení
základní školy postupně
již od 6. nebo 7. ročníku ZŠ, pomáhat těmto žákům vytvářet si představu o
budoucí možné profesi, vést je k tomu, aby si uměli stanovit reálné cíle a
hledali vzdělávací cesty, které jim umožní jich dosáhnout. Je vhodné vést žáky
k tomu, aby si byli vědomi svých silných stránek a zájmů, podporovat je v
mapování, rozvoji a praktickém využívání jejich kompetencí, např. formou vedení portfolia nebo reflexe školních i mimoškolních
aktivit.
Inspirace
Inspiraci pro dlouhodobější individuální práci se žákem s důrazem na vytváření představy o budoucnosti a hledání vzdělávacích cest k jejímu dosažení přináší Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů (Volfová & Svoboda, 2023). Metodika ukazuje postup individualizované podpory ohrožených žáků v rámci kariérového poradenství
Dostupné: (PDF) Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání
Doporučený postup zahrnuje několik kroků:
1. Včasná identifikace žáka, který nechce nebo nemůže pokračovat na střední školu nebo nemá podporu rodičů. Postup identifikace je založen na sledování socioekonomických charakteristik žáka a jeho rodiny, dále pak i vzdělávacích výsledků a dalších potenciálně rizikových faktorů na straně žáka.
2. Dotazník Můj život – můj plán. Cílem dotazníku je zjištění, jaké jsou budoucí plány samotného žáka, jeho pohled na něj samotného a zjištění jeho zájmů a preferencí či pracovních zkušeností. Dotazník tak obsahuje např. otázky: co tě baví, na co jsi hrdý, co bys nejraději dělal ve volném čase, máš už nějakou zkušenost s brigádou apod.
3. Individualizovaná podpora žáků v rámci kariérového poradenství – zahrnuje diagnostickou fázi, jejímž výstupem je formulace vize žáka o jeho budoucím vzdělání, popřípadě o budoucí profesi. Na základě této vize je dále možné stanovit strategické cíle spolupráce a podpory, které jsou potřeba k naplnění cílů žáka.
4. Vytvoření individuálního přechodového plánu, který vychází z aktuální situace žáka a zapojuje jak samotného žáka, tak i rodiče, poradenské pracovníky, případně další subjekty do řízení přechodu na střední školu.
Vhodným nástrojem motivace žáků ze sociálně znevýhodněného
prostředí může být také těsnější spolupráce
základních škol se středními školami nebo zaměstnavateli, která umožní těmto žákům seznámit se blíže
s různými profesemi, které by je mohly zaujmout. Důležitá je
konkrétní zkušenost, možnost si práci „osahat“, případně se také osobně
seznámit s pracovníky, které danou profesi vykonávají a kteří by je mohli
inspirovat.
Využití podpory neziskových
organizací (např. IQ Roma servis) a zprostředkování kontaktu
např. s romskými osobnostmi, které mohou mladším žákům vysvětlit, jaké bariéry
museli překonat, aby mohli vykonávat nějakou profesi a co jejich práce obnáší,
co je na ní zajímavé.
Využití neformální podpory
prostřednictvím vrstevníků, např. Buddy program, kdy zkušenější žák
pomůže druhému se zvládáním školních povinností, což pomůže předejít špatnému
prospěchu a tím i předčasnému odchodu ze školy.
Program Ve dvou se to lépe táhne – využití dobrovolníků pro podporu mladších žáků realizované neziskovou organizací LATA
Dostupné na: https://www.lata.cz/sluzby/ve-dvou-se-to-lepe-tahne/pro-odborniky
Mentoringový program s preventivním, podpůrným a rozvojovým působením pro ohrožené děti a mládež z Prahy a blízkého okolí ve věku 12 – 26 let.
Cílová skupina
Děti a mladí lidé ze znevýhodněného prostředí, který aktuálně řeší problémy především v oblastech: vztahy k okolí, rodina, volný čas a začlenění do společnosti. Součástí je i řešení problémů ve škol, včetně nízké motivace ke vzdělání, rizika předčasného ukončení školní docházky, nezodpovědného přístupu k povinnostem, záškoláctví, problémy s učením apod.
Stěžejní je navázání vrstevnického vztahu. Pro rodiče a zákonné zástupce je k dispozici poradkyně, která je s rodiči v kontaktu v úvodu zapojení do programu a pak minimálně 1x za půl roku.
Další možností neformální vrstevnické podpory jsou Peer-to-peer programy,
tedy forma vzdělávání, kde školení studenti (tzv. vrstevníci neboli peer
lektoři) vedou aktivity a workshopy pro své mladší spolužáky nebo žáky jiných
škol. Tyto programy jsou založené na principu vrstevnického učení, kde se žáci
lépe ztotožňují s lektorem, který je jim věkově blízký a má podobné zájmy.
Vrstevnické vzdělávání má několik výhod: pomáhá budovat vztahy mezi žáky,
interaktivní formát a zapojení vrstevníků zvyšuje zájem žáků o účast, peer
lektoři se rozvíjejí v řadě oblastí apod. Aktivity se mohou zaměřovat na
prevenci rizikového chování, jako je šikana, závislosti nebo doučování žáků,
kteří mají s učením potíže. Více například na Využití „peer“ efektu (posílení vazeb napříč ročníky
a stupni vzdělávání) - Katalog podpůrných opatření
2. Neschopnost nebo neochota rodičů podat přihlášku na střední školu
V některých případech rodiče nemají zájem podat přihlášku dítěte na střední školu, ačkoli by žák o studium měl zájem. Důvodem může být skutečnost, že rodiče nemají z finančních nebo jiných důvodů skutečný zájem, aby dítě střední školu studovalo nebo také příliš vysoká administrativní náročnost souvisejícími s podáním přihlášky, kterou rodiče nezvládnou.
Nástroj podpory:
Pro usnadnění přechodu žáka ze znevýhodněného prostředí na střední školu je vhodné podpořit rodiče, aby přihlášku podali a případně jim pomoci s vyplněním a administrativním zajištěním a procesem podání přihlášek je „provést“.
3. Nedostatek vzorů v sociálně znevýhodněných rodinách
Žáci ze sociálně znevýhodněného prostředí kolem sebe často nemají dostatek vzorů, které by prezentovaly úspěšné cesty k získání středního nebo vyššího vzdělání ani vzory lidí vykonávajících různá povolání (otec i strejda jsou zedníci). Také jim často chybí představa o vzdělávací cestě, kterou by museli absolvovat, aby mohli nějakou profesi vykonávat.
Nástroje podpory:
Informovat žáka a rodiče nejen o oborech a školách, ale i o
cestě, jak se k nějakému povolání dostat a případných překážkách, které je
třeba překonat.
Zaměřit se na nabídku širších možností oborů a povolání, klást
důraz na motivaci ke studiu (když vystuduješ tento obor, budeš moci být a budeš
mít lepší práci, plat, perspektivu…)
Podporovat kontakt žáků s širším spektrem profesí (exkurze,
spolupráce škol a firem, spolupráce základních a středních škol, pojízdné
dílny atd.).
Využívat k motivaci žáků významné a úspěšné osoby
v rámci komunity, které by mohli být pro žáky inspirací a mohli by je na
základě každodenního kontaktu vést.
4. Těhotenství dívek, odchod do zahraničí nebo stěhování
Těhotenství dívek, odchod rodiny do zahraničí a její návrat nebo opakovaná stěhování vedou k tomu, že žáci mají velké mezery ve vzdělávání a „ujede jim vlak“. V romském etniku se můžeme setkat s odlišným vnímáním postavení ženy v rodině s tím spojenou nižší podporou pokračování na střední školu.
Nástroje podpory:
Doučování v rámci školy nebo s využitím neziskové organizace.
V případě těhotenství dívek a péče o dítě poskytnout
individuální vzdělávací plán a v případě chybějícího hlídání dítěte
preferovat přerušení studia před jeho ukončením. Vhodné je pak žákyně po
uplynutí lhůty pro přerušení studia zkontaktovat, zda se chtějí do studia
vrátit.
5. Špatný prospěch a nízké sociální kompetence
Dalším problémem spojeným s přechodem sociálně znevýhodněných žáků ze základní na střední školu mohou být závažné nedostatky v učivu a s tím spojená otázka zvládnutí přijímacích zkoušek. Významný problémem jsou i nízké vzdělávací cíle, nízká sebedůvěra a nedostatečné sociální kompetence.
Nástroje podpory:
Nástrojem podpory může být doučování a zlepšování školních znalostí, ale také rozvíjení širších kompetencí na základě kvalitního trávení volného času, nabídky kulturních akcí, zapojování žáků do různých školních i mimoškolních aktivit a soutěží a podobně. Využít je možné i různé projekty neziskových organizací, např. projekty Člověka v tísni https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/socialni-prace-v-cr/doucovani, nebo projekty IQ Roma servis
IQ Roma servis
nabízí nízkoprahové kluby, které
podporují rozvoj dovedností, zodpovědnosti a samostatnosti a pomáhají
předcházet rizikům v prostředí, ve kterém žáci ze sociálně znevýhodněných rodin
žijí.
dále nabízí projekt Gendalos,
který podporuje romské studenty, jejich rodiče a učitele ve společném hledání
cest, jak studentovi pomoci překonat úskalí studia a rozvíjet jeho potenciál.
6. Špatná finanční situace rodiny
Špatná finanční situace v rodině se může projevit během docházky na základní školu například chybějícími školními pomůckami, neplacením obědů nebo neúčastí žáka na školních i mimoškolních akcích. To může zhoršovat postavení žáka v kolektivu, zvyšovat psychickou nepohodu a obecně snižovat motivaci pokračovat ve vzdělávání na střední škole. Vstup na střední školu může být pro rodinu finančně náročný i z důvodu potřeby dojíždění, zajištění bydlení na internátě apod.
Nástroje podpory:
Identifikovat žáka jako žáka se SPV z důvodu sociálního
znevýhodnění a poskytovat mu podporu prostřednictvím podpůrných opatření
Hledání možností využití různých dotačních programů, např. na
podporu školního stravování žáků základních škol
Práce s rodinou – poskytnout rodině informace a kontakty na
instituce a neziskové organizace, který by jim mohli pomoci
Informování žáků a rodičů při volbě střední školy o možnostech
stipendií poskytovaných kraji nebo firmami. V rámci romské komunity mohou
být rovněž poskytnuta stipendia, např. prostřednictvím projektu Gendalos https://www.gendalos.cz/
Zdroje:
Člověk v tísni. Doučování. Clovekvtisni.cz [online] [cit. 2025-08-26]. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/co-delame/socialni-prace-v-cr/doucovani
GALOVÁ J. a kol. (2020). Průvodce pro (školní) kariérové poradce Zlínský kraj. Dostupné z: Průvodce-pro-školní-kariérové-poradce.pdf
Gendalos odrazí k úspěchu. Podporujeme romské studenty na cestě za vzděláním. Vize Gendalos. Gendalos.cz [online] [cit. 2025-08-26]. Dostupné z: https://www.gendalos.cz/o-gendalosu/
IQ Roma servis. Program pro mladé. On-line. Dostupné z: https://iqrs.cz/
Katalog podpůrných opatření. Využití „peer“ efektu (posílení vazeb napříč ročníky a stupni vzdělávání) (2015). Univerzita palackého v Olomouci. On-line. Dostupné z: Využití „peer“ efektu (posílení vazeb napříč ročníky a stupni vzdělávání) - Katalog podpůrných opatření
Lata. Ve dvou se to lépe táhne. On-line. Dostupné z: https://www.lata.cz/sluzby/ve-dvou-se-to-lepe-tahne/pro-odborniky
TRHLÍKOVÁ, Jana, Richard VELETA, Eva RŮTOVÁ a Petra ŠKRÁŠKOVÁ. Předčasné odchody ze vzdělávání z pohledu pracovníků škol: zpráva z fokusních skupin. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 2025. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-190&NazevSeo=Predcasne-odchody-ze-vzdelavani-z-pohledu-
Volfová, K., Svoboda, Z. a kol. (2023). Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání. [online]. Ústecký kraj / Pedagogická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Dostupné z: (PDF) Metodika kariérového poradenství pro prevenci předčasných odchodů ze vzdělávání