Přeskočit navigaci

Využití metody case management pro řešení předčasných odchodů žáků

Využití metody case management pro řešení předčasných odchodů žáků

Příčiny předčasných odchodů ze školy jsou často vzájemně propojené. Škola přitom v případě kombinace vzdělávacích, sociálních, zdravotních a osobních problémů žáka, které mohou vyústit v předčasný odchod, nemá vhodné nástroje k řešení. V těchto případech je potřeba hledat způsoby, jak podporu pro žáka nastavit komplexně. Vhodným nástrojem je využití metody case management. V článku se zaměříme využití metody case managementu v oblasti předčasných odchodů z pohledu různých aktérů – škol, neziskových organizací a České asociace streetwork. Zároveň představíme některé vybrané metodiky, které v této oblasti v posledních letech vznikly.


Co znamená case management v oblasti předčasných odchodů?

Case management v původním slova smyslu je metoda sociální práce, při jejíž realizaci klient, case manager a odborníci z různých oblastí – školství, sociálních a zdravotních služeb – spolupracují a podílejí se na hledání řešení nepříznivé životní situace klienta. Case manager vystupuje v tomto procesu jako osoba, která navazuje s klientem vztah založený na důvěře, podrobně zná jeho situaci, spolu s klientem vypracovává plán spolupráce a následně se zúčastněnými odborníky koordinuje poskytovanou podporu a klientovu situaci mapuje a monitoruje pokroky. V případě předčasných odchodů je klientem žák, který je ohrožen předčasným odchodem ze školy a jehož setrvání ve vzdělávání vyžaduje pomoc odborníků z různých oblastí.

V čem spočívají výhody case managementu?

Základní myšlenka přístupu case managementu spočívá v tom, že pokud je klient uživatelem více různých služeb, je účinnější a efektivnější poskytování těchto služeb řídit a koordinovat, aby nedocházelo k jejich vzájemnému překrývání, ale aby se naopak tyto služby vhodně doplňovaly. V případě žáků ohrožených předčasným odchodem tento přístup umožňuje koordinovat pomoc žákovi, zejména v sociální a vzdělávací oblasti.

Co je potřeba pro výkon role case managera?

Zásadním prvkem při používání přístupu case managementu je role case managera, tedy pracovníka, který má koordinaci služeb (a případně řízení celého pracovního týmu) na starosti. Case manager se stává průvodcem a společníkem klienta. Pomáhá mu co nejlépe zmapovat vlastní potřeby, cíle, možnosti, schopnosti, dovednosti, ale i omezení, což má vést k naplánování praktických kroků k naplnění klientových cílů. Pro výkon case managementu je zcela klíčová orientace v síti dostupných sociálních a dalších služeb, možnostech a kompetencích jednotlivých aktérů v dané lokalitě proto, aby dokázal určit, koho má požádat o spolupráci na daném případu. Součástí aktivity case managera na škole je mapování potřeb žáka, organizování multidisciplinárních schůzek, síťování a propojování školy, zákonných zástupců žáka, sociálních služeb a dalších relevantních státních i nestátních organizací a organizování případových konferencí.


1.   Case management při řešení předčasných odchodů na školách – Society for all.

Využití case managementu ve školním je prostředí poměrně novou formou podpory. V této části vycházíme z metodické příručky Case management jako nástroj podpory rodiny. Metodická příručka case managementu - Metodika case managementu - Society for all.

Využití case managementu je ve školním prostředí poměrně novou formou podpory žáků a není dosud jednoznačně stanoveno, kdo by měl case management realizovat. Case managerem může být například školní sociální pedagog a prvky case managementu mohou využívat také pracovníci školního poradenského pracoviště. Jako diskutabilní se naopak jeví realizace case managementu učiteli vzhledem k často komplikovaným vztahům s rodinou, pro kterou není vzdělávání dítěte prioritou. Další překážkou jsou pak časové možnosti učitelů, které zpravidla neumožňují dostatečnou flexibilitu. Podle situace na škole může být v roli case managera i se školou spolupracující externista. Case management probíhající ve spolupráci se školou může být ukotven v rámci různých služeb a organizačních struktur (např. v rámci nízkoprahových služeb pro děti a mládež).

Kdo je cílovou skupinou?

Cílovou skupinou case managementu jsou žáci a jejich rodiny, jejichž situace z hlediska rizika předčasného odchodu vyžaduje zapojení více organizací či institucí.

Role case managera na škole

Pracovník školy (např. výchovný poradce či sociální pedagog) či spolupracující externista vede případ dítěte, kterému je potřeba ve škole věnovat zvýšenou pozornost. Mapuje a analyzuje sociální situaci konkrétního žáka, dojednává spolupráci s dalšími organizacemi a institucemi a plánuje postup intervence. Je zaměřen především na komunikaci a spolupráci s institucemi a organizacemi, které se v rámci školského systému se školou setkávají, např. střediska výchovné péče, OSPOD, neziskové organizace, ŠPZ apod. Zpracovává písemné výstupy (zprávy, úkoly, oznámení). Součástí case‑managementu mohou být i případové konference.

Navázání spolupráce ve škole

Ve škole prvotní kontakt s rodinou probíhá zpravidla přes třídního učitele, který si u žáka všimne rizikových signálů, které by mohly znamenat, že žák je ohrožen školním neúspěchem a případně i předčasným odchodem. Na středních školách může problémy žáka odhalit často také učitel odborného výcviku, který je se žáky zpravidla v méně formálním kontaktu. Může se jednat o opakované pozdní příchody, časté absence, potíže s hygienou, znaky špatného zacházení s dítětem, nenošení pomůcek, psychická nepohoda a další. Třídní učitel v takovém případě osloví rodiče žáka s tím, že doporučí schůzku s case managerem, který se následně s rodinou setká.

Koordinace podpory žáka a rodiny v rámci školy

Case manager má díky zmapování situace rodiny a žáka cenný vhled do jejich aktuálních potřeb a přehled o opatřeních a podpoře, která je poskytována. Podporu zajišťovanou školou case manager samostatně nerealizuje, ale koordinuje ji. Základem pro tuto koordinaci je domluva na pravidelném setkávání se členů školního podpůrného týmu (podle potřeby pracovníci ŠPP, vedení školy a konkrétní pedagogové zapojení do podpory žáka), nastavení procesu průběžného vyhodnocování poskytované podpory a realizaci návazných kroků. Tato setkání by měla probíhat pravidelně. Podle aktuálních potřeb je možné na jednotlivá setkání přizvat další osoby a zapojit další instituce.

Jednotlivé kroky podpory používané v rámci case managementu na škole:

*    Mapování příčin ohrožení a potřeb žáka.

*    Včasné poskytování služeb školního poradenského pracoviště (rozvoj sociálních dovedností, individuální práce s dítětem v rámci podpůrného opatření 1. stupně, případně vyššího stupně základě doporučení z PPP/SPC).

*    Poskytování přímé podpory žákovi (zajištění školního stravování – projekt Obědy do škol, organizace Women for women), docházka do školní družiny nebo školního klubu, pomoc se zajištěním, resp. zapůjčením školních pomůcek atd.

*    Zajištění pedagogické intervence nebo doučování (volit aktivity, které zajímavým způsobem pomohou zpevňovat nebo rozšiřovat probírané učivo, využít propojení školy s nízkoprahovým klubem nebo neziskovými organizacemi, které doučování nabízejí).

*    Realizace aktivit primární prevence rizikového chování.

*    Vytvoření plánu pedagogické podpory (Plán pedagogické podpory je vhodné rozdělit do dílčích realizovatelných kroků. V plánu by měla být jasně přidělena zodpovědnost pracovníkům, kteří budou se žákem a rodinou na realizaci jednotlivých kroků pracovat, a střednědobý termín, kdy bude realizace kroků vyhodnocena. Vzor práce s PLPP je dostupný například na webových portálech Podpora inkluze na: https://www. podporainkluze.cz/material/plan-pedagogicke-podpory/ a Zapojme všechny na https:// zapojmevsechny.cz/clanek/detail/tvorba-planu-pedagogicke-podpory-plpp-krok-za-krokem- -ctvrta-cast).

*    Poskytování podpůrných opatření na základě doporučení školského poradenského zařízení.

*    Poskytování podpory rodičům (Pedagog nebo pracovník ŠPP nabízí podporu školy nebo regionálních služeb a odborníků s popisem jejich zaměření a informacemi, jakým způsobem a kdy mohou být využita. Pokud je nutné rodiče upozornit na obtíže, pak je vhodné používat popisný jazyk a vyhnout se přílišnému hodnocení příčin a negativní kritice. Měla by být umožněna diskuse o pohledu rodiče a o jeho návrzích řešení. V případě komplikované komunikace je vhodné využít služeb mediace nebo facilitace.)

*    Doporučení dalších služeb.

Zdroj: Beková. a kol. (2023)


Celá metodika je dostupná zde:

Beková, A., Koplová, M., Felcmanová, L., & Svačinová, T. (2023). Case management jako nástroj podpory rodiny. Metodická příručka case managementu. Society for All, z.s. https://www.societyforall.cz/metodika-case-managementu


2.   Case management při řešení předčasných odchodů – spolupráce škol a neziskové organizace IQ Roma servis, z.s.

Pro řešení problémů žáků ohrožených předčasným odchodem z důvodu sociálního znevýhodnění je vhodné zapojení neziskových organizací, které mají s prací s těmito žáky zkušenosti. V této části přinášíme pro inspiraci základní informace o metodice Case management na základních školách. Metodika prevence předčasného ukončení studia, která vychází ze zkušeností neziskové organizace IQ Roma servis, z.s. Metodika je určena zejména pedagogickým a sociálním pracovníkům. Praktická část popisuje přímé zkušenosti neziskové organizace s využíváním case managementu pro řešení předčasných odchodů na školách.


Spolupráce IQ Roma servis se školami

Metodika vznikla v rámci projektu RESLIPEN a reflektuje spolupráce organizace IQ Roma servi, z.s. se školami při řešení předčasných odchodů žáků. Spolupráce probíhala v rámci trojstranného půdorysu škola-rodina-nezisková organizace. Aktivity cílené na práci se žáky umožňovaly další rozvoj žáků s ohledem na výběr budoucího povolání (workshopy, besedy, individuální konzultace). Na rodiče byly zaměřeny motivační aktivity (systém průběžného hodnocení a komunikace, komunitní setkávání, prezentace pro rodiče budoucích středoškoláků), čímž má posílit role školy i neformální kontakt s rodiči. Školy pak mohly využívat další nástroje, které organizace IQ Roma servis nabízí – možnost zrealizovat případovou konferenci, propojit rodiče žáků s odborníky v dané oblasti (oddlužení, bydlení atd.), individuální konzultace a další aktivity (doučování, odpolední kroužky, výlety, aktivity pro rodiče). Jednou z nejvýznamnějších metod používaných při spolupráci mezi IQ Roma servis a základními školami byl case management.


Co je potřeba pro nastavení systému case managementu? (IQ Roma servis)

*    Zasíťování organizací v dané lokalitě

*    Dobrá orientace v systému sociálních služeb, provázanost s dalšími službami a organizacemi v dané lokalitě a aktivní udržování formálních i neformálních vztahů s jejich pracovníky.

*    Osoba case managera

*    Spolupráce s klienty – žáky a studenty a jejich rodinami – pracovníci musí usilovat o spolupráci a zapojení klientů tak, aby klienti nezůstali pouze pasivními aktéry, ale byly schopni mobilizovat své zdroje k dosažení cílů.

*    Stanovení měřitelných a vyhodnotitelných cílů s jasným popisem zodpovědnosti

*    Kontinuální monitorování a vyhodnocování dosažených výsledků za účasti klienta

*    Využití metody případové konference, na které se setkávají všichni ti, kteří jsou zapojení do řešení nepříznivé situace klienta, včetně klienta samotného.


Praktické zkušenosti s používáním case managementu při spolupráci organizace IQ Roma servis, z.s. se základními školami

*    Nastavení spolupráce v rámci školy

*    Spolupráce na školách probíhala především mezi case managerkami z organizace IQ Roma servis, žáky a jejich rodinami, školními sociálními pedagožkami, dalšími členy školních poradenských pracovišť, třídními učiteli, doučovateli žáků, příležitostně i ředitelkami a řediteli škol. K této „základní sestavě“ je pak podle potřeby možné ke spolupráci zvát i další vhodné aktéry, vždy podle konkrétní situace klientů.

*    Co je pro úspěšné využití metody case management důležité?

*    Důvěra a respekt všech členů pracovního týmu

*    Zapojení všech pracovníků, kteří jsou pro daný případ relevantní

*    Vymezení způsobů práce a komunikace.

*    Zapojení sociálních pedagogů, třídních učitelů a doučovatelů žáků. Výhodou je, pokud na škole působí sociální pedagog již delší dobu, má silnou pozici a zná žáky.

*    Je třeba počítat s časovou náročností case managementu a vymezit dostatečný čas a kapacitu pracovníků, kteří budou mít case management na starost

*    Velkou roli při využívání case managementu hraje organizační struktura, v rámci, které se práce odehrává. Každá ze sociálních služeb nabízí určité příležitosti a možnosti práce, stejně tak ale může klást různá nepříjemná omezení. Pro využívání case managementu na základních školách se například nabízí jej ukotvit v sociálně aktivizační službě (dále SAS) nebo v nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (dále NZDM). Výhodou ukotvení case managementu v rámci sociálně aktivizační služby je možnost komplexní práce s rodinou, nelze ale pracovat jen samostatně se žákem. Spolupráce v rámci NZDM je výhodná spíše se staršími a samostatnějšími žáky. Neúčast rodiny ale i v tomto případě může být omezující, protože u žáků základních škol je spolupráce i s rodinou často potřebná.

Celá metodika je dostupná zde:

Indra, V.: Case management na základních školách. Metodika prevence předčasného ukončení studia. IQ ROMA SERVIS, Z.S. https://iqrs.cz/wp-content/uploads/2024/04/Case-management-na-zakladnich-skolach_FINAL.pdf


3.   Case management ve spolupráci se školou – Česká asociace streetwork, z. s.

Jednou z možností, jak realizovat podporu žáků ohrožených předčasným odchodem, je využití spolupráce škol s organizacemi, které poskytují nízkoprahové sociální služby. Česká asociace streetwork (ČAS), která nízkoprahové sociální služby zastřešuje, vytvořila v rámci projektu iKAP II spolufinancovaného Evropskou unií metodiku pro využití case managementu v oblasti spolupráce se školami při řešení předčasných odchodů – Case management ve spolupráci se školou Téma: Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání – České asociace streetwork, z. s. Metodika je založena na konkrétních zkušenostech realizačního týmu ČAS. Popisuje praxi case managementu a multidisciplinární práce se školou na základě aktivit, které byly realizovány a pilotně ověřovány na základních a středních školách na území hl. města Prahy.


Metodika se skládá z několika částí: 

Cesta do školy – popisuje proces navazování spolupráce České asociace streetwork se školami. Tento proces nebyl vždy jednoduchý. Pracovníkům sociálních služeb se navazování kontaktů s některými školami nedařilo, zpravidla proto, že na školách chybí pozice, která by pro ně mohla být vhodným partnerem. Záleží tak na osobním nastavení a zájmu pracovníků školy se do spolupráce zapojit.

Pro navázání spolupráce je nutné nejprve zmapovat lokalitu a její potřeby, dále zpracovat nabídku spolupráce a oslovit konkrétní školy. Součástí nabídky by mělo být i vysvětlení, jaké přínosy bude mít spolupráce pro školu, pedagogy i žáky. Následně je se školou uzavřena smlouva o spolupráci. V ní je třeba vždy specifikovat, jaká je „zakázka“ a jaké úkoly je instituce schopná realizovat.

Cesta se studentem – zahrnuje mapování potřeb studenta, realizaci samotného case managementu a multidisciplinární spolupráci. Tato část se skládá z několika navazujících kroků:

*    Vytipování ohrožených žáků školou. V této fázi jsou důležité informace o tom, co doposud škola se žákem nebo studentem v dané oblasti podnikla, jestli byli do řešení problémů žáka již zapojeni nějací aktéři a jakou má škola zkušenost se spoluprací s rodinou.

*    Kontaktování žáků a rodičů a domluvení úvodní schůzky. V rámci nízkoprahovosti první kontakt se žákem nebo rodiči častěji navazovali přímo pracovníci ČAS než pedagogové ze školy.

*    Ujasnění informací, mapování prvních potřeb a přání žáka a domluva spolupráce. Žákům byl představen proces spolupráce prostřednictvím jednoduché infografiky, které zahrnovala jednotlivé kroky celého procesu. Každý zapojený žák také musel podepsat Informovaný souhlas se vstupem do projektu a Souhlas se zpracováním osobních údajů.

*    Zmapování životních oblastí, ve kterých je třeba žáka podpořit zahrnuje hledání zdrojů, osob nebo institucí, které mohou žákovi pomoci. Nejčastěji bylo pro poradenský proces se žákem využíváno „kolo života“ s jednotlivými předepsanými oblastmi (rodina, bydlení, škola, kamarádi…).

*    Navázání kontaktu s institucemi, které již v případu figurovaly (např. OSPOD) a vyjasnění rolí a nastavení spolupráce. V některých případech se může ukázat, že žák již nějakou síť podpory využívá, ale jednotliví aktéři o sobě nevědí a nejsou spolu v kontaktu.

*    Spojení case managera s rodiči

*    Sestavení plánu spolupráce se žákem. Tento plán může být zpočátku jen rámcový a může být později zpřesněn.

*    Dotváření sítě chybějící podpory, obvolání a kontaktování potřebných sociálních služeb

*    Pracovník v roli case managera propojuje dle potřeby jednotlivé aktéry mezi sebou a také se školou a kontroluje celý proces


Cesta se školou – komunikaci se školou v průběhu spolupráce

V této části metodika popisuje průběh komunikace se školou a hlavní přínos pro školy, kterým je vytvoření sítě podpory pro školu. Ta zahrnuje informace a doporučení aktérů, kteří mohou pomoci vyřešit problémy žáků ohrožených předčasným odchodem (NZDM, terénní programy pro děti a mládež, OSPOD, psychoterapeut, psychiatr, mentoringový program, komunitní služby). Důležité je školám ukázat pestrost podpůrné sítě a představit jim tematické zaměření, funkčnost, definované role a možnosti jednotlivých aktérů, včetně možností, které poskytují nástroje digitálního světa (např. aplikace na téma duševní zdraví). Cílem je, aby se pedagogové dokázali lépe orientovat v systému podpory a byli schopni do budoucna reagovat na pestré potřeby žáků.

Celá metodika je dostupná zde:

Case management ve spolupráci se školou. Téma: Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání (2023). Česká asociace streetwork. (on-line) Dostupné z: https://streetwork.cz/uploads/files/attachments/6582c9eddadf2_sw-Metodika-IKAP-fin.pdf?fbclid=IwAR0aY3tUKGsCMhEHslnWG4AZP-1bQDb2sNhH-aIrfqBH1LuMhca08_9M6Fc


Kam dál?  

NPI školící program ke case managementu. Dostupné na: https://www.npi.cz/aktuality/4580-case-management-ve-skolske-praxi-vzdelavaci-program-pro-pedagogy

Dosoudilová, K.: (2020). METODIKA CASE MANAGEMENTU. Člověk v tísni, o. p. s. Dostupné z: https://www.clovekvtisni.cz/media/publications/1462/file/metodika-case_ok_opr2.pdf


Zdroje:

Beková, A., Koplová, M., Felcmanová, L., & Svačinová, T. (2023). Case management jako nástroj podpory rodiny. Metodická příručka case managementu. Society for All, z.s. https://www.societyforall.cz/metodika-case-managementu

Indra, V.: (2024) Case management na základních školách. Metodika prevence předčasného ukončení studia. IQ ROMA SERVIS, Z.S. https://iqrs.cz/wp-content/uploads/2024/04/Case-management-na-zakladnich-skolach_FINAL.pdf

Case management ve spolupráci se školou. Téma: Prevence předčasných odchodů ze vzdělávání (2023). Česká asociace streetwork. (on-line) Dostupné z: https://streetwork.cz/uploads/files/attachments/6582c9eddadf2_sw-Metodika-IKAP-fin.pdf?fbclid=IwAR0aY3tUKGsCMhEHslnWG4AZP-1bQDb2sNhH-aIrfqBH1LuMhca08_9M6Fc


Zpět