Nástroje a formy intervence pro pomoc žákům ohrožených předčasným odchodem

Nástroje a formy intervence pro pomoc žákům ohrožených předčasným odchodem

Jaké jsou cíle a principy intervenčních opatření?

Cílem intervenčních opatření je podpořit žáka/kyni, který/á je ohrožen/a předčasným odchodem ze vzdělávání, aby školu úspěšně dokončil/a. Hlavním principem je přitom zacílení na konkrétní prvotní příčinu problémů a na individuální potřeby žáka. Různé typy problémů tak vyžadují různá opatření.

Kariérové poradenství a podpora přechodu na jiný obor nebo školu

Kariérové poradenství je důležitým nástrojem jak pro prevenci, tak i intervenci v oblasti předčasných odchodů žáků.

Na základních školách je kariérová podpora žáků při výběru střední školy důležitým úkolem. Z pohledu předčasných odchodů je zásadní zejména podpora a motivace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, aby neukončili vzdělávání už povinnou školní docházkou, ale pokusili se získat odbornou kvalifikaci, která by jim umožnila vymanit se z nepříznivých podmínek a získat perspektivnější práci. Druhým úkolem je podpora kariérového rozhodování žáků při výběru střední škole, vzhledem k tomu, že nevhodná volba oboru, který žáka nezajímá nebo nezvládá studijní nároky jsou problémem, který může vyústit až do předčasného odchodu ze školy.

Kariérové podpora při nevhodné volbě oboru

V případech, kdy se během studia střední školy ukáže, že žáka obor nezajímá a hrozí, že z tohoto důvodu ze školy odejde, je vhodné doporučit žákům včas přechod na jiný obor. I při změně oboru během studia ovšem vyvstává otázka kariérové volby, aby nedocházelo k tzv. školní turistice, kdy žáci mění obory opakovaně. Výhodou je, když škola vyučuje širší spektrum oborů a může žákovi nabídnout přestup v rámci školy. Některé střední školy přitom žákům, kteří chtějí změnit obor, nabízejí možnost účastnit se výuky nebo odborného výcviku v jiném oboru školy, aby si žáci mohli udělat reálný obrázek o tom, co mohou od změny oboru očekávat.

V případě žáků vyšších ročníků středních škol, které obor nezajímá, ale jsou schopni školu úspěšně dokončit, je možnou variantou pokusit se žáka přesvědčit, aby obor dostudoval a získal střední vzdělání s tím, že později může pracovat v jiném oboru nebo změnit obor studia při přechodu do nástavbového studia, na VOŠ nebo vysokou školu.

Intervence v případě, že žák nezvládá nároky oboru/studia 

V případě nezvládání nároků studia přichází nejčastěji v úvahu přestup žáka na méně náročný obor ve stejné kategorii vzdělání nebo z maturitního do učebního oboru. Tento přestup představuje také jednu z možností, pokud se během studia ukáže, že žák patrně nebude schopen složit maturitní zkoušku. Přestup do učebního oboru pak může žákovi zajistit alespoň získání výučního listu. Výhodou je, pokud škola vyučuje širší spektrum oborů zakončených jak maturitou, tak i výučním listem, což umožňuje žákovi nabídnout přesun do jednoduššího studia obdobného zaměření.

V případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami může být v případě příliš vysokých nároků oboru vhodným řešením přechod z učebního oboru kategorie H do oboru kategorie E, který klade na žáky nižší nároky. Žáci, kteří přestanou být „na chvostu“ mohou získat vyšší sebevědomí a lepší vztah k oboru, což může podpořit úspěšné dokončení školy. Míra nezaměstnanosti v oborech kategorie E je zpravidla vyšší než v případě běžných učebních oborů, ale absolventi alespoň získají kvalifikaci pro vykonávání jednoduchých prací v dělnických povolání a ve službách.

Naopak, u některých žáků může nezájem o učební obor souviset s tím, že žák během střední školy zjistí, že by měl „na víc“. Nebo se může ukázat, že žákům chybí potřebná manuální zručnost, zatímco teoretické předměty jim potíže nedělají. Řešením může být méně obvyklý přestup z učebního do maturitního oboru.

V případě, že školy nemají vhodný obor na maturitní nebo učební úrovni, do kterého by žák mohl přestoupit, je možné, aby žák přestoupil na jinou školu. Přestup je třeba dobře naplánovat. Žák i jeho rodiče by si nejprve měli ujasnit, co od přestupu očekávají, zjistit podmínky a nároky a ověřit, zda ředitel nové školy přestup umožní. Důležité je, aby žák neukončil studium na dané střední škole dříve, než bude přijat na jinou střední školu. Některé střední školy v rámci kariérové podpory možnost přechodu žáka na jinou školu pomáhají aktivně vyjednat.

Přechod do jiné formy studia z důvodů osobních, zdravotních nebo ekonomických

V některých případech nemusí být riziko nedokončení studia spojeno s náročností nebo nezájmem o obor, ale problémem může být forma studia, kdy žák nedokáže plnit každodenní docházku. Důvodem mohou být ekonomické, osobní nebo zdravotní problémy. Na středních odborných školách tento problém nastává zejména v případě žáků se sociálním znevýhodněním, kdy se překážkou úspěšného dokončení oboru stává výdělečná činnost žáka v rozsahu, který každodenní docházku ztěžuje nebo dokonce znemožňuje. Nepříznivou roli mohou sehrát i firmy, které žákům, kteří jsou u nich na praxi nabízejí pracovní smlouvu, ačkoli ještě nejsou vyučení. V této situaci je vhodné apelovat na společenskou zodpovědnost firem. Některé školy s firmami uzavírají „gentlemantskou“ dohodu, aby žákům nabízely pracovní smlouvu až poté, co školu dokončí. 

Z hlediska udržení žáka, který nemůže z důvodu pracovních povinností docházet každodenně na výuku, se jako řešení nabízí přestup žáka do jiné formy studia, např. dálkového nebo kombinovaného s využitím on-line výuky. Některé střední odborné školy tento přechod žákům umožňují, zkušenosti ovšem ukazují, že žákům, kteří si potřebují vydělávat, může toto řešení prospět jen krátkodobě. V delším časovém horizontu je riziko, že žáci ani dálkové studium nedokončí, vysoké. Pozitivnější výsledky mají školy v případě žáků, kteří z učebního nebo maturitního oboru předčasně odešli, ale později zjistili, že pro výkon práce potřebují mít dokončené středoškolské vzdělání. Motivace těchto dospělých žáků i jejich výsledky v dálkové formě studia jsou lepší. 

Doučování žáků a pomoc se zvládáním výuky

Příčinou předčasných odchodů, ať už během základní školy (odchod dříve než v 9. ročníku) nebo střední školy je nezvládání výuky a „odpojení“ žáka od školy, kdy nedostatky ve znalostech, případně i psychologické bariéry jsou vážnou překážkou pokračování ve studiu.

Webové stránky Zapojme všechny

Web zapojmevsechny.cz nabízí řadu inspirativních námětů na téma doučování v podobě článků, rozhovorů i reportáží.

Pomoc s učebními strategiemi a time managementem

Někteří žáci nepotřebují doučování, ale spíše podporu pro zvládnutí učiva, např. prostřednictvím strategií, jak se učit, jak si učení rozplánovat a roztřídit a dosáhnout větší efektivity. Součástí podpory zaměřené na zvládnutí učiva proto může být i pomoc žákům s time managementem a strategiemi učení.

Řešení problému žáků, kteří neuspěli u maturitní zkoušky

Riziko předčasného odchodu může nastat i v závěru střední školy,  pokud se ukáže, že není příliš reálné, aby žák zvládnul složit maturitní zkoušku. I v těchto případech může pomoci nabídka doučování nebo doporučení přechodu na jiný obor.

Pokud žák u maturitní zkoušky neuspěje, má možnost opakovat zkoušku ve dvou opravných termínech. Neúspěšní maturanti se mohou cítit nedostatečně a nekompetentně a nemusí věřit, že se zvládnou sami na opravný termín připravit. Zpravidla proto hledají možnosti doučování. Některé školy těmto žákům poskytují podporu, například individuální konzultace, kdy se žáky mohou prodiskutovat příčiny neúspěchu a možnosti dalšího postupu. Škola může žákům nabídnout doučování z předmětů, ve kterých neuspěli, ať už formou interních pedagogů nebo externích lektorů, může žákům doporučit různé informační zdroje a materiály k doučování (např. materiály Cermatu, rovněž některé vzdělávací instituce nabízejí speciální doučovací balíčky zaměřené na maturitní reparát, online doučování…). Škola by také měla také žákům poskytnout informace o opravných zkouškách.

Neúspěch v případě prvního opravného pokusu u maturity, který se koná zpravidla v září, je z hlediska rizika nedokončení středního vzdělání klíčový. Po tomto pokusu, může jít žák na druhý opravný termín až v řádném termínu maturit v dalším roce. Tato skutečnost má značný dopad na život studenta, který musí zásadním způsobem přehodnotit svoje původní studijní nebo pracovní plány. Žáci jsou konfrontováni s přechodem na trh práce bez dokončeného středního vzdělání, bez maturity nemohou být přijati na vysokou školu atd. A zároveň ztrácí institucionální podporu školy. Tato situace může negativně poznamenat motivaci žáků střední vzdělání dokončit.

Vzhledem k tomu je důležité, aby školy informovaly žáky o druhém opravném termínu, možnostech přípravy, případně i o dalších vzdělávacích variantách, např. možnosti podat si po neúspěšných pokusech o maturitu znovu přihlášku na střední školu a domluvit se s ředitelem o zařazení do vyššího, zpravidla 4. ročníku nebo možnosti získat střední vzdělání alespoň ve zkráceném studiu v učebním oboru apod. Důležité je, aby žák měl dostatek informací a dokázal podle nich upravit svoji vzdělávací strategii.

V případě selhání žáka u maturitní zkoušky je také vhodné zvážit, zda se nejedná o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami a zda by nebyla možná úprava podmínek při maturitní zkoušce.

Kam dál?

    Web Zapojme všechny. Dostupné na: Sociální intervence a doučování | Zapojmevšechny.cz

    Web doucujte.cz – Člověk v tísni podporuje vzdělávání sociálně znevýhodněných dětí již od roku 2006. Po celou dobu doučuje a organizuje doučování pro stovky dětí ročně. Doučujeme prezenčně a v důsledku pandemie nemoci covid 19 také online. Na odkaze najdete spoustu tipů i přímo výukové materiály pro různé předměty a věk dětí.

    Desegregace. PAQ Research. Doučování žáků základních škol ohrožených školním neúspěchem přímo ve škole. Dostupné:  https://desegregace.cz/katalog-intervenci/doucovani-zaku-zakladnich-skol-ohrozenych-skolnim-neuspechem-primo-ve-skole/

Podpora žáků se sociálním znevýhodněním

Kromě horšího sociálního a kulturního zázemí v případě žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, které může mít komplexní dopady na školní úspěšnost žáků, jsou příčinou problémů zpravidla špatné materiální a finanční podmínky. Možnosti škol řešit tyto problémy jsou ovšem omezené.

V případě žáků základních škol, kdy je školní docházka povinná, mohou se školy mohou obrátit na OSPOD, odkázat rodiče na pomoc sociálních služeb, využít sociálního pedagoga nebo nasměrovat rodiče na pomoc neziskových organizací, které rodinám poskytnou finanční nebo dluhové poradenství apod. Možné je také využít podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami z důvodu sociálního znevýhodnění nebo různé projekty zaměřené na podporu znevýhodněných žáků, např  Obědy do škol (https://msmt.gov.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/vyzva-na-podporu-skolniho-stravovani-zaku-zakladnich-skol-v-1) .

V případě žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí na středních školách jsou možnosti intervence ze strany škol ještě nižší. Vzhledem k tomu, že absolvování střední školy není povinné, škola nemá právní nástroje, kterými by mohla školní docházku a pokračování ve studiu vymáhat.

V některých případech má samotný žák zájem ve studiu na střední škole pokračovat, ale z důvodu finančních nákladů na dojíždění, bydlení, pomůcky atd. jej rodina ve vzdělávání nepodporuje nebo dokonce usiluje o to, aby šel pracovat. Jednou z možností, jak zmenšit potřebu žáka si přivydělávat, je poskytnutí stipendia firem nebo stipendia krajů ve vybraných podporovaných oborech. Stipendia jsou zpravidla vázána na plnění docházky a dosažení určitého prospěchu, takže mohou žáka zároveň motivovat k dokončení střední školy. Získat finanční prostředky na studium umožňují i některá stipendia poskytovaná neziskovými organizacemi, např. pro romské žáky.

Podpora žáků se sociálním znevýhodněním může zahrnovat i spolupráci škol s neziskovými organizacemi i v řadě dalších oblastí.

Psychologická podpora žáků 

Psychické problémy žáků jsou rostoucím problémem a je třeba jim věnovat pozornost i z hlediska předčasných odchodů ze škol. Úspěšné zvládnutí studia může být nepříznivě ovlivněno například nezvládáním školního stresu, nízkým sebevědomím, nadměrným tlakem rodičů na výkon, nespokojeností se zvoleným oborem, špatnými vztahy s učiteli nebo mistry odborného výcviku, neshody v kolektivu spolužáků, pocity osamělosti atd. Tyto problémy mohou vést k nízkému pocitu sounáležitosti žáků se školou a podpořit jejich úvahy o odchodu ze školy, oboru nebo dokonce ze vzdělávání.

Kromě těchto relativně běžných psychických problémů, se stále častěji objevují i závažnější projevy zhoršování duševního zdraví žáků, které mohou vést až k jejich odchodu ze školy. Mezi nejčastější patří deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy, sebepoškozování nebo sociální fobie. K nárůstu těchto symptomů přispěla pandemie covid-19 s vynucenou sociální izolací, rostoucí tlak sociálních sítí, ekologická úzkost i strach z války. Tyto potíže se mohou v rámci školy projevovat různými způsoby, například nápadnou změnou chování, pocity smutku, úzkosti, problémy se stravováním. Příznaky mohou zahrnovat zhoršení prospěchu, problémy ve vztahu se spolužáky i s učiteli a další. 

Sociální fobie jako riziko předčasného odchodu

Jedním z vážných psychických problémů, které mohou vyústit až do předčasného odchodu žáka, je sociální fobie. K nárůstu tohoto typu problému došlo v poslední době zejména v reakci na pandemii covid 19, uzavření škol a nucenou sociální izolaci. Porucha se u žáků projevuje nadměrným a trvalým strachem ze sociálních situací, ve kterých hrozí, že budou vystaveni hodnoceni ostatních. Tento strach může vést k tomu, že se žák snaží komunikaci s ostatními spolužáky i učiteli vyhýbat, což ovšem může prohlubovat jeho izolaci. Sociální fobie může negativně ovlivnit školní prospěch i sociální život ve škole. V lepším případě žák se sociální fobií do školy dochází, ale prožívá každodenně stavy úzkosti, které zhoršují soustředění na výklad, případně žák nepodává výkon, který by adekvátně odpovídal jeho vědomostem. V horším případě může sociální fobie vést k přerušení docházky nebo úplnému odchodu ze vzdělávání. (Bělohlávková, 2019).

Další užitečné odkazy:

Kam dál?

MANUÁL PRO UČITELE: Jak efektivně nabídnout pomoc žákovi, který jeví známky psychických obtíží? https://edu.gov.cz/methodology/manual-pro-ucitele-jak-efektivne-nabidnout-pomoc-zakovi-ktery-jevi-znamky-psychickych-obtizi/

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán (IVP) je také jedním z nástrojů, které mohou žákům pomoci překonat bariéry nebo problémy, které by mohly vést až k předčasnému ukončení studia.

    Individuální vzdělávací plán z důvodu zdravotních problémů žáka

Individuální vzdělávací plán je z hlediska rizika předčasného odchodu žáka důležitým nástrojem setrvání ve vzdělávání v případě závažných zdravotních potíží, například úrazu, závažné nemoci (interní, onkologické, …) nebo psychické poruchy (deprese, fobie a další). Podle zkušeností pedagogů je řešení potíží žáků prostřednictvím individuálních vzdělávacích plánů v těchto případech účinné, pokud se jedná o krátkodobé opatření, v řádu několika měsíců. V případě studia s dlouhodobě nastaveným individuálním vzdělávacím plánem ze zdravotních důvodů je zvýšené riziko, že žáci navzdory této formě podpory nezvládnou studium úspěšně dokončit.

    Individuální vzdělávací plán pro nadané a sportovce

Paradoxně, i žáci nadaní, kteří se na střední škole věnují sportu na profesionální úrovni, mohou být významně ohroženi předčasným odchodem. Důvodem je skutečnost, že se primárně soustředí na dosažení úspěchu mimo školu a věnují sportu více času a energie než studiu. Často také plánují kariéru i profesní uplatnění v oboru, který bude souviset více se sportovní kariérou než se studovaným oborem, takže ani z hlediska pracovní perspektivy pro ně dokončení studia není prioritou. Povolení individuálního studijního plánu může těmto žákům pomoci sladit sportovní aktivity se studiem, zároveň je ale vhodné vést žáky a žákyně k tomu, aby si uvědomili, že úspěšné dokončení středního vzdělání pro ně může mít v budoucnu význam i v případě, že se uplatní v jiném oboru. V rámci prevence předčasného odchodu je vhodné se soustředit na strategický přístup ke studiu a vybalancování tréningů a školních povinností tak, aby žák zvládnul všechny předměty přiměřeně. 

    Individuální vzdělávací plán pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí

Individuální vzdělávací plán může být poskytnut také žákům sociálně nebo kulturně znevýhodněným na základě doporučení pedagogicko-psychologické poradny. V tomto případě je žákům poskytnut jako jedno z podpůrných opatření. V některých případech ovšem sociálně znevýhodnění žáci středních škol požadují individuální vzdělávací plán proto, že potřebují zároveň pracovat. Pokud se jedná jen o krátké překlenovací období může podle zkušeností škol motivovaným žákům IVP v těchto případech pomoci školu dokončit, v případě delšího období žáci zpravidla obor nedokončí.

    Individuální vzdělávací plán pro těhotné žákyně a mladé matky

Individuální vzdělávací plán může být také pomocným nástrojem pro dokončení studia těhotných žákyň a mladých matek. Úspěšnost dokončení studia mladých matek při poskytnutí individuálního vzdělávacího plánu ovšem závisí především na tom, jestli má žákyně podporu rodiny a zajištěné hlídání dítěte. Pokud dostatečná podpora chybí, je pro mladé matky vhodnější variantou přerušení studia.

Přerušení studia a umožnění návratu do vzdělávání

V případech, kdy žák ze střední školy odchází dobrovolně, např. z důvodu pracovní aktivity, rodinných problémů, nezájmu o obor a podobně, představuje vhodný nástroj intervence kariérová podpora zaměřená na další vzdělávací možnosti žáka. Odchod žáka ze školy by neměl proběhnout „mimochodem“, tedy tak, že žák prostě přestane do školy docházet a přeruší s ní kontakt.

Doporučení

    Žák by měl být informován o tom, že v případě, že se zlepší jeho situace (rodinná, finanční, osobní) může se do studia vrátit, a to případně i do jiné formy studia, do zkráceného studia nebo že může získat alespoň odbornou kvalifikaci prostřednictvím NSK.

    Některé školy vytvářejí administrativní nástroje, v jejichž rámci s odcházejícím žákem realizují rozhovory, jejichž cílem je, aby se žák „zastavil“ a ukončení studia ještě zvážil, např. si uvědomil zhoršenou pozici, kterou bude mít s pouze základním vzděláním na trhu práce.

    Jednou z možností je nabídnout žákovi přerušení studia oproti jeho ukončení. Žák tak dostane možnost si návrat rozmyslet. I v případě přerušení studia je ovšem klíčové, aby doba, kterou žák stráví mimo vzdělávání nebyla příliš dlouhá, protože s delší dobou mimo vzdělávání žák ztrácí školní návyky a rutinu a pravděpodobnost návratu se snižuje. 

Výchovné komise

Výchovné komise jsou zpravidla součástí intervenčních přístupů v oblasti předcházení předčasným odchodům. Školy je pořádají zpravidla ve chvíli, kdy nepodaří vyřešit problémy s absencemi, zhoršeným prospěchem nebo jinými závažnými problémy na základě pohovorů s rodiči a žákem.

Výchovná komise zpravidla představuje společné jednání ředitele školy, třídního učitele, popř. asistenta pedagoga, pracovníků školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence, sociální pedagog, speciální pedagog, školní psycholog), zákonného zástupce a samotného žáka. Podle závažnosti se mohou účastnit i zástupci dalších orgánů a institucí, např. zástupce orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Způsob organizace výchovných komisí na základních i středních školách často závisí na personálním obsazení školního poradenského pracoviště. Činnost výchovné komise se řídí metodickými doporučeními MŠMT a je zpravidla upravena interními školními dokumenty.

Záznamy z výchovných komisí

O jednání výchovných komisí školy zpravidla zpracovávají záznamy na základě interních předpisů, formulářů nebo osnov. Cílem je sledovat, jaká opatření škola žákovi, resp. rodičům pro řešení problému navrhla, jak probíhala jednotlivá jednání, účast členů pedagogického sboru, případně dalších subjektů. Záznamy z jednání mají i právní aspekt, v případě, že dojde následně k zapojení dalších institucí OSPOD, Policie ČR a k přestupkovému řízení, případně soudnímu jednání.

Case management

Předčasný odchod žáka je mnohdy ovlivněn celým souborem příčin a problémů. Preferovaným přístupem řešení je v těchto případech case managemnet, tedy přístup, kdy se na řešení podílí více subjektů. Tématu se podrobně věnujeme v samostatném článku.

Zdroje:

Bělohlávková, L.: (2019) Tak už se nestyď. Sociální fobie a stydlivost u dospívajících. Portál.

Desegregace. PAQ Research. Doučování žáků základních škol ohrožených školním neúspěchem přímo ve škole. Dostupné:  https://desegregace.cz/katalog-intervenci/doucovani-zaku-zakladnich-skol-ohrozenych-skolnim-neuspechem-primo-ve-skole/

Doležilová, V (2017) Řízení školy. Ve školském zákoně máme dva druhy individuálního vzdělávacího plánu. Dostupné z: https://www.rizeniskoly.cz/casopisy/rizeni-skoly/ve-skolskem-zakone-mame-dva-druhy-individualniho-vzdelavaciho-planu.m-3898.html

Informační systém infoabsolvent. Bez bariér až na trh práce. Školní poradenské pracoviště – Střední škola stavební Jihlava. (on-line) Dostupné na:  https://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-10/Skolni-poradenske-pracoviste-Stredni-skola-/46

Informační systém infoabsolvent. Bez bariér až na trh práce. Jak bráníme předčasným odchodům ze vzdělávání na SSOU Industria II s.r.o. (on-line) Dostupné na: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/ClanekZP/6-3-03/Jak-branime-predcasnym-odchodum-ze-vzdelavani-na-/46.)

Mají na to! Jak podpořit sociálně znevýhodněné děti na ZŠ. (on-line) Dostupné na: http://majinato.cz/5-individualni-doucovani-v-rodinach.php

Nováková, M.:  I děti mohou mít vážné psychické problémy Šance dětem. (on-line) 19. 02. 2025. Dostupné na https://sancedetem.cz/i-deti-mohou-mit-vazne-psychicke-problemy-jak-je-poznat

TRHLÍKOVÁ, J., R. VELETA, E. RŮTOVÁ a P. ŠKRÁŠKOVÁ, 2025. Předčasné odchody ze vzdělávání z pohledu pracovníků škol: zpráva z fokusních skupin. Praha: Národní pedagogický institut České republiky. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-190&NazevSeo=Predcasne-odchody-ze-vzdelavani-z-pohledu-