Dotazníky pro identifikaci zvýšeného rizika předčasného odchodu žáka
Pro efektivní předcházení předčasným odchodům je výhodou, pokud se žáka ve zvýšeném riziku odchodu podaří identifkovat dříve, než se objeví výraznější problémy. Jedním z možných způsobů identifikace žáků, kteří patří mezi ohrožené předčasným odchodem, jsou dotazníky pro žáky. V českém prostředí, na rozdíl od některých zemí EU (např. Rakouska) nemáme vytvořené on-line standardizované nástroje, na jejichž základě by bylo možné míru rizika kvantifikovat. Na některých školách nicméně určité formy dotazování žáků probíhají. V článku se zaměříme na ukázky českých i zahraničních dotazníků, které mohou školy, využít jako inspiraci.
Dotazník vytvořený v rámci projektu VIP Kariéra
O dotazníku
Dotazník byl navržen na základě průzkumů a zjištění rizikových faktorů předčasných odchodů v rámci projektu VIP Kariéra, který byl realizován v Národním pedagogickém institutu (dříve NÚV). Okruhy otázek byly dále doplněny o návrhy prezentované v doporučeních Cedefopu a inspirován okruhy otázek z projektu Stop Drop out. Dotazník byl pilotně ověřován na vzorku škol v rámci projektu IKAP, nicméně navržené okruhy ani jednotlivé otázky neprošly kalibrací a mohou tedy sloužit spíše jako inspirace pro školy.
Okruhy otázek mapují několik oblastí, které mají zpravidla těsnou vazbu na riziko předčasného odchodu žáka ze školy nebo oboru.
vztah žáka k oboru
subjektivní hodnocení zvládání školních povinností a učiva
vztah žáka ke vzdělávání a škole
„míru odpojení žáka“, respektive míra identifikace žáka se školou
a zájem o obor (účast na školních i mimoškolních aktivitách, aktivita žáka
během vyučování…)
podpora rodiny
vztahy žáka ke třídě a spolužákům
míru pracovní aktivity během studia na střední škole (zda brigády
narušují přípravu žáka do vyučování, zvýšená únava, neúčast žáka ve škole
z důvodu práce apod.)
možnosti vzdělávací podpory v případě problémů se studiem.
Podrobnější návrh otázek je uveden v tabulce:
|
Monitoring výskytu rizikových faktorů předčasného odchodu žáka |
|
A. Vztah žáka k oboru |
|
1. Obor mě velmi zajímá. |
|
2. Obor mě spíše zajímá. |
|
3. Obor mě zajímá průměrně, některé předměty mě baví, některé ne. |
|
4. Obor mě moc nezajímá, ale chci studium dokončit. |
|
5. Obor mě vůbec nebaví (měl jsem si raději vybrat jiný obor), ale snad studium dokončím |
|
6. Obor mě vůbec nezajímá, raději bych odešel nebo začal studovat jiný obor. |
|
B. Zvládání studijních nároků a povinností |
|
1. Studium/učení zvládám velmi dobře. |
|
2. Studium/učení zvládám celkem dobře. |
|
3. Studium/učení zvládám, ale s určitými potížemi. |
|
4. Studium/učení zvládám spíše špatně. |
|
5. Studium/učení zvládám velmi špatně, ale myslím, že jsem schopen se sám zlepšit. |
|
6. Studium/učení zvládám velmi špatně a bez pomoci a doučování se nejsem schopen zlepšit. |
|
C. Vztah ke vzdělávání/škole |
|
1. Učení a škola mě baví, mít vzdělání je pro mě důležité. |
|
2. Učení a škola mě spíše baví, dokončení školy a získání vzdělání je podle mě potřebné. |
|
3. Učení a škola mě zajímají průměrně, ale potřebuji získat vzdělání pro výkon profese nebo pokračování ve studiu. |
|
4. Učení mě většinou nebaví a nezajímá, ale vyučení nebo maturitu beru jako nutnost. |
|
5. Učení a škola mě vůbec nebaví, nevidím v tom žádný smysl. |
|
6. Učení a škola mě nebaví, nejraději bych odešel a šel pracovat |
|
D. Vztah rodičů ke studiu |
|
1. Rodiče jsou rádi, že studuji, o školu se zajímají a podporují mě. |
|
2. Rodiče jsou rádi, že studuji, ale příliš se o školu nezajímají. |
|
3. Rodiče moje studium příliš neřeší, záleží na mě, jestli chci studovat nebo se vyučit. |
|
4. Rodiče moje studium moc nepodporují (mají finanční problémy, bydlení, potřeba péče o sourozence). |
|
5. Rodiče by byli raději, kdybych šel vydělávat. |
|
6. Potřebuji se co nejdříve osamostatnit a mít vlastní výdělek. |
|
E. Vztahy ve třídě |
|
1. Ve třídě mám dobré vztahy, mám zde kamarády. |
|
2. Ve třídě mám převážně dobré vztahy, mám tu jednoho nebo více kamarádů. |
|
3. Ve třídě se bavím se spolužáky, ale kamarádů moc nemám. |
|
4. Ve třídě se se spolužáky moc nebavím, nemám si s nimi co říct. |
|
5. Ve třídě mám spíš špatné vztahy. |
|
6. Ve třídě se cítím spíš špatně, setkávám se s nepřátelstvím nebo šikanou. |
|
F. Škola a práce |
|
1. Věnuji se plně studiu/učení, brigády nemám nebo jen občas. |
|
2. Mám brigády o prázdninách i během školního roku, ale ve studiu a učení mi to nijak nevadí. |
|
3. Chodím do práce / mám brigády, ale ve studiu nebo učení mi to vadí jen málokdy. |
|
4. Pracuji hodně, takže někdy nemám na školu a učení čas. |
|
5. Chodím často do práce a školu nebo učení pak nestíhám. |
|
6. Dávám přednost práci, chodit do školy je pro mě zbytečné, uživím se i bez vyučení nebo maturity. |
|
G. Identifikace se školou |
|
1. Ve škole se cítím dobře (účastním se akcí školy a třídy). |
|
2. Ve škole se cítím spíše dobře (většinou se účastním akcí školy nebo třídy). |
|
3. Ve škole se cítím spíše špatně (do akcí školy a třídy se zapojuji málokdy). |
|
4. Ve škole se cítím dost špatně (do akcí školy a třídy se nezapojuji). |
|
5. Akce školy a třídy mě vůbec nezajímají. |
|
H. Vzdělávací podpora |
|
1. Pokud mi ve škole něco nejde a něčemu nerozumím, mám se na koho obrátit (na rodiče, kamarády, učitele). |
|
2. Pokud ve škole něčemu nerozumím, je pro mě obtížné najít někoho, kdo mi s tím pomůže. |
|
3. Pokud něčemu ve škole nerozumím, nemám většinou nikoho, na koho bych se obrátil o pomoc. |
|
4. Pokud ve škole něčemu nerozumím, tak to moc neřeším. |
Nástroj Stop Drop out
Nástroj Stop Drop out byl vytvořen v rámci projektu Transfer of Innovation Stop Dropout v letech 2009 až 2011 a byl financován z evropského projektu Leonardo da Vinci. Česká republika byla jedním z účastníků, bohužel nástroj u nás do praxe uveden nebyl, v současnosti je využíván v několika modifikovaných verzích pro různé typy škol v Rakousku. Přestože v Česku není dostupný, jednotlivé okruhy otázek i následující poradenské postupy mohou posloužit jako zajímavá inspirace v oblasti prevence předčasných odchodů na školách.
O projektu
Nástroj „Stop Drop out“ byl vyvinut v rámci projektu Transfer of Innovation Stop Dropout v letech 2009 až 2011 a byl financován z projektu Leonardo da Vinci. Cílem bylo vytvořit nástroj pro identifikaci a monitoring žáků a studentů, kteří jsou ohroženi předčasným odchodem ze vzdělávání, který by mohli využít poradci, pedagogičtí pracovníci nebo pracovníci úřadů práce. Specifické verze nástroje byly vytvořeny pro jednotlivé účastnické země (Rakousko, Německo, Česká republika a Slovinsko). Nástroj byl určen pro využití kvalifikovanými odborníky, tedy zejména poradci, psychology, pedagogy na školách a pracovníky na úřadech práce. Po ukončení projektu byl nástroj Stop Dropout dále využíván a rozvíjen v Rakousku, kdy byly vytvořeny různé online verze tohoto programu pro jednotlivé typy škol (odborné školy, gymnázia, učiliště).
O nástroji Stop Drop out
Nástroj se skládá ze dvou částí: Dotazníku „Detektor rizika“ (Stop Dropout Questionnaire), jehož cílem je identifikovat ohrožené žáky a poradenského profilu (Counselling Profile), který zahrnuje pohovor se žákem, identifikaci jeho problému a nastavení podpory. Cílem online dotazníku je poskytnout poradcům systematický přístup k identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem nebo předčasným odchodem ze vzdělávání na základě známých faktorů. Základní myšlenkou je, že předčasné ukončení studia je proces, při kterém se žáci postupně odpojují od školy a vzdělávání a čím dříve jsou ohrožení žáci identifikováni, tím pravděpodobnější je, že při poskytnutí vhodné podpory budou schopni školu úspěšně dokončit.
Online dotazník Stop Dropout vyplňují v Rakousku sami studenti online. Měří až 14 rizikových faktorů, které jsou považovány za indikátory předčasného ukončování školní docházky. Dotazník je vyplňován anonymně (na základě osobního PIN kódu). Výsledky dotazníku Stop Dropout jsou po odeslání automaticky generovány systémem a jsou k dispozici pedagogickým nebo poradenským pracovníkům. Písemná zpětná vazba je poskytována všem žákům a studentům, kteří podle dotazníku nejsou ohroženi odchodem. Naopak všichni žáci a studenti, kteří jsou na základě dotazníku identifikováni jako ohrožení, jsou pozváni k úvodnímu pohovoru a je věnována pozornost řešení jejich potenciálních problémů (zdroj: https://www.stop-dropout.eu/)
1. Krok nástroje Stop droup out - Dotazník „detektor rizika“
První část nástroje představuje dotazník – detektor rizika, jehož úkolem je, na základě rizikových faktorů, identifikovat potenciálně ohrožené žáky předčasným odchodem ze školy, případně i ze vzdělávání. Hlavními okruhy, na která se dotazník z hlediska rizikových faktorů zaměřuje, jsou:
Prostředí studenta
Pohlaví
Věk žáka
Vzdělání rodičů
Struktura rodiny (úplná/neúplná rodina, rodinu s vysokým
počtem sourozenců)
Jazykové zázemí (žák s odlišným mateřským jazykem).
Rodinné faktory
zapojení rodičů do školní docházky dítěte (účast na třídních
schůzkách, komunikace se školou)
emocionální podpora žáka a dohled nad učením a docházkou
sourozenci, kteří školu nedokončili a odešli předčasně
Předchozí školní zkušenosti:
předchozí studijní výsledky
problémy s chováním, kázeňské přestupky, absence
Angažovanost žáka/studenta ve škole
aktivita a zapojení žáka ve výuce
vzdělávací aspirace žáka
Psychologické charakteristiky
sebevědomí žáka
sebehodnocení ve vztahu ke školním výsledkům
Sociální zapojení žáka a setkávání se spolužáky
Schéma využití nástroje Stop Droup out
Zdroj: Cedefop
2. Krok nástroje Stop drop out - Poradenský rozhovor
Na základě výsledků dotazníku pedagogičtí nebo poradenští pracovníci identifikují žáky s vyšším rizikem předčasného odchodu a nabídnou jim poradenský rozhovor. V jeho rámci se žákem společně analyzují výsledky dotazníku a v případě potřeby hledají možná řešení. Na prvním poradenském sezení shromažďuje poradce informace pomocí metody „vyprávění příběhu“ (The Storied Approach), kdy poradce pokládá otázky, které žáka motivují ke sdílení krátkých okamžiků v jeho životě. Poradce mapuje (kreslí) na papír zkušenosti žáka a souvislosti v jeho životě. Diskuse se žákem je strukturovaná do několika témat: rodina, škola, silné a slabé stránky, koníčky a zájmy, životní styl, přátelé a případně i další potřebné téma, pokud se ukáže jako důležité. Se žákem by měla proběhnout alespoň dvě setkání, na kterých by poradce společně se žákem měli naplánovat budoucí kroky, které vycházejí z potřeb žáka a měly by pomoci v prevenci předčasného odchodu.
Struktura poradenského rozhovoru s žákem ve vyšším riziku předčasného odchodu
Zdroj: Cedefop
Dotazník pro školy LYCAM – Francie
(Dostupné na: LYCAM questionnaire | CEDEFOP)
O dotazníku
Dotazník LYCAM (LYCAM (Lycée, ça m'intéresse) questionnaire) byl vyvinut francouzským ministerstvem školství v roce 2000. Umožňuje včasnou identifikaci žáků a studentů středních škol ohrožených předčasným ukončením studia a realizaci podpory na základě zjištěných potřeb. Cílem dotazníku je pomoci odborníkům z praxe identifikovat a sledovat žáky a studenty, kterým hrozí předčasné ukončení školní docházky. Jedná se tedy o nástroj k co nejrychlejší identifikaci problémů žáků a realizaci vhodných opatření na úrovni školy. Do analýzy výsledků mají být zapojeni rovněž výchovní poradci nebo školní psychologové. Originální online dotazník obsahuje 41 otázek a pokud žák odpoví negativně na 18 z nich, je považován za žáka, u nějž je pravděpodobně zvýšené riziko předčasného odchodu. Dotazník poskytuje jak individuální výsledky, tak i souhrnné, např. po třídách, takže je možné identifikovat i „křehké“ třídy“.
Dotazník si klade za cíl pomoci odborníkům na školní úrovni identifikovat obtíže středoškolských studentů, jejich motivace a osobní názory na školu. Pokrývá sedm dimenzí:
Postoj rodiny ke škole (role rodiny ve školní docházce jejich
dětí).
Školní projekt (míra aspirace).
Akademické výsledky (sebehodnocení studentů a školní výkon).
Sebevědomí (s ohledem na možnosti akademického úspěchu).
Absence (postoje a chování spojené se školní docházkou,
akceptování školního řádu a pravidel).
Potřeba podpory ze strany učitelů (kvalita vztahů mezi studenty a
pedagogickými pracovníky).
Zájem o školu (zájem studentů o své vzdělání a školní život).
Příklady položených otázek v dotazníku LYCAM
Postoj rodiny ke škole
Mluví s vámi rodiče večer o střední škole?
Často
Když dojde ke konkrétní události (výlet, třídní schůzky atd.)
Pouze v případě potřeby (administrativní papíry, omluvenky)
Velmi zřídka
Školní projekt/zájem o školu
Máte v úmyslu dokončit studium, které jste začal/a?
Určitě, Možná, Vůbec ne, Nevím
Akademické výsledky
Podle prvních hodnocení nebo poznámek si myslíte že?
Váš školní rok proběhne dobře
Bude to pro vás příliš obtížné
Zvládnete to, ale bude vás to stát spoustu práce
Výsledky na vás nezáleží
Posloucháte během výuky pozorně?
Záleží na dni.
Záleží na tom, zda mě kurz zajímá.
Ano, vždy.
Ne, nechám se snadno rozptýlit.
Raději bych dělal cokoli jiného, než abych dál chodil do školy.
Ano/Ne
Letos si myslím, že mi to ve škole půjde.
Ano/Ne
Obecně jsem si docela jistý, že ve škole uspěji.
Ano/Ne
Dostal jsem se na střední školu/obor, na který jsem chtěl/a.
Ano/Ne
Obecně mám školu rád/a.
Ano/Ne
Sebevědomí
Věřím ve své možnosti úspěchu ve škole:
Ano/Ne
Jsem úspěšnější v tom, co dělám mimo střední školu, než ve školních předmětech:
Ano/Ne
Absence a respektování školního řádu
Která z následujících možností vás nejlépe reprezentuje?
Zcela respektuji školní předpisy i školní úkoly.
Školní předpisy i školní úkoly beru dostatečně vážně.
Školní předpisy a školní úkoly neberu příliš vážně.
Školní předpisy a úkoly vůbec nerespektuji/neberu vážně.
Zameškal/a jste někdy vyučování z důvodů, které škola nepovažuje za platnou omluvu (letos nebo v posledním ročníku?)
Nikdy
Jednou nebo dvakrát
Několikrát
Velmi často
Zájem o školu
Proč chodíš na střední školu? (Vyberte jen jeden důvod, ve vašem případě nejpravdivější)
Protože se mi to líbí
Mít dobrou práci
Takhle, aniž byste se mě na něco zeptali, Jen tak, bez otázek, prostě jen tak
Setkat se s přáteli
Protože mám konkrétní plány
Protože musím
Potřeba podpory ze strany učitelů
Podle vás jsou vaše vztahy s učiteli:
Velmi dobře
Dobře
Víceméně špatné
Špatně
Zdroj: Cedefop
Důležitá upozornění:
V případě využití dotazníku, jako nástroje pro identifikaci žáků,
u kterých se vyskytují některé z rizikových faktorů, je zásadní, aby žáci
a studenti měli jistotu, že jejich odpovědi zůstanou důvěrné. Administraci
by měla provádět „neutrální“ osoba např. výchovný poradce nebo školní
psycholog, nikoli třídní učitel nebo člen pedagogického sboru, který žáky
zároveň učí.
Rovněž je třeba respektovat veškerá pravidla ochrany osobních
údajů.
Vyhodnocení dotazníku musí probíhat v širším kontextu
hodnocení rizikových faktorů žáka a brát v úvahu individuální situaci a osobní,
zdravotní nebo rodinná specifika.
Výsledky by měly být využity k následné individuální
pedagogické, kariérové, psychologické nebo sociální podpoře žáka.
Zdroje:
Blickpunkt Identität. (2019). STOP DROP OUT. (on-line). Dostupné z: https://www.stop-dropout.eu/
Cedefop. VET toolkit for tackling early leaving. Source of support to policy makers and education and training providers. Online questionnaire ‘Risiko Check’ and coaching tool ‘Counselling profile’ in the context of the project Stop Dropout. (on-line) dostupné z: Online questionnaire ‘Risiko Check’ and coaching tool ‘Counselling profile’ in the context of the project Stop Dropout | CEDEFOP
Cedefop. VET toolkit for tackling early leaving. Source of support to policy makers and education and training providers. LYCAM questionnaire (on-line) dostupné z: LYCAM questionnaire | CEDEFOP
Trhlíková, J.: (2018) Metodická doporučení pro práci se žáky ohroženými předčasným odchodem ze vzdělávání. NÚV. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-158&NazevSeo=Metodicka-doporuceni-pro-praci-se-zaky-ohrozenymi-