Jak vytvořit systém „včasného varování“ na škole

Jak vytvořit systém „včasného varování“ na škole

Čemu může systém „včasného varování“ pomoci?

    Snížení absencí a míry předčasných odchodů žáků ze školy

    Zvýšení informovanosti pracovníků škol, případně dalších institucí o signálech možného předčasného ukončení školní docházky

    Zlepšení porozumění situacím žáků a studentů ze strany učitelů

    Zlepšení vztahů a komunikace mezi školami a rodiči

    Zlepšení kapacit škol při plánování, sběru, analýze a využívání dat při rozhodování

    Zvýšení a rozšíření spolupráce mezi školami a dalšími zúčastněnými stranami a službami na podporu ohrožených studentů.

Jak postupovat při zavádění systému „včasného varování“ na škole?

Existují různé způsoby, jak zavést systém včasného varování na škole, které se liší mírou administrativní i časové náročnosti. V následujícím textu uvádíme několik příkladů vytváření systémů včasného varování, které je možné využít jako inspiraci, samozřejmě při zohlednění možností, podmínek a potřeb škol.

Komplexní pojetí vytvoření „systému včasného varování“ včetně zpětné vazby zahrnuje podle UNICEF pět kroků, kterým se budeme v následujícím textu věnovat podrobněji.

Těchto 5 kroků zahrnuje:

    Výběr indikátorů zvýšeného rizika odchodu žáků

    Identifikaci žáků ve zvýšeném riziku předčasného odchodu

    Posouzení potřeb žáků a jejich podpora

    Implementace měření a monitoring

    Evaluace

Obrázek: Tvorba systému včasného varování v 5 krocích

Zdroj: UNICEF

Krok 1: Výběr indikátorů zvýšeného rizika předčasného odchodu žáka ze školy

Prvním krokem k vytvoření systému včasného varování je výběr ukazatelů, které identifikují žáky a studenty, u nichž existuje riziko, že předčasně ukončí školu. Tyto ukazatele mají sloužit k signalizaci zvýšeného rizika a být jakousi „červenou vlajkou“. Výběr ukazatelů se může lišit podle typu škol, vyučovaných oborů a kategorií vzdělání, sociálního složení žáků nebo i regionálních specifik.

Postup pro stanovení indikátorů zvýšeného rizika předčasného odchodu žáků na škole:

    Pro zavedení systému včasného varování je třeba nejprve určit pracovníky, kteří se budou problému věnovat (např. třídní učitelé, výchovný poradce, školní psycholog, sociální pedagog…).

    Vést diskusi o tom, kteří žáci nebo studenti ze školy odcházejí a hledat odpovědi na následující otázky:

    Jaké jsou charakteristiky žáků, kteří ze školy dříve odešli z hlediska věku, pohlaví, socioekonomického zázemí, etnického nebo národnostního původu, zdravotního postižení, speciálně vzdělávacích potřeb atd.?

    Ve kterých ročnících nejčastěji dochází k předčasnému odchodu?

    Ve kterých oborech je největší míra předčasných odchodů žáků?

    Jaké signály předčasného odchodu škola pozorovala? (problémy s chováním, absence, nízkou aktivitu ve výuce, neúčast na mimoškolních aktivitách, špatné vztahy se spolužáky, učiteli…)

    Proč žáci nejčastěji opouštějí školu? (nespokojenost se zvoleným oborem, špatné studijní výsledky, finanční problémy rodiny, problémy se spolužáky, učiteli nebo školou jako institucí, dovršení věku povinné školní docházky, šikana, těhotenství, zdravotním potížím, pracovní aktivita, …).

    Vypracovat seznam indikátorů spojených s rizikem předčasných odchodů na škole.

    Na základě předchozí diskuse a výměny zkušeností mezi pedagogy školy sepsat seznam rizikových ukazatelů/faktorů odchodu žáků.

    Určit, jaké jsou existující nebo potencionální zdroje informací k jednotlivým ukazatelům, jaká data má již škola k dispozici a jaká je schopna získat (administrativní údaje o absencích nebo prospěchu, dotazníky pro žáky, pozorování učitelů/mistrů odborného výcviku, diskuse s rodiči, identifikace SVP žáka atd.) a stanovit, jak budou data sledována a shromažďována.

    Každému rizikovému faktoru přiřadit vhodný indikátor (např. absence, hodnocení prospěchu), která je schopna škola sledovat.

    Dohodnout se na prahových hodnotách, při kterých budou žáci, resp. studenti označeni jako „rizikoví“ z hlediska předčasného ukončení studia (např. počet hodin nebo procento absencí, špatný prospěch nebo výrazné zhoršení prospěchu, nedostatečné zapojení žáka ve výuce, konfliktní chování, nezaměstnanost rodičů atd).

    Zvážit přidělení různých vah (stanovit prioritu) různým indikátorům, aby byl vytvořený systém včasného varování dostatečně citlivý na riziko vypadnutí žáka ze školy.

    Školy mohou v průběhu času indikátory doladit v návaznosti na poznatky, které o předčasně odcházejících žácích získají.

Tabulka – vzor – Ukazatele a zdroje informací

Indikátory		Úroveň priority (1=nízká; 2=střední; 3=vysoká)	Zdroj informací
Rodinné prostředí	Socioekonomický status rodiny
	Rodinné povinnosti (např. péče o sourozence)
	Nedostatek rodinné angažovanosti a podpory
	Jiné (upřesněte):
Výsledky, chování a postoje	Neúspěch ve vzdělání (špatné známky; opakování ročníku)
	Absentérství
	Rušivé chování nebo nedostatek pozitivního zapojení do činností ve výuce i mimo výuku
	Negativní sebevnímání spojené s neúspěchem ve vzdělávání
	Absence pozitivní budoucí vize sebe sama
Zdraví a duševní pohoda	Zdravotní okolnosti (nemoc, užívání návykových látek, těhotenství)
	Problémy související s chudobou dětí (např. hlad, nedostatek spánku)
	Problémy související s osobní, sociální a emocionální pohodou

Při výběru indikátorů by se školy měly zamyslet nad dostupností dat, které mají k dispozici. Je třeba najít správnou rovnováhu mezi ukazateli, jejichž prostřednictvím lze automaticky generovat data v elektronické podobě, jako jsou absence nebo prospěch, a ukazatele, které vyžadují více času nebo kladou větší nároky, jako je sledování osobních rizikových faktorů, např. identifikace sociálního znevýhodnění rodiny nebo zapojení žáka do aktivit školy, které vyžadují pozorování a individuální vyhodnocení situace žáka, případně vyplnění žákovského dotazníku apod.

Školy mohou sledovat indikátory rizika:

    pro každého jednotlivého žáka, aby bylo možné určit, jestli je vystaven nízkému, střednímu nebo vysokému riziku předčasného odchodu,

    nebo se mohou zaměřit pouze na stanovení hranice jednotlivých indikátorů, která, pokud bude překročena, signalizuje, že žákovi nebo žákyni hrozí vysoké riziko předčasného odchodu ze školy.

Krok 2: Identifikace studentů ohrožených předčasným ukončením studia

Jakmile jsou indikátory vybrány, může proběhnout identifikace studentů ohrožených předčasným ukončením studia. Škola by měla stanovit:

    Jak budou shromažďována a zaznamenávána data pro každý indikátor za jednotlivé žáky, včetně zajištění ochrany osobních údajů. Školy mohou používat různé systémy, např. Excel. Bodovací tabulky by měly být jednoduché a měly by poskytnout rychlý přehled o žácích a automatický přehled o „červených vlajkách“. Nicméně konkrétní indikátory by měly být doplněny úsudkem ze strany pedagogických nebo poradenských pracovníků.

    Identifikace rizika může probíhat průběžně nebo několikrát ročně, důležitá je včasnost.

    Určit, kdo bude identifikovat studenty ohrožené předčasným odchodem ze školy (např. třídní učitelé).

    Pravidelně sestavovat seznamy studentů ohrožených a/nebo s vysokým rizikem předčasného ukončení studia.

Krok 3: Hodnocení potřeb studenta

Indikátory používané v systému včasného varování umožňují identifikaci studentů ohrožených předčasným odchodem, ale pro zaměstnance školy je zapotřebí získání dalších informací, aby pochopili důvody zvýšeného rizika a identifikovali potřebnou podporu, kterou je třeba žákovi věnovat.

    Zjistit důvody problémů, absencí, zhoršení prospěchu, osobní a rodinnou situaci (např. prostřednictvím rozhovorů se žáky i rodiči)

    Navrhnout opatření ke zlepšení situace (doučování, psychologická pomoc, výchovné komise)

    Při hodnocení potřeb žáka, resp. studenta je vhodná spolupráce mezi pracovníky napříč školou, případně i zapojení dalších subjektů (PPP, OSPOD, Policie, neziskové organizace a další).

Krok 4: Implementace opatření a monitoring

Po zavedení systému včasného varování je třeba:

    Posoudit fungování systému s ohledem na schopnost identifikovat ohrožené žáky a studenty.

    Identifikovat vhodné nástroje podpory pro udržení žáků na škole a realizovat intervenční opatření, která žákům pomohou řešit jejich situaci.

    Rozvíjet a podporovat spolupráci na řešení problémů žáků jak mezi pracovníky uvnitř školy, tak i s dalšími externími subjekty.

Krok 5: Hodnocení a učení

V posledním kroku by se školy měly zaměřit na:

    Vyhodnocení relevance indikátorů a nástrojů systému včasného varování a dopad na žáky, rodiče, učitele a školní praxi.

    Vyhodnocení kvantitativních dat, která škola o předčasném ukončování školní docházky, absencích a výsledcích učení získala.

    Zapojení všech zainteresovaných stran do kontrolních a hodnotících činností.

    Sdílet zkušenosti s ostatními školami, úřady a institucemi.

Inspirace a příklady pro monitorování rizika předčasného odchodu žáků

PŘÍKLAD č.1

Sledované indikátory:

Špatný prospěch

Problémy s chováním

Chronická absence

Zdravotní postižení

Opakování ročníku, přechod žáka z jiné školy, z jiného oboru apod.

Pro monitorování rizika předčasného ukončení studia je možné použít tabulku (např. excel), ze které by bylo možné identifikovat žáky s nejvyšším rizikem předčasného odchodu na první pohled a zároveň zjistit, jaké jsou u každého žáka nejvýznamnější rizikové faktory.

Žákům jsou pro všechny sledované indikátory přidělovány body v rozmezí od 0 do 2, kde 0 znamená, že u žáka nepozorujeme žádné zvýšené riziko v dané oblasti, hodnota 1, že určité riziko existuje a hodnota 2 znamená vyšší riziko. Celkový počet bodů pak pomáhá identifikovat žáky s nejvyšším rizikem předčasného odchodu s přihlédnutím k tomu, že se vždy jedná jen o odhad, které je třeba interpretovat společně se znalostmi o individuální situaci každého dítěte.

Jméno studenta	Třída	Zhoršený prospěch	Problém s chováním	Absence	Postižení	Opakování ročníku, přestup z jiné školy	Celkem
A	V	2	1	1			4
B	VI			1	1		2

PŘÍKLAD č. 2

Tento přiklad je náročnější, protože vyžaduje nejen stanovení jednotlivých indikátorů, ale počítá i s váhami, které jsou odvozeny z míry rizika odchodu zjištěného na základě předchozích zkušeností školy.

Na jednotlivých školách může být výskyt žáků s rizikovými faktory zastoupen různě a je vhodné, aby se každá škola zaměřila zejména na ty faktory, které se ve škole vyskytují nebo se dříve vyskytly nejčastěji. K tomu může sloužit evidence důvodů a příčin odchodů žáků, které si některé školy zpracovávají, např. v rámci výchovných komisí nebo jednání se žáky a rodiči. Pokud škola takovou evidenci nemá, může využít možnost dotazování žáků, kteří již ze školy odešli.

    Stanovení rizikových faktorů/důvodů odchodu žáků

    Stanovení počtů žáků, kteří ze školy v minulých letech odešli z jednotlivých příčin umožní stanovit váhu, která pro každý důvod ukazuje určité riziko. Váhy mohou být stanoveny také na základě posouzení závažnosti jednotlivých příčin na základě zkušeností pedagogů.

    Stanovení indikátorů k jednotlivým rizikovým faktorům, na jejichž základě bude stanoveno vyšší riziko předčasného odchodu žáka (prospěch, absence…).

    Indikátory musí být přesně definované, zjistitelné na škole a měřitelné (alespoň z hlediska výskytu ANO/NE). indikátory mohou být např. prospěch a absence, kdy je možné vycházet z určitých limitů (absence větší než…). Indikátory mohou zahrnovat i výsledky posouzení rizika ze strany učitelů (kázeňské přestupky, sociální situace v rodině apod.), mapování klimatu školy (např. metoda K-L-I-T), výsledky rozhovorů se žáky.

    Zpracování rizikových indikátorů do tabulek

Jednou z možností, jak indikátory zpracovat do tabulky, je možnost uvádět hodnotu indikátorů u jednotlivých žáků výskyt ANO (1) NE (0) a celkové riziko žáka se vypočítá tak, že se každý rizikový faktor, který se u žáka vyskytne násobí výskytem tohoto problému u žáků, kteří ze školy odešli (zjištěným za předchozí období).

Tedy v případě, že rizikový faktor 1 (např. prospěch) se vyskytl u 10 žáků, kteří odešli, rizikový faktor 2 (např. absence) u 8 žáků, kteří odešli a rizikový faktor 3 (např. problémy s chováním) u 4 žáků a faktor 4 (např. sociální znevýhodnění, nezaměstnanost rodičů, pobírání sociálních dávek) u 2 žáků, kteří odešli, pak výpočet rizika pro žáka Adama může být následující:  

(faktor 1) x10 + (faktor 2) x8 + (faktor 3) x4 + (faktor 4) x2 = 1x10 + 1x8 + 1x4 + 0x 3 = 22

Zdroje:

Důvod dokončit. Metodika prevence předčasných odchodů ze vzdělávání. Plzeňský kraj. [cit. 2025-08-29]. Dostupné z: https://pruvodcekarierou.zkola.cz/wp-content/uploads/2024/05/Metodika-Duvod-dokoncit.pdf

Trhlíková, J. (2023). Role kariérového poradenství v oblasti prevence a intervence předčasných odchodů ze škol. Kariérové poradenstvo v teórii a praxi, 12(23), 6–23. [cit. 2025-08-29]. Dostupné z https://www.euroguidance.cz/publikace.html

TRHLÍKOVÁ, J. VELETA, R., RŮTOVÁ E. a ŠKRÁŠKOVÁ, P.: Předčasné odchody ze vzdělávání z pohledu pracovníků škol: zpráva z fokusních skupin. Praha: Národní pedagogický institut České republiky, 2025. Dostupné z: https://www.infoabsolvent.cz/Temata/PublikaceZP?Stranka=9-0-190&NazevSeo=Predcasne-odchody-ze-vzdelavani-z-pohledu-

UNICEF; UIS-UNESCO. 2016. Volume 1: Monitoring Education Participation. Framework for Monitoring Children and Adolescents Who Are Out of School or at Risk of Dropping Out. UNICEF Series on Education Participation and Dropout Prevention. Geneva: UNICEF Regional Office for Centraland Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States. [cit. 2025-08-29] Last accessed. Dostupné z:

http://uis.unesco.org/sites/default/files/documents/monitoring-education-participation.pdf.

UNICEF; UIS-UNESCO. 2017. EARLY FOR STUDENTS AT RISK OF DROPPING OUT SYSTEMS WARNING Policy and Practice Pointers for Enrolling All Children and Adolescents in School and Preventing Dropout. UNICEF Series on Education Participation and Dropout Prevention - Volume 2. Geneva: UNICEF Regional Office for Central and Eastern Europe and the Commonwealth of Independent States. [cit. 2025-08-29] Dostupné z:

https://www.unicef.org/eca/sites/unicef.org.eca/files/2018-11/Early%20warning%20systems%20for%20students%20at%20risk%20of%20dropping%20out_0.pdf