Jak sledujeme předčasné odchody žáků ze vzdělávání?

Jak sledujeme předčasné odchody žáků ze vzdělávání?

Proč je obtížné sledovat a měřit předčasné odchody žáků?

    Přesné vymezení okamžiku, kdy žák předčasně odešel ze vzdělávání, není jednoduché, protože se zpravidla se jedná o dlouhodobější proces. Často dochází k opakovaným odchodům i návratům mladých lidí do vzdělávání, ke změnám školy nebo kategorie vzdělání (z maturitní úrovně na učební), k přechodům na obor, o který má žák větší zájem, k přerušení studia (např. z důvodu mateřství, psychických nebo zdravotních problémů), k přechodu z denní formy studia na dálkovou (potřeba finančního výdělku) a další. 

    V případě maturitní zkoušky mají žáci, kteří neuspěli v řádném termínu, možnost složit maturitní zkoušku v některém z opravných termínů v následujících pěti letech. Z hlediska statistiky přitom tito žáci až do úspěšného složení maturitní zkoušky mají pouze základní vzdělání, ačkoli všechny ročníky střední školy úspěšně absolvovali. Mezi ukončením střední školy a složením maturitní zkoušky tak dochází u části žáků k časovému posunu. Někteří žáci maturitní přitom zkoušku nikdy nesloží nebo na ni rezignují. Část žáků ovšem s odstupem nastoupí znovu na střední školu nebo získají alespoň výuční list. Vyhodnocení předčasných odchodů žáků z důvodu nesložení maturitní zkoušky je tedy možné jen s delším časovým odstupem a je poměrně komplikované.

    V ČR zatím nemáme k dispozici jednotný identifikátor žáka, který by umožňoval sledovat individuální vzdělávací dráhy. Zjištění, kdy žák odešel ze vzdělávání je tedy v principu zatíženo určitou nejistotou.

Jaké ukazatele máme k dispozici pro sledování předčasných odchodů?

    V rámci Eurostatu se používá ukazatel Předčasný odchod ze vzdělávání ([1]

    Ukazatel Early school leavers from education and training je zároveň jedním z důležitých indikátorů sledovaných na úrovni Evropské unie. Snížení předčasných odchodů do roku 2030 pod 9 % podle tohoto ukazatele představuje jednu z priorit Evropské rady v Usnesení o strategickém rámci (Doporučení Rady EU č. 2022/C 469/01). Česká republika tento cíl již dlouhodobě plní, problémem ovšem je, že zatímco průměrné hodnoty EU postupně klesají u nás má vývoj spíše kolísavý průběh. Významným problémem je skutečnost, že v některých krajích, zejména v Ústeckém a Karlovarském zůstává procento předčasně odcházejících žáků násobně vyšší než v jiných krajích a nedaří se jej výrazně snižovat zejména z důvodů souvislosti s vyšším zastoupením sociálně znevýhodněných.

    Dalším ukazatelem jsou předčasné odchody ze škol, které lze zjistit z údajů ze školních matrik.

    Kromě výše uvedených se využívají i různé dílčí indikátory, např. údaje o podílech žáků, kteří ukončili vzdělávání v nižším než 9. ročníku ZŠ nebo těch, kteří neuspěli u maturitní zkoušky. Tyto dílčí ukazatele nepopisují předčasné odchody v celé šíři, nicméně je možné je snadněji sledovat a vztahovat k jednotlivým územním celkům. V kombinaci s dalšími ukazateli jsou proto využívány např. pro vymezení oblastí s vyšší vzdělávací neúspěšností (PAQ Research Vzdělávací neúspěšnost (https://paq-map.vercel.app/) nebo jako ukazatel index sociálního vyloučení, který vytvořila Agentura pro sociální začleňování).

Jaké jsou výhody a nevýhody uvedených ukazatelů?

    Ukazatel Early leavers from education and training je využíván jako jeden z důležitých indikátorů na úrovni Evropské unie. Výhodou je jednotná metodika a možnost srovnání zemí EU i vývoje ukazatele v čase. Nevýhodou je naopak, že ukazatel popisuje až „výsledek procesu odcházení žáků“ a podrobněji nerozlišuje mezi různými fázemi předčasného odchodu. Zařazuje tak skupiny předčasně odcházejících žáků jak žáky, kteří ukončili pouze povinnou školní docházkou na ZŠ, tak i ty, kteří úspěšně absolvovali střední školu, ale nezvládli závěrečnou nebo maturitní zkoušku. Je přitom zřejmé, že získané kompetence i možnosti uplatnění těchto mladých lidí na trhu práce se výrazně liší. [2]

    Předčasný odchod ze školy je možné sledovat z dat ve školních matrikách. Problémem je, že řada žáků, kteří odejdou z oboru nebo školy nastoupí posléze na jinou školu. Takže rozsah předčasných odchodů ze škol je v principu vyšší než výsledný počet mladých lidí, kteří vzdělávání skutečně opustí.

Rozdíly mezi předčasnými odchody ze školy a ze vzdělávání

    Rozsah předčasných odchodů ze škol (zachycený ve školních matrikách) je v principu vyšší než výsledný počet osob, které skutečně vzdělávání opustí. Rozdíl je dán tím, že část žáků, kteří předčasně odejdou ze školy, pokračuje ve vzdělávání na jiné škole, v jiném oboru anebo se po nějaké době do vzdělávání vracejí, např. do dálkového studia. Nicméně předčasný odchod ze školy představuje zvýšené riziko, že žák odejde ze vzdělávání úplně, do jiné školy nebo oboru už nenastoupí a potřebnou úroveň vzdělání nezíská.

Možnosti statistického sledování předčasných odchodů v ČR

Školy zpravidla mají informaci o tom, že jejich žák ze studia odešel, ale leckdy chybí informace, jestli pokračuje na jiné škole nebo v jiném oboru nebo zda vstoupil na trh práce. Komplexní sledování předčasných odchodů žáků proto vyžaduje zavedení jednotného identifikátoru žáka, který by umožní sledovat průchod žáka vzdělávacím systémem, a tedy odlišit žáky, kteří pouze přestoupili na jiný obor nebo školu a ty, kteří vzdělávání skutečně ukončili. Jednotný identifikátor by také umožnil získat podrobnější data o tom, ze kterých oborů a kategorií vzdělání žáci nejčastěji odcházejí a jaká je situace z pohledu regionů. Také by vytvořil podmínky pro zavedení systémové podpory návratu do vzdělávání pro ty žáky, kteří ze vzdělávání skutečně odešli.

Zdroje:

Doporučení Rady EU č. 2022/C 469/01 ze dne 9.11.2022 o cestách ke školnímu úspěchu a o nahrazení doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky, Úřední věstník Evropské unie C (2022). Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32022H1209(01)&from=EN#:~:text=shodla%20na%20tom%2C%20%C5%BEe%20do%20roku%202030,p%C5%99%C3%ADpravy%20na%20m%C3%A9n%C4%9B%20ne%C5%BE%209%20%.%205.

Eurostat. (2024). Early leavers from education and training. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Early_leavers_from_education_and_training

Tillner, J.: (2013) ZPRÁVA O PŘEDČASNÝCH ODCHODECH ZE VZDĚLÁVÁNÍ. Přehled opatření a příklady dobrých praxí v zahraničí a v ČR. NÚV. Dostupné z: https://archiv-nuv.npi.cz/vystupy/predcasne-odchody.html