Co jsou předčasné odchody ze vzdělávání?
Předčasné odchody ze vzdělávání jsou komplexním problémem, který má závažné sociální i ekonomické dopady jak pro mladé lidi, kteří ze vzdělávání odejdou, tak i pro společnost. V tomto článku se zaměříme na vymezení tohoto pojmu, základní důvody, základní příčiny a možnosti řešení.
Mezi předčasně odcházející zahrnujeme žáky, kteří ukončili vzdělávání dřív, než dosáhli dostatečné úrovně vzdělání, která by jim umožnila perspektivní pracovní uplatnění.
Vymezení pojmu předčasné odchody ze škol, resp. vzdělávání není v rámci ČR jednotné. V souladu s definicí ukazatele Eurostat (Early school leavers) se potřebnou úrovní vzdělání zpravidla myslí získání alespoň střední úrovně vzdělání (učební nebo maturitní). Mezi žáky, kteří předčasně odcházejí ze vzdělávání tak můžeme zařadit žáky, kteří:
ukončili vzdělávání v nižším než 9.
ročníku základní školy
po ukončení na ZŠ vůbec nepokračovali
na střední školu (na střední školu se vůbec nepřihlásili nebo na ni
nenastoupili)
střední školu (učební nebo maturitní
obor) nedokončili úspěšně a ve vzdělávání už nepokračovali.
V užším pojetí jsou někdy mezi předčasně odcházející žáky/kyně někdy řazeni jen ti, kteří ukončili/y své vzdělávání dříve než v 9. ročníku základní školy. Důvodem je skutečnost, že tito žáci jsou z hlediska negativních dopadů ohroženi nejvíce, protože velmi nízká úroveň vzdělání a chybějící odborná kvalifikace vedou častěji k dlouhodobé nezaměstnanosti. Dalším důvodem je možnost statistického sledování, protože v ČR zatím není k dispozici identifikátor žáka, který by umožnil jednoznačně určit, jestli žák ze vzdělávání odešel nebo pouze přešel na jinou školu nebo obor.
Jaké negativní dopady mají předčasné odchody žáků?
Předčasné odchody se mohou jevit zejména v některých regionech jako okrajový problém, ale v rámci celé České republice se každoročně týkají tisíců mladých lidí. Vzdělání je přitom pro získání perspektivního zaměstnání mladých lidí a schopnost flexibilně reagovat na změny na trhu práce stále důležitější. Zároveň platí, že čím dříve žák vzdělávání opustí, tím jsou jeho kompetence pro uplatnění na trhu práce nižší a negativní dopady na jeho pracovní i soukromý život naopak horší. Mladí lidé, kteří nedokončí ani střední vzdělání, ohroženi ve zvýšené míře:
dlouhodobou nezaměstnaností
prací v šedé ekonomické zóně nebo v tzv. prekérním zaměstnání,
které jim neposkytuje dostatečnou sociální ochranu (např. bez smlouvy nebo
placení sociálního a zdravotního pojištění).
zvýšeným rizikem chudoby, sociálně patologických jevů, závislosti
na sociálních dávkách a další
Na úrovni společnosti je vzdělání spojeno s vyšší produktivitou, inovacemi, hospodářským růstem i větší sociální soudržností. Předčasné odchody ze vzdělání proto znamenají:
nevyužití pracovního potenciálu mladých lidí,
riziko mezigeneračního přenosu nízké úrovně vzdělání a nízkých
vzdělanostních aspirací v rodinách,
větší tlak na růst sociálních výdajů, kdy vyšší výdaje na
sociální dávky na jednotlivce, který předčasně opustil vzdělávání se během
života mohou vyšplhat na milióny korun.
nižší výběr daní z důvodu podprůměrných výdělků nebo
neoficiálních výdělků v šedé ekonomické zóně,
negativní dopad na sociálně vyloučené lokality, reprodukci
chudoby a nízké úrovně vzdělání v rodinách, na vznik závislosti na
sociálních dávkách, případně i na růst sociálně patologických jevů.
Jaké jsou nejčastější důvody, proč žáci ze škol předčasně odcházejí?
Předčasné odchody jsou nejčastěji podmíněny sociálním zázemím, které neposkytuje žákům dostatečnou podporu pro zvládání výuky a pokračování ve studiu na střední škole. Často souvisí i s tím, že vzdělání není vnímáno jako hodnota ani přínos pro budoucí pracovní uplatnění. Mezi další příčiny patří nevhodná volba oboru nebo školy, která vede k nezájmu o obor nebo nezvládání nároků oboru.
Jak předčasné odchody ze vzdělávání řešit?
Řešení předčasných odchodů je obtížné zejména z důvodu komplexnosti problému. Odchody žáků jsou způsobeny celou řadou viditelných příčin, jako jsou absence a nezájem o školu, tak i skrytých, např. rodinných problémů, sociálního znevýhodnění, které znemožňuje kvalitní domácí přípravu a podobně. Na předčasný odchod žáka mohou mít vliv i psychické potíže (deprese, sociální fobie, sebepoškozování) nebo nevhodná kariérová volba, kdy žáka obor nebaví nebo pro něj nemá vhodné předpoklady. V rámci sociálního znevýhodnění je původem předčasných odchodů ze středních škol často i potřeba výdělku a ekonomická aktivita, kterou nelze sladit s každodenní docházkou do školy.
Řešení předčasných odchodů vyžaduje:
včasnou identifikaci žáka ohroženého předčasným odchodem
zjištění příčin problémů
a poskytnutí podpory a řešení problémů žáka, případně i
v širším týmu
Z hlediska efektivity je nejvhodnější věnovat pozornost prevenci a prvotním známkám hrozícího neúspěchu žáka. V případě vážnějších problémů a již hrozícího odchodu nastupují intervenční opatření, která jsou již náročnější a vyžadují často spolupráci s rodiči i dalšími subjekty. Pokud žák ze vzdělávání skutečně předčasně odejde, je vhodné mu nabídnout tzv. kompenzační opatření, např. návrat do vzdělávání na základě poradenství na ÚP nebo možnost získat kvalifikaci jinou formou, např. prostřednictvím Národní soustavy kvalifikací
Pro úspěšné řešení předčasných odchodů žáka je důležitá spolupráce napříč školou (třídních učitelů, výchovných nebo kariérových poradců i učitelů odborného výcviku na středních školách), využití služeb podpůrných pracovníků na školách (školních psychologů, speciálních pedagogů, případně sociálních pedagogů). Potřebná je často i spolupráce s dalšími subjekty, jako jsou pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra, neziskové organizace poskytující podporu žákům ze sociálně znevýhodněného prostředí, v případě žáků ZŠ pak i OSPOD apod.