Vymezení odvětví
Toto odvětví tvoří deset skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Poskytování ostatních osobních služeb (NACE 96), kde je zaměstnáno zhruba 26 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Sportovní, zábavní a rekreační činnosti (NACE 93), Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení (NACE 91), Činnosti domácností produkujících blíže neurčené výrobky a služby pro vlastní potřebu (NACE 98), Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (NACE 95), Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti (NACE 90), Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů (NACE 94), Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE 92), Činnosti domácností jako zaměstnavatelů domácího personálu (NACE 97) a Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů (NACE 99).
Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 47 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):
· Kadeřnické, kosmetické a podobné činnosti (NACE 9602)
· Činnosti domácností poskytujících blíže neurčené služby pro vlastní potřebu (NACE 9820)
· Provozování sportovních zařízení (NACE 9311)
· Činnosti knihoven a archivů (NACE 9101)
· Činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří (NACE 9200)
· Scénická umění (NACE 9001)
· Umělecká tvorba (NACE 9003)
· Opravy počítačů a periferních zařízení (NACE 9511)
· Činnosti sportovních klubů (NACE 9312)
· Činnosti muzeí (NACE 9102)
Makroekonomické ukazatele odvětví
V odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti je vyprodukováno přibližně 2,3 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 9. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 3. nejmenší a podle objemu importu dokonce o vůbec nejmenší odvětví v ČR.
Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).
Produktivita práce je v odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 4. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 65 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 61 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 9 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.
Počet zaměstnaných
Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 40 tisíc, tedy zhruba o 25,9 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 196 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 3,3 % na 3,9 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 6,2 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.
Vývoj do roku 2025
V odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 4 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 39 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti potřeba nově obsadit zhruba 47 tisíc pracovních míst.
Struktura skupin povolání
V odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti byly v ČR v roce 2014 tři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 514), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 21 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.
· ISCO 514 Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech
· ISCO 532 Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti
· ISCO 265 Výkonní umělci a příbuzní specialisté
· ISCO 342 Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness
· ISCO 441 Ostatní úředníci
· ISCO 515 Provozní pracovníci
· ISCO 911 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech
· ISCO 422 Pracovníci informačních služeb
· ISCO 742 Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií
· ISCO 421 Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech
Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nadprůměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:
· Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 514); 91%
· Specialisté v knihovnách, archivech a v příbuzných oblastech (ISCO 262); 77%
· Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness (ISCO 342); 73%
· Ostatní pracovníci v oblasti osobních služeb (ISCO 516); 46%
· Výkonní umělci a příbuzní specialisté (ISCO 265); 44%
· Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti (ISCO 532); 31%
· Pracovníci péče o děti, asistenti pedagogů (ISCO 531); 28%
· Pracovníci pro ruční mytí vozidel, oken, praní prádla a příbuzní pracovníci (ISCO 912); 25%
· Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií (ISCO 742); 25%
· Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 421); 18%
Regionální rozložení
Největší část osob z odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje téměř 21 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 12 % pracuje v Moravskoslezském kraji, více než 11 % v Jihomoravském kraji, více než 10 % ve Středočeském kraji a více než 7 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná.
Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR průměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Praze, kde tvoří Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti více než 5 % ze všech zaměstnaných v kraji.
Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 3,8 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.
Vzdělanostní struktura
Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti téměř 41 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským nematuritním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 33 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 21 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 64 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 20 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.
Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12,2 let. To je o 0,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 9. nejvyšší.
Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Kadeřnické a kosmetické služby. Tyto osoby tvoří více než 11 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Obecné vzdělání. Ty tvoří téměř 6 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,
· se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,
· s terciárním vzděláním s oborem studia Výtvarné, hudební a divadelní umění,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Kadeřnické a kosmetické služby.
Genderové a věkové charakteristiky
V odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 62 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 18 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.
Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,5 roku. To je o stejně, jako je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti je 11. nejmladší ze všech odvětví v ČR.
Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o jeden procentní bod více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy průměrná.
Kvalifikační náročnost pracovních míst
Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti činila v roce 2013 v ČR 5,17 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,10 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 5,55 bodu, byla tedy o 0,38 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst tohoto odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti vyšší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,60 bodu.
