Vymezení odvětví
Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Zdravotní péče (NACE 86), kde je zaměstnáno zhruba 70 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Pobytové služby sociální péče (NACE 87) a Ambulantní nebo terénní sociální služby (NACE 88).
Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 16 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):
· Ústavní zdravotní péče (NACE 8610)
· Sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením (NACE 8730)
· Ostatní činnosti související se zdravotní péčí (NACE 8690)
· Všeobecná ambulantní zdravotní péče (NACE 8621)
· Specializovaná ambulantní zdravotní péče (NACE 8622)
· Ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (NACE 8810)
· Zubní péče (NACE 8623)
· Sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách (NACE 8720)
· Sociální péče ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (NACE 8710)
· Ostatní pobytové služby sociální péče (NACE 8790)
Makroekonomické ukazatele odvětví
V odvětví Zdravotní a sociální péče je vyprodukováno přibližně 4,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 8. největší odvětví v ČR. Podle objemu importu to je druhé nejmenší odvětví v ČR.
Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).
Produktivita práce je v odvětví Zdravotní a sociální péče 8. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 74 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 51 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 1 procentní bod méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.
Počet zaměstnaných
Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Zdravotní a sociální péče nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o necelých 68 tisíc, tedy zhruba o 23,7 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 354 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 6,0 % na 7,1 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Zdravotní a sociální péče nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 10,3 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.
Vývoj
do roku 2025
V odvětví Zdravotní a sociální péče se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 40 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 81 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Zdravotní a sociální péče potřeba nově obsadit zhruba 121 tisíc pracovních míst.
Struktura skupin povolání
V odvětví Zdravotní a sociální péče bylo v ČR v roce 2014 pět skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací (ISCO 222), které mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 18 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví průměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.
· ISCO 222 Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací
· ISCO 532 Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti
· ISCO 221 Lékaři (kromě zubních lékařů)
· ISCO 322 Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace
· ISCO 325 Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví
· ISCO 226 Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví
· ISCO 911 Uklízeči a pomocníci v domácnostech, hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech
· ISCO 321 Zdravotničtí a farmaceutičtí technici a laboranti
· ISCO 341 Odborní pracovníci v oblasti právní, sociální a církevní
· ISCO 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři
Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi vysoká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:
· Nelékařští praktici (ISCO 224); 100%
· Všeobecné sestry a porodní asistentky se specializací (ISCO 222); 100%
· Všeobecné sestry a porodní asistentky bez specializace (ISCO 322); 99%
· Lékaři (kromě zubních lékařů) (ISCO 221); 97%
· Odborní pracovníci v oblasti tradiční a alternativní medicíny (ISCO 323); 94%
· Ostatní odborní pracovníci v oblasti zdravotnictví (ISCO 325); 85%
· Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti (ISCO 532); 66%
· Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví (ISCO 226); 61%
· Zdravotničtí a farmaceutičtí technici a laboranti (ISCO 321); 56%
· Odborní pracovníci v oblasti právní, sociální a církevní (ISCO 341); 50%
Regionální rozložení
Největší část osob z odvětví Zdravotní a sociální péče je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 15 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 11 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % ve Středočeském kraji a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.
Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR velmi vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Karlovarském kraji, kde tvoří Zdravotní a sociální péče téměř 10 % ze všech zaměstnaných v kraji.
Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 4,7 % osob, což je o 1,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.
Vzdělanostní struktura
Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Zdravotní a sociální péče více než 46 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby s terciárním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 34 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví téměř 17 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 62 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 19 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.
Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13,1 let. To je o 0,7 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 7. nejvyšší.
Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Ošetřovatelství a pečovatelství. Tyto osoby tvoří více než 25 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají terciární vzdělání s oborem studia Humánní medicína. Ty tvoří téměř 12 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby
· s terciárním vzděláním s oborem studia Ošetřovatelství a pečovatelství,
· s terciárním vzděláním s oborem studia Stomatologie,
· se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,
· se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání,
· se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Humánní medicína.
Genderové a věkové charakteristiky
V odvětví Zdravotní a sociální péče převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 36 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.
Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 44,5 roku. To je o 2,1 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Zdravotní a sociální péče je 5. nejstarší ze všech odvětví v ČR.
Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.
Kvalifikační náročnost pracovních míst
Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Zdravotní a sociální péče činila v roce 2013 v ČR 5,53 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,46 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 4,84 bodu, byla tedy o 0,69 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Zdravotní a sociální péče nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,11 bodu.
