Trendy, které ovlivní zaměstnanost v příštích letech

Nové příležitosti, ale i výzvy a rizika

Technologie mění všechno – a rychle

Největší změny přináší technologie, hlavně umělá inteligence (AI). Až 86 % firem po celém světě říká, že AI zásadně změní jejich fungování. Co to znamená v praxi? Počítače a programy zvládají stále více úkolů, které dřív dělali lidé – píší texty, analyzují data, odpovídají na dotazy zákazníků nebo třeba pomáhají lékařům s diagnózami.

Zvláštní pozornost si zaslouží generativní AI - tedy nástroje jako ChatGPT, které dokážou vést rozhovor, psát, kreslit nebo programovat. Od roku 2022 do ní firmy investovaly téměř osmkrát více peněz než dříve. A využívají ji čím dál víc lidí – nejen technologičtí experti, ale i úředníci, zdravotní sestry nebo učitelé.

AI může být obrovskou pomocí. Méně zkušeným pracovníkům umožňuje zvládat složitější úkoly, a naopak odborníkům jako jsou lékaři nebo inženýři pomáhá řešit problémy na světové úrovni. Jenže AI také přináší obavy – některé pracovní pozice prostě zmizí, protože je stroje zvládnou levněji a rychleji. Proto je důležité, aby technologie lidi doplňovala, ne jen nahrazovala.

Vedle AI rostou i roboti a autonomní systémy. V roce 2023 připadalo celosvětově průměrně 162 robotů na každých 10 000 zaměstnanců – dvojnásobek oproti stavu před sedmi lety. Roboti dnes montují auta, balí zboží ve skladech nebo pracují v nebezpečných provozech. A jejich počet dál roste.

Ekonomická nejistota

Druhým velkým tématem je ekonomická nejistota. Možná to znáš z domova – ceny v obchodech rostou, energie je dražší, a celkově je těžší vyjít s penězi. Tohle trápí i firmy. Polovina zaměstnavatelů po celém světě říká, že rostoucí životní náklady jsou pro ně jedním z největších problémů.

Světová ekonomika sice v roce 2025 roste tempem 3,2 %, ale inflace – tedy zdražování – zůstává vysoká zejména ve službách, kde jsou ceny skoro dvojnásobné oproti době před pandemií. Firmy proto šetří, hledají úspory a mění způsob, jak fungují. A to se přímo projevuje i v tom, koho a jak přijímají do práce.

Geopolitika a konec „jednoho světového trhu"

Třetím trendem je něco, čemu se říká geoekonomická fragmentace – zjednodušeně řečeno, svět se rozděluje na konkurenční bloky a státy si navzájem komplikují obchod. Mezi lety 2020 a 2024 se počet obchodních omezení zdvojnásobil a dnes se týkají skoro 10 % veškerého světového dovozu.

Co to znamená pro práci? Třeba automobilový průmysl nebo těžba nerostů jsou silně závislé na dodávkách z celého světa. Když se tyto dodávky narušují kvůli politickým napětím nebo konfliktům, firmy musí přehodnocovat, kde vyrábějí a kde nakupují. To způsobuje nestabilitu a nejistotu – a ta se odráží v pracovních místech.

Mezinárodní měnový fond odhaduje, že pokud by se svět výrazně rozdělil na soupeřící obchodní bloky, mohlo by to globální ekonomiku stát až 7 % jejího výkonu. To jsou obrovské ztráty, které by se dotkly milionů lidí.

Zelená transformace

Klimatická změna není jen téma pro vědce – stále více se promítá i do světa práce. Téměř polovina firem (47 %) plánuje velké investice do snižování emisí uhlíku, a tím pádem i změny v tom, jaké lidi budou potřebovat.

Vznikají nová pracovní místa v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické efektivity, recyklace nebo ekologických technologií. Tato tzv. „zelená pracovní místa" prokázala odolnost i v době pandemie – jejich počet zůstal stabilní, zatímco jiné sektory výrazně propouštěly.

Problém je ale v tom, že lidé s potřebnými zelenými dovednostmi nestačí pokrýt poptávku. Mezi lety 2022 a 2023 sice přibylo 12 % pracovníků se zelenými dovednostmi, ale počet pracovních nabídek, které tyto dovednosti vyžadují, vzrostl o celých 22 %. Zkrátka: trh potřebuje více lidí, kteří rozumějí udržitelnosti a ekologii.

Demografické změny – příliš málo nebo příliš mnoho lidí

Svět zároveň řeší dva protichůdné problémy, které spolu přímo souvisejí s pracovním trhem.

V bohatých zemích – jako jsou Německo, Francie, ale i u nás – stárne populace. Lidé žijí déle, rodí se méně dětí a pracovní síly ubývá. Firmy proto tlačí na automatizaci a hledají způsoby, jak zvládnout práci s méně zaměstnanci. Až 40 % zaměstnavatelů říká, že stárnutí populace je pro ně klíčový faktor změn.

Naopak v chudších a rozvíjejících se zemích – například v Africe nebo v Indii – roste mladá populace. V příštích deseti letech vstoupí na trh práce 1,2 miliardy mladých lidí. Jenže ekonomiky těchto zemí jsou schopny vytvořit jen asi 420 milionů nových pracovních míst. To znamená, že téměř 800 milionů mladých lidí riskuje, že nenajde uplatnění. Takový stav může vést k velké sociální nestabilitě.

Nerovnosti na trhu práce

I přes celkově nízkou nezaměstnanost jsou rozdíly mezi různými skupinami lidí stále velké. Ženy mají vyšší míru nezaměstnanosti než muži (5,2 % oproti 4,8 %). Mladí lidé jsou na tom ještě hůř – jejich nezaměstnanost dosahuje 13 %. A každý pátý mladý člověk na světě (21,7 %) není ani zaměstnaný, ani se nevzdělává, ani se nepřipravuje na povolání.

Tato čísla připomínají, že ekonomický růst sám o sobě nestačí. Prosperita se musí dostat ke všem – jinak bude napětí ve společnosti narůstat.

Budoucnost patří těm, kdo se umí učit

Co z toho všeho plyne? Hlavní závěr zprávy je jasný: dovednosti jsou v budoucnosti to nejcennější, co můžeš mít. Svět se mění tak rychle, že profese, která dnes neexistuje, může být za pět let velmi žádaná – a naopak.

Proto až 92 % firem plánuje do roku 2030 výrazně investovat do vzdělávání a rekvalifikace svých zaměstnanců. Nestačí se jednou vyučit nebo vystudovat – bude potřeba se učit průběžně celý život.

Závěr

Trh práce čekají v příštích letech obrovské změny. Technologie, ekonomické tlaky, geopolitika, klimatická krize i demografické posuny – to vše dohromady přetvoří svět práce tak, jak ho dnes známe. Přinesou nové příležitosti, ale i výzvy a rizika.

Klíčem k úspěchu nebude jen to, co umíš dnes, ale hlavně schopnost přizpůsobit se, učit se nové věci a reagovat na změny. A to platí pro jednotlivce, firmy i celé státy. Čím dřív to pochopíš, tím lépe budeš připravený na to, co přijde.

Povolání, ve kterých se očekává významný růst pracovních příležitostí
(nárůst od 120 % u první, do 40 % u poslední)

·      Specialisté v oblasti datové analýzy (velká data), +120 %

·      Specialisté v oblasti finančních technologií

·      Specialisté v oblasti umělé inteligence a strojového učení

·      Vývojáři softwaru a aplikací

·      Specialisté v oblasti kybernetické bezpečnosti a řízení bezpečnosti

·      Specialisté pro datové sklady

·      Specialisté v oblasti autonomních a elektrických vozidel

·      Specialisté návrhu uživatelského rozhraní (UI/UX)

·      Řidiči lehkých nákladních vozidel a kurýrní služby

·      Specialisté v oblasti internetu věcí (IoT)

·      Datoví analytici a datoví vědci

·      Inženýři ochrany životního prostředí

·      Analytici kybernetické bezpečnosti

·      DevOps inženýři (propojení vývoje a provozu IT)

·      Inženýři obnovitelných zdrojů energie, +40 %

Povolání, ve kterých se očekává výrazný pokles pracovních příležitostí
(pokles od 30 % u první, do 15 % u poslední)

·      Pracovníci poštovních služeb,  – 30%

·      Bankovní pokladní a přepážkoví pracovníci

·      Úředníci pro zadávání dat

·      Pokladní a prodejci jízdenek

·      Administrativní pracovníci a sekretáři

·      Polygrafičtí pracovníci

·      Účetní, mzdoví účetní a fakturanti

·      Skladní a evidenční pracovníci zásob

·      Průvodčí a doprovodný personál dopravy

·      Pouliční a podomní prodejci a příbuzní pracovníci

·      Grafičtí designéři

·      Likvidátoři pojistných událostí a inspektoři

·      Právní úředníci

·      Právní sekretáři a asistenti

·      Operátoři telefonního prodeje (telemarketing), -15%

Zdroj: Future of Jobs Report 2025, World Economic Forum