Hodnocením shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání absolventů středního odborného vzdělávání se zjišťuje využití kvalifikace absolventů z hlediska vykonávaného zaměstnání.
Pro hodnocení souladu mezi vzděláním a zaměstnáním byla použita čtyřstupňová škála:
A – úplná shoda – absolvent byl pro uvedenou činnost (práci) přímo připravován;
B – částečná shoda – uplatnění absolventa v dané činnosti je značně logické;
C – dílčí neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat;
D – hrubá neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace (např. absolvent strojař pracuje jako barman nebo kuchař apod.).
Hodnoty hrubé neshody jsou v roce 2023 vysoké:
u všech pracovníků – 43 % u vyučených a 35 % u maturantů,
u mladých ve věku 20-29 let – 40 % u vyučených a 38 % u maturantů.
Vysoké hodnoty hrubé neshody mohou poukazovat na nesoulad mezi strukturou i počty absolventů a strukturou potřeb trhu práce. Na druhé straně ukazují na adaptabilitu a flexibilitu absolventů, kteří z důvodů nespokojenosti s pracovními a platovými podmínkami pracují v jiných profesích, než pro které se připravovali.
Vyučení
Nejnižší hodnoty hrubé neshody, jsou u skupin oborů, které mají vysoký podíl těch, kdo pracují ve shodě. Nízký podíl těch, kteří pracují v hrubé neshodě se svým vzděláním, je ve skupině oborů Strojírenství a strojírenská výroba (jenom 21 %). Platí to i pro absolventy. Na poměrně dobré možnosti uplatnění absolventů strojírenských oborů s vyučením na trhu práce poukazuje i jejich nižší míra nezaměstnanosti. Relativně nižší hodnoty hrubé neshody mají i vyučení ve skupinách oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie (40 %) a Zdravotnictví (37 %).
Ze sledovaných skupin oborů vzdělání je nejméně příznivá situace, z hlediska hodnocení podílu vyučených pracujících na pozicích v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním, ve skupině oborů Umění a užité umění (82 %). Jedná se ale o méně četnou skupinu oborů vzdělání. Z vícečetných skupin oborů vzdělání nejvyšší podíl vyučených, kteří nalezli uplatnění v zaměstnáních v hrubé neshodě se svým vzděláním, je u vyučených ve skupině oborů Textilní a kožedělné výroba (67 %) a dále ve skupině oborů Potravinářství a potravinářská chemie (62 %). Ve srovnání s předešlými šetřeními se situace v těchto skupinách oborů z hlediska hrubé neshody výrazněji nezměnila, tj. tyto skupiny oborů vykazují dlouhodoběji vyšší hodnoty hrubé neshody.
Maturanti
Z pracovníků s ukončeným středním odborným vzděláním s maturitou pracuje na pozicích plně odpovídajících jejich dosaženému vzdělání pouze 36 % z nich. Dalších téměř 35 % našlo uplatnění na pozicích mimo jejich kvalifikaci, tj. jejich uplatnění je v hrubé neshodě s jejich dosaženým vzděláním.
Nejpříznivější situace (nejnižší hodnota hrubé neshody) ze sledovaných skupin oborů je ve skupině Zdravotnictví (14 %). Zdravotnické obory patří mezi obory s nejvyššími podíly úplné shody, což vyplývá i ze specifického charakteru jejich vykonávané činnosti. Velice nízký podíl pracujících v hrubé neshodě mají i informatické obory (28 %). Relativně příznivá situace z hlediska nízkého podílu osob pracujících na pozicích v hrubé neshodě s dosaženým vzděláním je ve skupinách oborů (do hodnocení jsou zahrnuty pouze četnější obory) strojírenských (32 %), pedagogických (28 %) a službových (28 %).
Nejvyšší hodnoty hrubé neshody jsou ve skupinách oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (87 %) a Textilní výroba, oděvnictví, kožedělná a obuvnická výroba (69 %). V případě hornických oborů jsou vysoké hodnoty pracujících v hrubé neshodě již dlouhodobě, což je dáno vývojem zaměstnanosti v těchto oblastech, zejména v hornictví. Z dalších vícečetných oborů je méně příznivá situace i ve skupině oborů Umění a užité uměni (55 %), Potravinářství a potravinářská chemie (45 %), a ve skupině Zemědělství a lesnictví (44 %).
