Dále uvedené údaje zahrnují platné vzdělávací programy vyučované ve šk. r. 2004/05. Propočty jsou prováděny s ohledem na počty žáků, kteří jsou podle daných vzdělávacích programů vyučováni, jde tedy o „vážené“ průměry. Do propočtu je zahrnuto celkem 320 vzdělávacích programů, ve kterých je vyučováno 334 062 žáků v denním studiu ve všech ročnících SOŠ a SOU. Základní příprava či průprava v práci s počítači a v ekonomické problematice je započtena do všeobecně vzdělávací složky
Celkové proporce učebních plánů současné doby
Dále uvedená tabulka uvádí srovnání hodnot spočítaných jako běžné průměry ze všech učebních plánů schválených v letech 1998 až 2004 (tj. poté, co nabyl platnosti Standard středoškolského odborného vzdělávání) s hodnotami, které odpovídají propočtům zahrnujících pouze platné učební plány a propočtené jako vážené průměry.
Z tabulky jsou zřejmé výrazné rozdíly mezi podíly všeobecně vzdělávací a odborné složky především ve 4letých oborech SOŠ (5 p. b.) a ve 4letých studijních oborech SOU (6 p. b.) ve prospěch všeobecně vzdělávací složky.
To je důsledek toho, že
nejfrekventovanější
maturitní obory mají příznivé poměry všeobecně vzdělávací a odborné složky.
se
zmírňuje vliv oborů skupiny 82, které mají vzhledem k malým počtům vyučovaných
žáků malou váhu,
některé
vzdělávací programy schválené nedlouho po roce 1998 jsou nahrazovány
inovovanými, které mají vyšší podíl všeobecně vzdělávací složky.
Podobné, i když již menší rozdíly, nacházíme ve vzdělávacích programech dvouletých studijních oborů pro absolventy tříletých učebních oborů (3 p. b.).
Rozdíly spíše v opačném směru však nacházíme u tříletých učebních oborů, kde se projevuje stále tendence ke zdůrazňování především podílu odborného výcviku na úkor všeobecně vzdělávací složky a právě s odstupem od zavedení Standardu tento vliv poněkud vzrostl.
Celkové proporce učebních plánů – porovnání
|
|
Všeobecně vzdělávací složka |
Odborná složka |
||||||
|
|
1998-2004 |
Platné - vážené |
1998-2004 |
Platné - vážené |
||||
|
Forma studia |
týd.hodin |
podíl |
týd.hodin |
podíl |
týd.hodin |
podíl |
týd.hodin |
podíl |
|
2leté s V |
18,8 |
29% |
19,0 |
30% |
45,8 |
71% |
45,4 |
70% |
|
2leté s V pro U |
11,8 |
19% |
12,0 |
19% |
50,5 |
81% |
50,5 |
81% |
|
3leté s V |
32,7 |
33% |
31,6 |
32% |
64,9 |
67% |
66,5 |
68% |
|
4leté s MZ |
60,5 |
45% |
65,1 |
50% |
74,7 |
55% |
64,4 |
50% |
|
4leté studijní SOU |
55,4 |
41% |
60,9 |
47% |
79,1 |
59% |
69,7 |
53% |
|
2leté pro abs. 3l.UO |
34,4 |
53% |
36,4 |
56% |
30,7 |
47% |
28,4 |
44% |
Poněkud podrobnější srovnání nám poskytuje další tabulka, která uvádí údaje o počtech hodin hlavních všeobecně vzdělávacích předmětů, výpočetní techniky a základů ekonomiky, předmětů výběrových a volitelných a vlastně znovu i všeobecně vzdělávací a odborné složky v celkovém počtu hodin, v průměrech pro hlavní kategorie vzdělání. I zde je možné porovnat hodinové dotace platných učebních dokumentů s neváženými průměry učebních plánů schválených v období 1998 až 2004.
Tabulka potvrzuje vývoj směřující ke zvýšení podílu všeobecně vzdělávací složky, výjimky jsou jen v některých případech. V maturitním studiu, s výjimkou nástavbového studia, je výrazně větší počet hodin cizího jazyka, i když u studijních oborů SOU, kde jsou nejnapjatější poměry z hlediska obsahových požadavků odborného vzdělání, je to zčásti na úkor českého jazyka. Nárůst v maturitních oborech je i u matematiky, opět s výjimkou nástavbového studia. Podíl všeobecně vzdělávací složky v maturitním studiu výrazně narostl, zřejmě i pod výrazným vlivem budoucí maturitní zkoušky v novém pojetí. Naproti tomu poměrně netečné k tomuto vývoji zůstávají učební plány v učebních oborech, kde je podíl všeobecně vzdělávací složky nižší.
Nárůst průměrných počtů hodin výpočetní techniky a ekonomiky ukazuje rovněž příznivý posun.
Poslední sledovanou položkou je počet hodin volitelných a výběrových předmětů – i ten je vesměs vyšší s výjimkou učebních oborů. U maturitních oborů SOŠ je jejich podíl výrazný zejména u frekventovaných oborů, zatímco u učebních oborů je podíl volnosti pro školy nízký právě u nejrozšířenějších oborů.
Přehled o počtech hodin vybraných předmětů
|
|
ČJL |
CIJ |
MAT |
VSEO |
VT |
EKO |
V+V |
ODB |
CELK |
|
Vážené průměry platných UP |
|||||||||
|
3leté s V |
5,8 |
5,8 |
4,5 |
27,5 |
2,2 |
2,7 |
3,2 |
70,5 |
98,0 |
|
4leté s MZ |
11,0 |
16,7 |
9,7 |
58,1 |
4,8 |
4,3 |
15,0 |
71,1 |
129,4 |
|
4leté stud.SOU |
9,5 |
14,2 |
9,5 |
53,0 |
3,8 |
4,1 |
7,4 |
76,7 |
130,6 |
|
2leté pro A 3l.UO |
5,2 |
6,3 |
4,9 |
27,4 |
4,0 |
4,2 |
8,1 |
38,0 |
64,8 |
|
Nevážené průměry UP schválených v letech 1998 až 2004 |
|||||||||
|
3leté s V |
6,0 |
5,8 |
4,8 |
28,5 |
2,1 |
2,3 |
4,3 |
69,8 |
97,6 |
|
4leté s MZ |
10,5 |
13,9 |
8,4 |
52,9 |
4,0 |
3,2 |
12,7 |
81,5 |
135,2 |
|
4leté stud.SOU |
9,9 |
13,0 |
7,5 |
49,3 |
3,0 |
3,1 |
6,6 |
85,0 |
134,4 |
|
2leté pro A 3l.UO |
5,4 |
6,0 |
5,3 |
27,1 |
3,3 |
4,1 |
7,0 |
38,1 |
65,1 |
Celkové proporce současných učebních plánů v členění podle hlavních skupin oborů
Vzdělávací programy lze rozčlenit do několika málo hlavních skupin, které mají podobně koncipované vzdělávací programy. Pro znázornění v grafu jsou vzdělávací programy rozděleny do skupin:
technické
(skupiny KKOV 16 - 39)
zemědělské
(skupiny 41 a 43),
zdravotnické
(skupina 53 – je jen u 4letých SOŠ),
ekonomické
(skupiny 63 a 64)
službové
(skupiny 65, 66 a 69)
umělecké
(skupina 82)
sociální,
pedagogické a další (skupiny 68, 72 a 75 – jen u 4letých SOŠ)
lycea
3leté učební vzdělávací programy tvoří poměrně homogenní skupinu, celkové proporce i rozsah výuky jednotlivých předmětů vykazují jen malé rozdíly. Významněji se odlišuje skupina ekonomických vzdělávacích programů, která má vyšší podíl všeobecného vzdělávání. Umělecké obory jsou naopak charakteristické nejnižším podílem všeobecného vzdělávání, zejména matematiky. Zemědělské obory mají nejvíce odborného výcviku, u službových oborů je příznivý vysoký počet hodin cizího jazyka a výběrových a volitelných předmětů.
4leté vzdělávací programy s maturitní zkouškou jsou více diferencované. Vysoký počet hodin všeobecně vzdělávací složky vykazují službové obory; je to dáno především vysokým podílem přípravy v cizích jazycích. Vysoký podíl cizojazyčné přípravy vykazuje i ekonomická skupina. Zemědělské obory jsou značně ekonomicky orientované, s tím souvisí i vysoký počet hodin ekonomické přípravy. Jak lycea, tak i zemědělské obory mají tradičně velkou volnost v obsahové volbě, to je dáno vysokým počtem hodin výběrových či volitelných předmětů, ty jsou naopak velmi nízké u vzdělávacích programů zdravotnických, které se vyznačují striktním určením obsahu vzdělání. Výrazně se odlišují umělecké obory tím, že kladou důraz na odbornou složku vzdělávání a nízkým podílem všeobecného vzdělávání i výpočetní techniky. Nižší hodnoty všeobecného vzdělávání vykazují dále zemědělské vzdělávací programy, u matematiky též umělecké, zdravotnické, sociální, pedagogické apod. vzdělávací programy.
Specifický charakter mají lycea jakožto obecně odborná příprava pro terciární vzdělávání, kde je všeobecnému vzdělávání věnováno až 83 týdenních vyučovacích hodin, tj. více jak dvojnásobný počet hodin oproti odbornému vzdělávání.
Studijní obory SOU se odlišují od studijních oborů SOŠ odborným výcvikem, který zaujímá asi třetinu vyučovacích hodin, pro další složky pak zbývá mnohem méně hodin. Vzdělávací programy těchto oborů pak mají o něco nižší počty hodin českého jazyka, matematiky, ekonomiky a volitelných a výběrových předmětů. Výjimkou je skupina ekonomická, kde se v této formě studia jedná o ojedinělý vzdělávací program s malým počtem žáků, ve kterém je neobvykle nízký počet hodin odborného výcviku.
V nástavbových oborech se nízkým podílem všeobecného vzdělávání, vč. výpočetní techniky, poněkud vydělují vzdělávací programy zemědělské skupiny, ve frekventovaných skupinách jsou však počty hodin všeobecně vzdělávací složky přiměřené. Zajímavá je skutečnost, že největší počet hodin této složky je u uměleckých oborů, což zřejmě je dáno snahou poněkud kompenzovat jejich nízký počet v učebních oborech ve snaze posílit přípravu na maturitní zkoušku. Nízký průměrný počet hodin ekonomiky ve skupině technických oborů je zřejmě odrazem skutečnosti, že velký podíl vyučených v technické skupině oborů odchází do ekonomické nástavby Podnikání v technických povoláních, (nyní obor Podnikání) a obory nástavbového studia této skupiny se pak profilují výrazně technicky.
Základní proporce učebních plánů – vážené průměry
Hlavní seskupení oborů zahrnuje:
Technické (skupiny 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 21 Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 29 Potravinářství a potravinářská chemie, 31 Textilní výroba a oděvnictví, 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů, 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie, 35 Architektura a urbanismus, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje, 39 Speciální a interdisciplinární technické obory)
Zemědělské (skupiny 41 Zemědělství a lesnictví a 43 Veterinářství a veterinářská prevence),
Zdravotnické (skupina 53 – je jen u 4letých SOŠ),
Ekonomické (skupiny 63 Ekonomika a administrativa a 64 Podnikání v oborech, odvětví)
Službové (skup. 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus, 66 Obchod, 69 Osobní a provozní služby),
Umělecké (skupina 82 Umění a užité umění)
SPK (skupiny 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče, 72 Publicistika, knihovnictví a informatika, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost – jen u 4letých SOŠ)
Lycea
