Vzdělávací program: 23-41-N/01 Strojírenská výroba
Obor vzdělání: 23-41-N/.. Strojírenství
Škola: Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a Střední odborné učiliště dopravní a technické, Skuherského 3, České Budějovice
Charakteristika vzdělávacího programu
Pojetí a cíle vzdělávacího programu
Vzdělávací program Strojírenská výroba vychází z reálných potřeb znalostí a dovedností žáků vyšších odborných škol při jejich uplatňování na trhu práce v regionu. Připravuje žáky k tvůrčí technické práci ve strojírenských podnicích: v oblasti řízení, v projektování, konstruování strojních součástí a celků, přípravků a nástrojů apod., popř. v určování technologických postupů výroby a montáže a práci na technologických projektech. Po nezbytném, relativně nedlouhém zapracování se žáci mohou adaptovat i pro uplatnění v příbuzných oborech.
Charakteristika obsahu vzdělávacího programu
Obsah vzdělávacího programu Strojírenská výroba je strukturován do následujících oblastí:
a) Oblast jazykového vzdělávání
Jazykové vzdělávání pokračuje v rozvíjení komunikativních kompetencí žáků, učí je užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení, sdělování a výměny informací z osobního a společenského života; rozšiřuje se a prohlubuje o rozvoj odborných jazykových znalostí v oblasti strojírenské výroby. Žáci si osvojí jazykové znalosti, potřebné pro komunikaci v technické oblasti a současně i pro orientaci v oblasti ekonomické a tak plní vedle všeobecně vzdělávací funkce i funkci odbornou.
Jazykové vzdělávání směřuje ke komunikativním dovednostem (jazykový cíl), podporuje rozvoj kognitivních znalostí žáků, hlubší chápání zvoleného oboru studiem cizojazyčné odborné literatury (vzdělávací cíl) a rozšiřuje jejich celkový rozhled o multikulturní a sociokulturní poznatky, ovlivňuje rozvíjení jejich osobnosti a jejich začleňování do společenských struktur, napomáhá vytváření či ovlivňování postojů žáků - vzájemnému porozumění, toleranci a demokratickému občanství; posiluje získané návyky a myšlenkové postupy vedoucí k samostatné duševní práci a efektivnímu studiu cizích jazyků. Znalost cizího jazyka slouží ke zprostředkovanému poznání jiných kultur a jiného společenského života a vzbuzuje zájem o kulturu zemí studovaného jazyka a o setkávání a spolupráci s nositeli cizího jazyka.
b) Oblast ekonomického vzdělávání
V této oblasti je kladen důraz především na získávání znalostí z oblasti podnikové ekonomiky, marketingu a managementu a znalostí práva, potřebných pro úspěšnou řídicí práci na úrovni středního článku řízení podniku, popř. řízení vlastní firmy.
c) Oblast komunikace
V oblasti komunikace je cílem jednak osvojení základních znalostí a technik z oblasti psychologie a sociologie, využitelných především pro komunikaci s obchodními partnery, se zákazníky, pro řízení pracovního kolektivu a pro komunikaci s vrcholovým managementem firmy.
Dalším cílem je osvojení technik grafické komunikace, tj. čtení a vytváření výkresů strojních součástí a celků, popř. další technické dokumentace.
Nepominutelné jsou i dovednosti komunikace s prostředky výpočetní techniky a vytváření různých druhů dokumentů, získávání nejrůznějších informací a komunikace s obchodními partnery prostřednictvím této techniky.
Při vzdělávání v této oblasti je věnována patřičná pozornost i rozvoji asertivity žáků.
d) Oblast odborných technických znalostí a dovedností
Žáci získají vědomosti a praktické dovednosti v oblasti strojírenské výroby. Poznají druhy technických materiálů, jejich zpracování a použití, seznámí se s konstrukčními výpočty a s navrhováním strojních součástí a celků, s jednotlivými technologiemi strojírenské výroby, potřebným strojním zařízením, nářadím, nástroji a pomůckami. Žáci získají i nezbytný základ pro další sebevzdělávání, včetně studia v rámci celoživotního vzdělávání.
Odborné technické vědomosti a dovednosti mohou být zčásti směrovány k posílení kompetencí, směřujících buď do oblasti konstrukce, nebo do oblasti technologie. Děje se tak zařazením volitelných vyučovacích předmětů (využitím disponibilních hodin v rámci učebního plánu), resp. navýšením počtu hodin vybraných stávajících vyučovacích předmětů (opět v rámci využití disponibilních hodin).
Organizace výuky
Výuka je organizována dle vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č.265/96 Sb. ze dne 27.9.1996. Dle uvedené vyhlášky je zpracován klasifikační a organizační řád studia, kterým se škola řídí.
Výuka je organizována jako 3leté denní studium a dělí se do dvou částí:
část v délce 2,5 let (pět období) je zaměřena na získání souboru teoretických znalostí a praktických dovedností, které tvoří profesní zaměření žáka,
část (jedno období) je věnována individuální souvislé odborné praxi žáků. Současně žáci započnou se zpracováním absolventské práce.
Školní rok se dělí na zimní a letní období. Jeho součástí jsou i prázdniny. Každé období je zakončeno zkouškovým obdobím v délce tří týdnů.
Výuka se organizuje podle školou vypracovaného rozvrhu. Třídní učitel zveřejní před zahájením příslušného období podrobný program výuky (studijní program) a její rozvrh.
Garanty žádoucí úrovně studia jsou vybraní pedagogičtí pracovníci Jihočeské univerzity České Budějovice, a to v souladu se smlouvou, uzavřenou mezi VOŠ a JčU.
Studijní program obsahuje pro každé období:
názvy předmětů a formy jejich výuky (přednášky, cvičení, laboratorní cvičení),
jména vyučujících,
obsahy učiva jednotlivých předmětů,
doporučenou literaturu,
termíny konzultací,
způsob klasifikace předmětů (splněno, splněno s klasifikací a zkoušek s klasifikací).
Forma studia
Studium je organizováno jako denní studium. Součástmi výuky jsou přednášky, praktická a laboratorní cvičení, konzultace a samostudium:
Přednášky - mají charakter teoretického výkladu principů, problémů a možných řešení.
Praktická a laboratorní cvičení - slouží k praktickému řešení problémů, ověření teoretických znalostí, popř. také k získání potřebné manuální zručnosti.
Konzultace - slouží k objasnění látky a doplnění cvičení např. v případě nepřítomnosti žáka. Konzultace jsou minimálně jednohodinové. Termíny konzultací vypracují jednotliví vyučující a předají třídnímu učiteli ke zveřejnění. Žáci se přihlašují na vypsané konzultace u příslušných vyučujících.
Samostudium umožňuje žákům samostatně pracovat např. se studijní literaturou, vyhledávat texty, rešerše, apod.
Metodické postupy
Výuka probíhá jednak formou přednášek, jednak cvičení. Cvičení, ve kterých převažuje činnostní přístup, mohou být organizována pro skupiny žáků, ale i zcela individuálně. V obou formách výuky budou v co možno největší míře využívány audiovizuální pomůcky a moderní informační technologie. Forma výuky jednotlivých vyučovacích předmětů je uvedena v učebním plánu i v učebních osnovách.
Vyučující upřednostňují aktivizující metody výuky (střídání forem práce - skupinové, frontální, individualizované), hraní rolí z odborného prostředí s vytvářením prostředí partnerské spolupráce. Soustavně vedou žáky ke studiu odborných pramenů. Vystupují spíše v roli konzultantů, řídících proces učení. Ústní i písemná komunikace je průběžně hodnocena.. Předpokládá se pravidelná individuální příprava žáků formou samostudia. Pěstují se formy osobní prezentace a prezentace odborných prací zpracovaných na základě zadaného nebo vlastního výběru témat.
Hodnocení studijních výsledků žáků odpovídá způsobu ukončování předmětu splněno, splněno s klasifikací, zkouška. Podmínky, které žáci musí během studia splnit, jsou stanoveny učebním plánem a osnovami vyučovacích předmětů, studijním a klasifikačním řádem a obsahem a rozsahem absolutoria.
Vstupní předpoklady žáků
Přijímání žáků a dalších uchazečů ke studiu se řídí § 27, odst. 3 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních, středních a vyšších odborných škol, ve znění pozdějších předpisů. Uchazeči jsou ke studiu přijímáni na základě přijímací zkoušky. Její obsah a rozsah stanovuje ředitel školy.
Podmínky pro přijetí: úplné střední odborné vzdělání nebo úplné střední vzdělání, úspěšné vykonání přijímací zkoušky. Obor je určen pro chlapce i dívky.
Zdravotní požadavky: pro studium nejsou stanovena žádná zdravotní omezení.