Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání vyučených
Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. zda vyučení pracují na pozicích, které vyžadují vzdělání s výučním listem, nebo na pozicích nižších, vhodných pro pomocnou a nekvalifikovanou pracovní sílu, nebo i vyšších vhodných pro maturanty neboli vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru.
Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.
Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání), pro kterou je přímo připravován.
Vyučení mají v průměru vysokou úroveň úplné shody – ta je 45 % všech ekonomicky aktivních osob (EAO), u absolventů ve věku 20-29 let je úroveň dosažené úplné shody o něco vyšší – 50 %. V jednotlivých skupinách oborů jsou hodnoty dosažené úplné shody do značné míry rozdílné.
Výrazně nejlépe z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom vyučeni skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba a skupiny oborů Stavebnictví, geodézie a kartografie. Dále vyučeni v elektrotechnických a zdravotnických oborech.
Hrubá neshoda nám vyjadřuje spíše něco negativního. Vyučeni, kteří spadají do této kategorie hodnocení shody, ve svém zaměstnání nevyužívají kvalifikaci, kterou získali na středních školách. [1]
Hrubou neshodu mezi svým vzděláním a vykonávaným zaměstnáním nacházíme až u 42 % vyučených. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě nižší – 34 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.
Z četnějších skupin oborů je špatná situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání ve skupinách oborů Textilní a kožedělná výroba a Potravinářství a potravinářská chemie; z méně četných skupin oborů zejména ve skupině oborů Umění a užité umění.
Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii vyučení:
Strojírenství a strojírenská výroba – z celkového hlediska si tato skupina oborů vede v uplatnitelnosti vyučených na základě shody vzdělání a zaměstnání nejlépe. Dvě třetiny (67 %) vyučených ve strojírenských oborech pracují na pozicích v úplné shodě (u absolventů ve věku 20–29 let je tento podíl ještě vyšší – 72 %).
Stavebnictví, geodézie a kartografie – uplatnění vyučených v této skupině oborů můžeme v porovnání s ostatními skupinami hodnotit jako poměrně dobré. Téměř polovina (48 %) z nich pracuje na pozicích v úplné shodě (u absolventů je podíl dokonce 59 %), a 40 % naopak v hrubé neshodě.
Gastronomie, hotelnictví a turismus – v této skupině oborů je situace ve srovnání s jinými skupinami oborů méně příznivá. V úplné shodě se svým vzděláním zde pracuje pouze 32 % všech vyučených, naopak v hrubé neshodě 58 %. Podíl pracujících na pozicích v hrubé neshodě se svým vzděláním navíc v průběhu času roste. U absolventů je situace obdobná, pouze 31 % jich pracuje na pozicích, pro které získali odborné vzdělání.
Obchod – tato skupina oborů je specifická vyššími hodnotami jak úplné shody, tak hrubé neshody, které vyplývají z užšího záběru profesí. Příbuzných oborů je málo, a tak v případě nezájmu nebo nenalezení pracovního místa pracují v oboru zcela jiném. V úplné shodě pracuje 38 % vyučených v této skupině oborů (u absolventů 20-29 let je tento podíl 22 %), v hrubé neshodě více než polovina z nich (55 %).
Textilní a kožedělná výroba – v této skupině oborů je situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání velice nepříznivá. Vysoký podíl (70 %) vyučených v těchto oborech pracuje na pozicích, které zcela neodpovídají jejich vzdělání a kvalifikaci. V úplné shodě pracuje jen 16 %.
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika – v elektrotechnických oborech je relativně vysoký podíl těch, kteří pracují v hrubé neshodě (téměř 47 %), a podíl pracujících v úplné shodě je 40 %. Absolventi (20–29 let) se ve vyšší míře (57 %) uplatnili na pozicích, které odpovídají jejich dosaženému vzdělání (bylo tomu tak i u předchozích období).
Zemědělství, lesnictví a rybářství – vyučeni v zemědělských oborech se na pozicích, které jsou v úplné shodě s jejich dosaženým vzděláním uplatňují v 38 %. Dalších 42 % jich ale pracuje na pozicích, které nemají vůbec žádnou vazbu na jejich dosažené vzdělání. Čerství absolventi ve věku 20-24 let se ve velké míře (61 %) uplatní na pozicích v oboru, ve vyšších věku však už často pracuji mimo obor.
Osobní a provozní služby – jedná se v převážné míře o absolventy oboru Kadeřník. Situace je absolventů (20-29 let) z hlediska hodnocení shody horší než průměr za vyučené. Vyučení v těchto oborech pracují ve 35 % na pozicích, které odpovídají jejich vzdělání, tj. jsou v úplné shodě s jejich vzděláním. Těch, kteří nalezli uplatnění na pozicích zcela mimo jejich dosažené vzdělání je 48 %.
[1] Hrubá neshoda vzdělání a zaměstnání je ukazatelem míry uplatnění ve svém oboru, neukazuje ale, jaké jsou příčiny tohoto jevu. Při hodnocení dobré či špatné uplatnitelnosti absolventů je potřeba přihlédnout i k dalším faktorům – k míře nezaměstnanosti, pracovním a mzdovým podmínkám, atraktivnosti práce apod.
