Přeskočit navigaci

Shoda vzdělání a zaměstnání - maturanti

Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků s maturitou

Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků s maturitní zkouškou

Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. jestli absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou pracují na pozicích, které vyžadují maturitní vzdělání, nebo na pozicích nižších vhodných pro vyučené, nebo i vyšších vhodných pro vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru (např. v gastronomii).

Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda, částečná shoda, dílčí neshoda a hrubá neshoda. Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.

Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání) v některém z oborů skupiny, pro kterou je přímo připravován.

Z pracovníků s maturitou ve středním odborném vzdělání pracuje v úplné shodě získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání téměř 36 % ekonomicky aktivních osob (EAO). U absolventů 20-29letých je podíl nižší, jenom 30 %.

Mezi obory vzdělání jsou výrazné rozdíly v hodnocení shody. Velice příznivá situace je již tradičně ve skupině zdravotnických oborů. Poměrně dobře z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom maturanti skupin oborů Ekonomika a administrativa, Pedagogika, učitelství a sociální péče a Obchod.

Hrubá neshoda nám vyjadřuje spíše něco negativního. Absolventi, kteří spadají do této kategorie hodnocení shody, se uplatnili v zaměstnání, ve kterém neuplatní téměř nic ze své přípravy a z dosažené kvalifikace. Pracují v zcela jiném oboru, na jiné pozici.

Hrubou neshodu mezi svým vzděláním a vykonávaným zaměstnáním vykazuje až 31 % pracovníků s maturitou ve středním odborném vzdělání. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě vyšší – 37 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.

Z četnějších skupin oborů je naopak špatná situace ve skupinách oborů Umění a užité umění a Textilní a kožedělná výroba.

Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou

Ekonomika a administrativa – z hlediska shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je situace v této skupině oboru jako celku dobrá. Podíl pracujících na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním je vysoký. Absolventi škol (20-29letí) jsou na tom ale s uplatněním v oboru hůře. Ukazuje to určitou přeplněnost trhu práce absolventy ekonomických oborů a problémy části absolventů s uplatněním.

Tato skupina oborů vzdělání je nejčetnější z hlediska počtu absolventů končících střední odborné vzdělávání s maturitní zkouškou. Absolventi ekonomických oborů středních škol nacházejí uplatnění jako kancelářští pracovníci, účetní, odborní referenti, bankovní poradci apod. V důsledku hospodářské krize jsou právě tyto administrativní profese často cílem „zeštíhlování“. Rozvoj elektronizace služeb, veřejné správy i zdravotnictví představuje také určité omezení pro budoucí uplatnění těchto pracovníků. Absolventů s vhodným profilem vzdělání je na trhu práce dostatek. Nadále se budou zvyšovat požadavky na odbornou kompetenci ve vybraných činnostech, nároky na kvalitu pracovníků a důraz na lepší práci s klienty. Lze očekávat, že s postupem času budou i na tyto pracovní pozice stále častěji přijímáni absolventi VŠ a VOŠ (na trhu práce je jich dostatek).

Strojírenství a strojírenská výroba – situace v uplatnění absolventů maturitních oborů na trhu práce z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je zdánlivě špatná (u vyučených je situace naopak velice dobrá). Jenom malá část pracovníků pracuje na pozicích v úplné shodě se svým získaným vzděláním, ovšem značná část (64 %) jich pracuje v částečné shodě nebo dílčí neshodě.

Maturitní obory jsou koncipovány „široce“ a připravují absolventy tradičně pro velmi široké (univerzální) uplatnění, které však není hodnoceno jako „úplná shoda“. Část absolventů maturitních oborů také zastává práci, která je určena pro vyučené. To souvisí se skutečností, že v mnoha dělnických povoláních se nároky na dovednosti absolventů zvyšují v souvislosti se vzrůstající náročností některých činností a zaměstnavatelé při obsazování míst dávají přednost maturantům.

Pokles zaměstnanosti je hrozbou pro pracovníky s nízkou kvalifikací a ty, kteří byli pro zaměstnání v odvětví jen krátkodobě vyškoleni a mají malý základ pro profesní postup a zvyšování kvalifikace. Šance těchto absolventů na získání uplatnění v oboru se dlouhodobě mírně zhoršují. Na druhé straně jsou pozice, kterým se bude dařit dobře – pracovníci konstrukce, technologie a design, nejlépe s kombinovanými znalostmi v oblasti strojírenství / slaboproudá elektrotechnika / ICT (tam však bude často potřebná vysokoškolská kvalifikace). V těchto profesích je dlouhodobý a velice dobrý potenciál pro uplatnění.

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika - z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání lze hodnotit uplatnění absolventů elektrotechnických oborů jako méně příznivé.

Podobně jako ve strojírenských oborech i zde část absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou pracuje na pozicích, které jsou zařazeny jako pozice pro absolventy středního vzdělání s výučním listem. Se zvyšující se náročností některých úkonů a obsluhy strojů jsou tato pracovní místa obsazována maturanty, protože právě v oblasti elektroniky je pouhé vyučení naprosto nedostačující kvalifikací. Širší profil přípravy absolventů maturitních oborů středních škol umožňuje i jejich uplatnění v zaměstnáních, pro která sice nejsou přímo připravováni, ale kde dobře využijí získané kompetence.

V elektrotechnice a elektronice se nyní projevuje vliv hospodářské krize a pozastavení přílivu zahraničních investic vlivem hospodářské krize. Lze očekávat, že problémy s uplatněním budou mít pracovníci, kteří pracovali v převážně montážních závodech zahraničních investorů. Naopak v některých regionech se projevuje nedostatek mladých kvalifikovaných techniků a zejména pracovníků v oblasti IT. Problém s uplatněním by neměl hrozit zejména u pracovníků s kombinovaným elektrotechnickým a strojírenským vzděláním. Zvyšování kvalifikace tímto směrem je v této profesní skupině zárukou dlouhodobé perspektivy.

Zdravotnictví – z hlediska hodnocení shody zaměstnání a získaného vzdělání má tato skupina oborů jednoznačně nejpříznivější výsledky hodnocení.

Celkově dobré výsledky hodnocení shody vzdělání a zaměstnání ukazují na dobrou uplatnitelnost absolventů zdravotnických oborů na trhu práce. Počet pracujících ve zdravotnictví se dlouhodobě zvyšuje. Souvisí to s nárůstem poptávky po službách zdravotnických zařízení. Důvodem zvyšujícího se počtu pracovních míst je mimo jiné rostoucí počet lidí ve vyšším věku. S rostoucími nároky na kvalifikaci sester jich ubývá (vyžaduje se zde vyšší odborné nebo bakalářské vzdělání), roste naopak podíl pracovníků méně kvalifikovaných, kteří plní méně náročné úkoly, vykonávané dříve zdravotními sestrami (zdravotničtí asistenti). Očekává se další nárůst počtu především pečovatelů a pomocných ošetřovatelů.

Stavebnictví, geodézie a kartografie – hodnocení uplatnění absolventů skupiny stavebních oborů z hlediska shody vzdělání a zaměstnání lze označit za o něco méně příznivé než průměr.

Stavebnictví je v České republice velmi významným odvětvím. Útlum stavební výroby však způsobil pokles zaměstnanosti v odvětví. U pracovních míst s vyšším požadavkem na odbornost a na komunikaci s klientem a s vyšší mírou odpovědnosti jsou vyhlídky na uplatnění i v době ekonomické krize hodnoceny stále jako dobré. Více ceněné budou především nedostatkové a nové profese s kombinovanými znalostmi z více oborů (stavebnictví – elektrotechnika – automatizační technika) a s orientací v nových trendech stavebního trhu (inteligentní budovy, úspory energií).

Zemědělství a lesnictví – stav shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v zemědělství a lesnictví odpovídá celkovému vývoji a změnám v tomto odvětví, tj. situace je špatná.

Zemědělství se u nás potýká s řadou problémů. Je vnímáno jako odvětví s relativně nižší perspektivou uplatnění – patří k odvětvím s vyšším věkovým průměrem a dlouhodobě trpí úbytkem zájmu ze strany mladých lidí. Počet pracujících v tomto odvětví má klesající tendenci. Ale i zde jsou nové trendy a profesí určitého typu je nedostatek. Nové trendy v zemědělství mohou podpořit poptávku po pracovnících s vyšší či širší kvalifikací, např. rozvoj biopaliv a s tím spojená výstavba biopalivových stanic, ale i další rozvoj ekofarem a produkce biovýrobků.

Gastronomie, hotelnictví a turismus – v této skupině oborů je situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání uspokojivá. V této skupině oborů se situace v každém dalším hodnocení shody zhoršuje, neustále klesá podíl EAO pracujících v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním a narůstá podíl pracujících na pozicích v hrubé neshodě s tím, co vystudovali.

Zaměstnanost v těchto oborech je závislá na intenzitě turistického ruchu. Nejzásadnějšími problémy jsou i nadále nedostatečná vytíženost mimo turistickou sezonu. Změny v odvětví vyžadují i zvýšené nároky na zaměstnance. Očekává se pokračování trendu zvyšování náročnosti spotřebitelů, kteří častěji vyhledávají produkty a služby, které jim jsou šité na míru, a je třeba jim výrazně individualizovat a přizpůsobovat nabídkové balíčky. Pozornost se zaměřuje na zdokonalování a rozšíření nabídky doprovodných služeb a programů (fitness centra, půjčovny sportovního nářadí, kurzy jízdy na koni atd.). Propagace, reklama a komunikace se staly pilíři úspěšného podnikání, což se adekvátně projevuje i v poptávce po kvalifikovaných pracovnících těchto oborů a zvyšováním nároků na absolventy maturitních oborů této skupiny oborů.

Obchod – příznivě lze hodnotit vyšší podíl pracujících v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním. Celkové hodnocení ale není tak příznivé, je ovlivněno vysokým podílem pracujících naopak na pozicích, které neodpovídají jejich vzdělání (jsou tedy v hrubé neshodě), zejména pak u absolventů (20–29letých).

Obchod je jedním z odvětví hospodářství, která se vyvíjejí relativně příznivě, i když hospodářská krize se projevuje i tady. Po období, kdy docházelo každoročně k fúzím řetězců, jsou poslední roky obdobím stability. Předpokládá se ale, že se bude pokračovat v rozšiřování maloobchodní sítě. S růstem životní úrovně se očekává i zvyšování spotřebitelské poptávky, ovšem především po kvalitních výrobcích a službách. I nadále poroste význam internetu jako informačního a komunikačního nástroje mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb. Nakupování přes internet se stává novou, progresivní formou prodeje. Zde bude hlavním úkolem budovat důvěru mezi uživateli, službami a platebními mechanismy.

Na trhu práce vznikla řada nových pracovních míst, která nemají kvalifikační základnu ve středoškolském vzdělávání – např. telefonní operátoři. Výrazně rostou nároky na kvalifikaci personálu, a to zejména na ICT znalosti, komunikační dovednosti, pružnost a adaptabilitu, a to především u pracovníků nižšího a středního managementu.


Zpět