Přeskočit navigaci

Celková shoda vzdělání a zaměstnání

Celkové hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání

Celkové hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání

Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. jestli maturanti pracují na pozicích, které vyžadují vzdělání s maturitou, nebo na pozicích nižších vhodných pro vyučené, nebo i vyšších vhodných pro vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru (např. v gastronomii).

Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D).

Uplatnění pracovníků se středním odborným vzděláváním podle výsledků hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v roce 2013 je následující:

Ze všech sledovaných ekonomicky aktivních obyvatel (EAO) jich 41 % pracuje v úplné shodě se svým dosaženým vzděláním. Dalších 12 % v částečné shodě se svým dosaženým vzděláním a kvalifikací, tj. využívá svoji kvalifikaci jenom částečně. V dílčí neshodě se nachází 13 % EAO. Poměrně vysoký podíl EAO se středním vzděláním (vyučení a maturanti odborného vzdělání) spadá do kategorie hrubé neshody, tj. 34 % z nich vůbec nevyužívá získané vzdělání a kvalifikaci ze středního odborného vzdělání ve svém zaměstnání.

Absolventi obou věkových kategorií (20-24letí i 25-29letí) se ve srovnání se všemi EAO uplatnili více na pozicích, které lze zhodnotit tak, že jsou v hrubé neshodě se získaným vzděláním. A naopak méně jich pracuje na pozicích, které jsou v úplné shodě s jejich vzděláním, ale také na pozicích, které jsou v dílčí neshodě. Lze říci, že rozdíly mezi mladými absolventy a všemi EAO nejsou příliš výrazné, jsou v řádu několika procentních bodů. Rozdíly jsou markantnější na úrovni rozdělení podle kategorie dosaženého vzdělání – tj. na vyučené a maturanty OV.

Vyučení - dosahují poměrně vysokých hodnot úplné shody (46 %), na druhou stranu je vysoký také podíl těch, kteří pracují v hrubé neshodě se svým získaným vzděláním (37 %). Jenom malá část vyučených absolventů pracuje na pozicích, které jsou mezi tím, na pozicích, které částečně nebo okrajově souvisí s dosaženým středním vzděláním. Mezi mladými absolventy (20-24 a 25-29 let) a celkem vyučených EAO jsou jenom malé rozdíly, navíc mladí se v o něco větší míře uplatňují v zaměstnáních, které jsou v úplné shodě s jejich získaným vzděláním.

Maturanti OV - uplatňují se v souladu se svou úrovní dosaženého vzdělání a se svou kvalifikací v úplné shodě jenom ve 36 %, ovšem vysoký podíl maturantů OV se uplatňuje na pozicích, které je zařazují do kategorie částečné shody (20 %), což je umožněno širší přípravou v maturitních oborech středního odborného vzdělání. Hrubou neshodu vzdělání a zaměstnání vykazuje 31 % maturantů OV. Mladí absolventi ve věku 20-24 i 25-29 let jsou na tom ale značně hůře (zejména v kategorii hrubé neshody). Situace se podle srovnání s předešlými lety v posledním období pod vlivem ekonomické krize zhoršila.

Srovnání dosažené shody - vyučení a maturanti OV

Mezi maturanty a vyučenými jsou výrazné rozdíly zejména ve dvou kategoriích – úplné shody a částečné shody. Vyučení ve všech věkových kategoriích dosahují vysoké úrovně úplné shody. V řadách maturantů OV je vysoký podíl těch, kteří jsou se svojí pracovní pozicí zařazeni pouze do částečné shody.

Kategorie částečné shody se častěji vyskytuje právě u absolventů maturitních oborů, protože obory středního odborného vzdělání jsou koncipovány se širokým odborným základem a umožňují kvalifikované uplatnění absolventů v zaměstnáních s volnější vazbou na konkrétní obor vzdělání. Učební obory naopak připravují absolventy pro jedno či několik konkrétních povolání. [1]

Úroveň hrubé neshody absolventů je u obou kategorií vzdělání vysoká – u vyučených 35 % a u maturantů až 38 % pracuje na pozicích, které vůbec neodpovídají jejich dosaženému vzdělání, nenacházíme tam oborovou ani jinou shodu. Absolvent tedy nevyužívá své získané kvalifikace. Vysoké hodnoty hrubé neshody na jedné straně poukazují na nesoulad mezi strukturou i objemy absolventů a strukturou trhu práce, na druhé straně mohou být důsledkem nevhodné volby vzdělávací dráhy a následně i povolání. Vliv má i možnost nalézt odpovídající zaměstnání či spokojenost absolventa s pracovními a finančními podmínkami zaměstnání. Vysoké hodnoty však ukazují i na adaptabilitu a flexibilitu absolventů. Vede to k úvahám o změnách ve vzdělávacím systému a přípravě absolventů na výkon svého povolání. Zároveň k potřebě informovat potenciální studenty jednotlivých oborů o možnostech uplatnění a problémech s tím souvisejících, aby jejich rozhodnutí studovat daný obor bylo zváženo i s ohledem na budoucnost a možnosti jejich uplatnění po ukončení studia.


Pro hodnocení souladu mezi vzděláním a zaměstnáním byla použita čtyřstupňová škála. Kritéria hodnocení byla vyjádřena následovně:

A – úplná shoda – absolvent byl pro uvedenou činnost (práci) v některém z oborů skupiny přímo připravován.

B – částečná shoda – absolvent nebyl připravován přímo pro uvedenou činnost (práci), ale jeho uplatnění v dané činnosti je značně logické (odpovídající neboli přiměřené – např. absolvent skupiny strojírenství pracuje jako důlní či hutní technik).

C – dílčí neshoda – absolvent nebyl připravován pro uvedenou činnost (práci) v žádném oboru skupiny, ale jeho uplatnění v dané činnosti lze alespoň vzdáleně akceptovat, není v protikladném vztahu s jeho přípravou (absolvent skupiny strojírenství, stavebnictví apod. oborů SOŠ pracuje jako obchodní agent, celník apod. – lze předpokládat, že toto uplatnění poskytuje alespoň v části případů možnost dílčího uplatnění získaných znalostí a dovedností).

D – hrubá neshoda – uplatnění absolventa v dané činnosti (práci) je v protikladu s jeho přípravou, absolvent vůbec nevyužívá své kvalifikace, v této činnosti nemá co pohledávat (např. absolvent skupiny strojírenství nebo stavebnictví pracuje jako barman, kuchař či jako sekretářka).



[1] Je nutné si uvědomit, že pokud bychom shodu zjišťovali uvnitř skupin oborů, tak podíl absolventů s úplnou shodou by byl mnohem nižší. Například ve strojírenských učebních oborech je výrazný rozdíl mezi přípravou automechanika a obráběče, a vzájemné zastoupení by neodpovídalo úplné shodě. Skutečné hodnoty úplné shody zejména u vyučených jsou tedy v reálu nižší.


Zpět