Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání pracovníků s maturitní zkouškou
Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. jestli absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou pracují na pozicích, které vyžadují maturitní vzdělání, nebo na pozicích nižších, vhodných pro vyučené, nebo i vyšších, vhodných pro vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v nějakém jiném oboru.
Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.
Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání) v některém z oborů skupiny, pro kterou je přímo připravován.
Z pracovníků s ukončeným středním odborným vzděláním s maturitou pracuje na pozicích odpovídajících jejich dosaženému vzdělání 36 % z nich. U absolventů 20-29letých je podíl nižší, jenom 32 %.
Mezi skupinami oborů vzdělání jsou výrazné rozdíly v hodnocení shody. Velice příznivá situace je již tradičně ve skupině zdravotnických oborů. Poměrně dobře z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom vzdělaní v maturitních oborech ze skupin Pedagogika, učitelství a sociální péče a Ekonomika a administrativa. Výraznější podíl pracujících ve shodě je i v Informatických oborech a ve skupině oborů Obchod.
Hrubá neshoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání poukazuje na nesoulad mezi uplatněním a přípravou na povolání.
Hrubou neshodu mezi vzděláním a vykonávaným zaměstnáním vykazuje až 35 % pracovníků se středním odborným vzděláním s maturitou. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě, vyšší - až 37 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.
Z četnějších skupin oborů je nepříznivá situace z hlediska hodnocení shody vzdělání a zaměstnání ve skupinách oborů Textilní a kožedělná výroba a Umění a užité umění. Z početnějších oborů je méně příznivá situace i ve skupině oborů Potravinářství a potravinářská chemie, Technická chemie a chemie silikátů a ve skupině Stavebnictví, geodézie a kartografie.
Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou
Ekonomika a administrativa – podíl EAO pracujících v úplné shodě se svým vzděláním je relativně vysoký (49 %), ačkoliv ve srovnání s přechozím šetřením došlo k poklesu (z 55 % v roce 2019). U absolventů (20–29letých) je podíl úplné shody nižší (35 %) a naopak 41 % z nich pracuje naopak na pozicích, kterým neodpovídá jejich dosažené vzdělání.
Strojírenství a strojírenská výroba – míra uplatnění pracovníků ve strojírenských oborech se z hlediska shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání jeví na první pohled jako nepříznivá, když v úplné shodě pracuje pouze 21 %. Dalších 51 % však pracuje v částečné shodě nebo dílčí neshodě. V případě absolventů se však podíl úplné shody ještě snižuje (17 %).
Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika – z hlediska míry shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání lze hodnotit uplatnění pracovníků s maturitním vzděláním v elektrotechnických oborech jako méně příznivé – pouze 19 % z nich pracuje na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním. Podobně jako ve strojírenských oborech i zde je vysoký podíl těch, kteří se uplatňují na pozicích, jež jenom částečně odpovídají jejich kvalifikaci, tj. v částečné shodě (37 %). Obdobná situace je i u absolventů.
Zdravotnictví – z hlediska hodnocení shody zaměstnání a získaného vzdělání má tato skupina oborů jednoznačně nejpříznivější výsledky hodnocení. Více než tři čtvrtiny EAO (77 %) pracují v zaměstnáních, která jsou v úplné shodě s jejich vzděláním a kvalifikací ze střední školy. Zároveň je zde ve srovnání s jinými skupinami oborů nejnižší podíl hrubé neshody. Také u absolventů zdravotnických oborů jsou výsledky poměrně příznivé.
Zemědělství a lesnictví – stav shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání v zemědělských či lesnických oborech odpovídá celkovému vývoji a změnám v tomto odvětví. Nyní pracuje pouze 19 % pracovníků s maturitním vzděláním na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním a 42 % v hrubé neshodě. U 20–29letých absolventů je míra uplatnění na trhu práce ve vystudovaném oboru také nízká.
Stavebnictví, geodézie a kartografie – uplatnění pracovníků maturitních stavebních oborů z hlediska shody vzdělání a zaměstnání lze označit za méně příznivé. Na pozicích v úplné shodě se svým vzděláním pracuje 25 % a v hrubé neshodě dokonce 45 % z nich. Absolventi jsou na tom ještě hůře: pouze 23 % z nich pracuje v úplné shodě se svým vzděláním a 54 % v hrubé neshodě.
Gastronomie, hotelnictví a turismus – v této skupině oborů není situace z hlediska hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání příliš uspokojivá (ve srovnání s poměrnými hodnotami ostatních skupin oborů). Úplné shody dosahuje 30 % z nich a na pozicích v hrubé neshodě jich pracuje 41 %. V této skupině oborů se situace dlouhodobě zhoršuje a postupně klesá podíl pracujících v úplné shodě.
Pedagogika, učitelství a sociální péče – pracující vzdělaní v pedagogických oborech maturitní úrovně vzdělání pracují v 60 % případů na pozicích v úplné shodě a dalších 11 % v částečné shodě se svým dosaženým vzděláním. Ve srovnání s předchozím šetřením se situace zlepšila. Uplatnění na trhu práce ve svém oboru nalézají i absolventi 20-29 let (zhruba dvě třetiny pracují na pozicích v úplné shodě s jejich vzděláním).
