Přeskočit navigaci

Shoda vzdělání a zaměstnání - vyučení

Hodnocení shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání vyučených

Hodnocení shody získaného vzdělání a  vykonávaného zaměstnání vyučených

Zjišťování shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání znamená, že zjišťujeme využití kvalifikace absolventů získané na střední škole ve svém nynějším zaměstnání. Hodnotíme, zda absolventi pracují na pozicích, které odpovídají jejich úrovni vzdělání, tj. zda vyučeni pracují na pozicích, které vyžadují vzdělání s výučním listem, nebo na pozicích nižších vhodných pro pomocnou a nekvalifikovanou pracovní sílu, nebo i vyšších vhodných pro maturanty neboli vysokoškoláky. Kromě toho se hodnotí i využití odborné kvalifikace, tj. jestli strojař pracuje ve strojírenství, nebo v  nějakém jiném oboru (např. v gastronomii).

Úrovně shody dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání jsou rozděleny do čtyř kategorií – úplná shoda (A), částečná shoda (B), dílčí neshoda (C) a hrubá neshoda (D). Při hodnocení jsme se zaměřili především na dvě hraniční kategorie, tj. úplnou shodu a hrubou neshodu.

Úplná shoda získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání je dosažena tehdy, když absolvent vykonává činnost (zaměstnání), pro kterou je přímo připravován.

Vyučení mají v průměru vysokou úroveň úplné shody – ta je 46 % všech ekonomicky aktivních osob (EAO), u absolventů ve věku 20-29 let je úroveň dosažené úplné shody o něco vyšší – 48 %. V jednotlivých skupinách oborů vzdělání jsou však hodnoty úplné shody velice odlišné.

Hrubá neshoda nám vyjadřuje spíše něco negativního. Absolventi, kteří spadají do této kategorie hodnocení shody, ve svém zaměstnání vůbec nevyužívají kvalifikaci, kterou získali na středních školách. [1]

Hrubou neshodu mezi svým vzděláním a vykonávaným zaměstnáním nacházíme až u 37 % vyučených. U mladých 20-29letých absolventů je míra těch, kteří pracují v hrubé neshodě o něco nižší – 35 %. I tady lze pozorovat velké rozdíly mezi jednotlivými skupinami oborů.

Výrazně nejlépe z hlediska uplatnění své kvalifikace jsou na tom absolventi skupiny oborů Strojírenství a strojírenská výroba, Osobní a provozní služby a Stavebnictví, geodézie a kartografie.

Z četnějších skupin oborů je naopak špatná situace ve skupinách oborů Textilní a kožedělná výroba, Zemědělství a lesnictví (nízký podíl jejich absolventů pracuje v úplné shodě se svým vzděláním a kvalifikaci); z méně četných skupin oborů zejména ve skupinách oborů Umění a užité umění a Technická chemie a chemie silikátů.

Celkové hodnocení některých skupin oborů v kategorii vyučení:

Strojírenství a strojírenská výroba – z celkového hlediska ve srovnání s dalšími skupinami oborů je ve strojírenských oborech nejpříznivější situace z hlediska hodnocení uplatnitelnosti absolventů na  základě shody získaného vzdělání a vykonávaného zaměstnání. Na základě těchto výsledků lze tedy říci, že právě absolventi strojírenských oborů zůstávají v nejhojnější míře věrní svému vyučení a vykonávají práci, na kterou mají kvalifikaci. A to nejenom v době těsně po ukončení školy, ale po celou dobu svého profesního života.

Strojírenské obory zahrnují celkovou škálu profesí od automechaniků, mechaniků různých strojírenských zařízení přes montéry a zámečníky až po hodináře. Na základě jiných zdrojů informací je zřejmé, že některé profese jsou na tom z hlediska uplatnění absolventů lépe. Mezi ty zařazujeme např. automechaniky – mají vysokou míru identifikace s oborem a značný zájem jako automechanici skutečně pracovat. Zájem se projevuje i na velkém počtu přihlášených o studium oboru na středních školách.

Stavebnictví, geodézie a kartografie – hodnocení uplatnění absolventů z hlediska shody můžeme hodnotit jako poměrně dobré.

Podle vyjádření zaměstnavatelů se stavebnictví dlouhodobě potýká s problémem nedostatku kvalifikovaných pracovníků a s poklesem zájmu mladých lidí o kvalifikované profese, které zajišťují hrubou stavbu, i ty zaměřené na dokončovací práce – malíř, pokrývač, podlahář, sklenář, instalatér i elektrikář. Absolventi příslušných oborů vzdělání se uplatňují v jiných oborech, nevyhovuje jim relativně nižší mzdová úroveň, která je pro zahraniční pracovníky (uplatňující se zejména jako stavební dělníci) naopak motivující a přitažlivá.

Obchod – tato skupina oborů je specifická vysokými hodnotami úplné shody i hrubé neshody. Vyplývá to z užšího záběru profesí – pokud absolventi nehledají nebo nenajdou uplatnění v oboru, jenom těžko se můžou uplatnit v příbuzném oboru, protože těch je málo.

Absolventi této skupiny oborů nacházejí uplatnění především v maloobchodě a velkoobchodě. Poklesl sice počet malých prodejen, na druhé straně vyrostlo velké množství nákupních center. Počet pracovních míst neklesá ani v období krize, předtím výrazně rostl. Ve specializovaných prodejnách se uplatňují vzdělaní v oboru, vyžadují se vyšší znalosti produktů a odborné poradenství. Zaměstnance na tyto pozice produkují i obory s obchodním a ekonomickým zaměřením, ti se ale spíše uplatňují na vyšších pozicích. Na pokladnách hypermarketů a supermarketů se vyšší znalosti nevyžadují, zaměstnávají se zde pracovníci na částečné či zkrácené úvazky, brigádníci, často vzdělaní v úplně jiných oborech.

Textilní a kožedělná výroba – v této skupině oborů je situace z hlediska hodnocení shody nepříznivá.

Na trhu práce je výrazně vyšší počet osob se vzděláním v textilních, oděvních a kožedělných oborech, než je počet pracovních míst. Tato odvětví průmyslu mají u nás dlouhodobou tradici, v minulosti zaměstnávala mnohem více lidí. V devadesátých letech nastal útlum v textilní a kožedělné výrobě, mnoho výrob bylo zcela uzavřeno, část omezila svoji výrobu. Starší pracovníci jsou často nuceni se překvalifikovat. S tím souvisí výrazný pokles zájmu o studium v těchto oborech a výrazný pokles produkce absolventů. Neatraktivní je i nižší mzdová úroveň. Naše výroba čelí vysokému konkurenčnímu tlaku z východní Asie, odkud se dovážejí levné výrobky produkované v zemích s mnohem levnější pracovní silou. U nás má perspektivu především produkce výrobků zaměřených pro určitý segment trhu se zachováním vysoké kvality. V kožedělné výrobě zejména výroba malých sérií v malých progresivních firmách.

Gastronomie, hotelnictví a turismus – situaci v této skupině oborů lze hodnotit jako průměrnou (ve  srovnání s jinými skupinami oborů).

Na začátku devadesátých let po otevření hranic jsme se ocitli na prahu nové etapy ve vývoji a směřování odvětví gastronomie, hotelnictví a turismus. Přílivová vlna zahraničních návštěvníků zvýšila poptávku po těchto službách. Rostla i poptávka po službách cestovního ruchu. Následně poptávka po těchto službách poklesla vlivem ekonomické krize.

Změnám v životním stylu a návycích spotřebitelů se přizpůsobují i poskytované služby – v prvním období došlo k rozmachu např. podniků poskytujících rychlé občerstvení, k nárůstu počtu ubytovacích zařízení. V hotelnictví a turismu se nyní pozornost zaměřuje na zdokonalování a rozšíření nabídky doprovodných služeb a programů (fitness centra, půjčovny sportovního nářadí, kurzy jízdy na koni atd.). Budoucnost je ve vzájemné spolupráci turistických oblastí, rozvoji a atraktivnosti nabídky či moderních trendech propagace a vztahů ke klientům. V gastronomii je výrazným trendem kvalita a zároveň rychlost, jedinečnost. To vyžaduje kromě výběru kvalitních surovin zejména velmi dobré pracovníky v obsluze, kteří umějí informace správně vyhodnotit, zpracovat a předat klientům.

Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika – v elektrotechnických oborech je situace z  hlediska hodnocení uplatnitelnosti absolventů na základě shody spíše nepříznivá.

V poptávce po kvalifikovaných dělnících elektrotechnických oborů dochází na trhu práce k obratu, který výrazně urychlila hospodářská krize. Dříve rychle rostoucí poptávka se zastavila a od počátku roku 2009 začaly podniky s propouštěním, které postihlo zejména dělnické profese. Poptávka po dělnících se bude i nadále snižovat, což je ovlivňováno „novými“ strukturálními změnami v elektrotechnickém průmyslu, které povedou k omezování montážních výrob. Z dlouhodobého hlediska se očekává, že se začnou více prosazovat služby a výzkum na úkor výroby, informační technologie na úkor mechatronických komponentů a nové technologie.

Osobní a provozní služby – méně četná skupina oborů, ale podle výsledků hodnocení shody mají absolventi výhled na uplatnění v oboru v úplné shodě se svým vzděláním velmi dobrý. Jedná se ale o širokospektrální skupinu profesí.

Tento typ služeb nepodléhá příliš novodobým strukturálním změnám v ekonomice a poptávka po nich se z dlouhodobého hlediska zvyšuje. Služby také nejsou centralizované, jsou rozmístěné poměrně rovnoměrně po celém území. Důležitým faktorem jsou i poměrně nízké náklady při vstupu do podnikatelských aktivit tohoto druhu. Poptávka po těchto službách roste, vyhlídky na uplatnění v oboru jsou poměrně dobré. Krátkodobě zaměstnanost negativně ovlivňuje hospodářská krize.



[1] Hrubá neshoda vzdělání a zaměstnání je ukazatelem míry uplatnění ve svém oboru, neukazuje ale, jaké jsou příčiny tohoto jevu. Při hodnocení dobré či špatné uplatnitelnosti absolventů je potřeba přihlédnout i k dalším faktorům – k míře nezaměstnanosti, pracovním a mzdovým podmínkám, atraktivnosti práce apod.


Zpět