Přeskočit navigaci

Vzdělávání

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Jde o skupinu Vzdělávání (NACE 85).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 15 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Sekundární všeobecné vzdělávání (NACE 8531)

·      Sekundární odborné vzdělávání (NACE 8532)

·      Předškolní vzdělávání (NACE 8510)

·      Terciární vzdělávání (NACE 8542)

·      Primární vzdělávání (NACE 8520)

·      Ostatní vzdělávání j. n. (NACE 8559)

·      Umělecké vzdělávání (NACE 8552)

·      Podpůrné činnosti ve vzdělávání (NACE 8560)

·      Sportovní a rekreační vzdělávání (NACE 8551)

·      Postsekundární nikoli terciární vzdělávání (NACE 8541)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Vzdělávání je vyprodukováno přibližně 4,3 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 10. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o vůbec nejmenší a podle objemu importu o 4. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Vzdělávání 10. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 78 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 51 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 1 procentní bod méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Vzdělávání nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 27 tisíc, tedy zhruba o 9,1 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 326 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 6,3 % na 6,6 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Vzdělávání nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 6,7 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Vzdělávání se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 2 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 81 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Vzdělávání potřeba nově obsadit zhruba 73 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Vzdělávání bylo v ČR v roce 2014 šest skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy (ISCO 234), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 18 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nadprůměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 234  Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy

·      ISCO 233  Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů), konzervatořích a na 2. stupni základních škol

·      ISCO 235  Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání

·      ISCO 232  Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, odborného výcviku a lektoři dalšího vzdělávání

·      ISCO 231  Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách

·      ISCO 911  Uklízeči a pomocníci v domácnostech, hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech

·      ISCO 512  Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři

·      ISCO 134  Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech

·      ISCO 515  Provozní pracovníci

·      ISCO 531  Pracovníci péče o děti, asistenti pedagogů


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je vysoká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Učitelé na středních školách (kromě odborných předmětů), konzervatořích a na 2. stupni základních škol (ISCO 233); 100%

·      Učitelé na 1. stupni základních škol a učitelé v oblasti předškolní výchovy (ISCO 234); 100%

·      Učitelé na vysokých a vyšších odborných školách (ISCO 231); 98%

·      Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, odborného výcviku a lektoři dalšího vzdělávání (ISCO 232); 96%

·      Ostatní specialisté v oblasti výchovy a vzdělávání (ISCO 235); 82%

·      Pracovníci péče o děti, asistenti pedagogů (ISCO 531); 58%

·      Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech (ISCO 134); 43%

·      Provozní pracovníci (ISCO 515); 24%

·      Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness (ISCO 342); 24%

·      Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky (ISCO 212); 24%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Vzdělávání je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 18 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 12 % v Moravskoslezském kraji, téměř 11 % ve Středočeském kraji a více než 6 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Praze, kde tvoří Vzdělávání více než 7 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 4,4 % osob, což je o 1,5 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má terciární vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Vzdělávání více než 62 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 24 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví více než 11 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 79 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 11 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 14,7 let. To je o 2,4 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 2. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem studia Příprava učitelů odborných a všeobecně vzdělávacích předmětů. Tyto osoby tvoří více než 18 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají terciární vzdělání s oborem studia Pedagogika. Ty tvoří téměř 11 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Příprava učitelů pro základní vzdělávání,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Příprava učitelů pro předškolní výchovu,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Výtvarné, hudební a divadelní umění,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Pedagogika,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Jazyky, historie a náboženství,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Ekonomie.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Vzdělávání převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 77 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 33 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 45,2 roku. To je o 2,7 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Vzdělávání je 3. nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Vzdělávání činila v roce 2013 v ČR 4,82 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,75 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,42 bodu, byla tedy o 1,40 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Vzdělávání nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,53 bodu.




Zpět