Přeskočit navigaci

Veřejná správa a obrana

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Jde o skupinu Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení (NACE 84).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 12 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Všeobecné činnosti veřejné správy (NACE 8411)

·      Činnosti v oblasti veřejného pořádku a bezpečnosti (NACE 8424)

·      Činnosti v oblasti obrany (NACE 8422)

·      Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví (NACE 8423)

·      Regulace a podpora podnikatelského prostředí (NACE 8413)

·      Činnosti v oblasti protipožární ochrany (NACE 8425)

·      Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení (NACE 8430)

·      Regulace činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče, vzděláváním, kulturou a sociální péčí, kromě sociálního zabezpečení (NACE 8412)

·      Činnosti v oblasti zahraničních věcí (NACE 8421)

·      Veřejná správa a hospodářská a sociální politika (NACE 8410)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Veřejná správa a obrana je vyprodukováno přibližně 6,6 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 3. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 10. největší a podle objemu importu o 8. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Veřejná správa a obrana 9. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 120 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 64 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 12 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Veřejná správa a obrana vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o necelých 24 tisíc, tedy zhruba o 6,9 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 319 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 7,2 % na 6,4 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Veřejná správa a obrana nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 6,5 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Veřejná správa a obrana se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 3 tisíc, tedy přibližně o 1 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 68 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Veřejná správa a obrana potřeba nově obsadit zhruba 71 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Veřejná správa a obrana byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (ISCO 541), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 17 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví velmi nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 541  Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy

·      ISCO 335  Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací

·      ISCO 441  Ostatní úředníci

·      ISCO 334  Odborní administrativní pracovníci a asistenti

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů

·      ISCO 411  Všeobecní administrativní pracovníci

·      ISCO 031  Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků)

·      ISCO 261  Specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 341  Odborní pracovníci v oblasti právní, sociální a církevní


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi vysoká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Generálové a důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 011); 100%

·      Poddůstojníci v ozbrojených silách (ISCO 021); 100%

·      Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) (ISCO 031); 100%

·      Pracovníci veřejné správy v oblasti státních regulací (ISCO 335); 98%

·      Zákonodárci a nejvyšší úředníci veřejné správy, politických a zájmových organizací (ISCO 111); 95%

·      Pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy (ISCO 541); 51%

·      Pracovníci s odpady (ISCO 961); 39%

·      Odborní pracovníci v oblasti právní, sociální a církevní (ISCO 341); 37%

·      Pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (ISCO 413); 36%

·      Specialisté v oblasti práva a příbuzných oblastech (ISCO 261); 34%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Veřejná správa a obrana je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje téměř 19 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji, téměř 9 % ve Středočeském kraji a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR průměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Olomouckém kraji, kde tvoří Veřejná správa a obrana téměř 9 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 9,3 % osob, což je o 3,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Veřejná správa a obrana téměř 50 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby s terciárním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 38 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví více než 10 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 71 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 21 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13,5 let. To je o 1,1 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 6. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem studia Ekonomie. Tyto osoby tvoří téměř 7 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Obecné vzdělání. Ty tvoří téměř 6 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Ekonomie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Právo,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Ochrana osob, majetku a zdraví při práci,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Účetnictví a daně,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Management a správa,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Sociální péče.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Veřejná správa a obrana jsou podíly žen a mužů přibližně vyrovnané. Podíl žen v této skupině povolání je téměř 53 %. To je o 4 procentní body více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 43,0 roku. To je o 0,5 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Veřejná správa a obrana je 10. nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Veřejná správa a obrana činila v roce 2013 v ČR 3,41 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,66 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 5,50 bodu, byla tedy o 2,09 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Veřejná správa a obrana vyšší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,55 bodu.




Zpět