Přeskočit navigaci

Peněžnictví a pojišťovnictví

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (NACE 64), kde je zaměstnáno zhruba 56 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Ostatní finanční činnosti (NACE 66) a Pojištění, zajištění a penzijní financování, kromě povinného sociálního zabezpečení (NACE 65).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 26 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Ostatní peněžní zprostředkování (NACE 6419)

·      Centrální bankovnictví (NACE 6411)

·      Neživotní pojištění (NACE 6512)

·      Ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním (NACE 6619)

·      Činnosti zástupců pojišťovny a makléřů (NACE 6622)

·      Ostatní finanční zprostředkování j. n. (NACE 6499)

·      Ostatní poskytování úvěrů (NACE 6492)

·      Pojištění (NACE 6510)

·      Životní pojištění (NACE 6511)

·      Ostatní pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním (NACE 6629)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je vyprodukováno přibližně 4,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 9. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 5. nejmenší a podle objemu importu o 7. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví druhá největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 234 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 60 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 8 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o necelých 22 tisíc, tedy zhruba o 22 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 122 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 2,1 % na 2,4 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 2,7 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 26 tisíc, tedy přibližně o 22 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 28 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví potřeba nově obsadit zhruba 55 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Specialisté v oblasti financí (ISCO 241), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 23 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví vysoká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 241  Specialisté v oblasti financí

·      ISCO 331  Odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů

·      ISCO 134  Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech

·      ISCO 421  Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech

·      ISCO 112  Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací)

·      ISCO 334  Odborní administrativní pracovníci a asistenti

·      ISCO 422  Pracovníci informačních služeb

·      ISCO 411  Všeobecní administrativní pracovníci


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Specialisté v oblasti financí (ISCO 241); 47%

·      Odborní pracovníci v ekonomických a příbuzných oborech (ISCO 331); 34%

·      Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři (ISCO 332); 20%

·      Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 421); 18%

·      Specialisté v oblasti matematiky, statistiky a pojistné matematiky (ISCO 212); 14%

·      Řídící pracovníci v oblasti vzdělávání, zdravotnictví, v sociálních a jiných oblastech (ISCO 134); 13%

·      Specialisté v oblasti strategie a personálního řízení (ISCO 242); 11%

·      Nejvyšší představitelé společností a institucí (kromě politických, zájmových a příbuzných organizací) (ISCO 112); 10%

·      Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí (ISCO 252); 8%

·      Pracovníci pro zadávání dat a zpracování textů (ISCO 413); 7%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 40 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 11 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 8 % v Moravskoslezském kraji, více než 7 % ve Středočeském kraji a více než 5 % v Královéhradeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR vysoká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR podprůměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Praze, kde tvoří Peněžnictví a pojišťovnictví téměř 7 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 11,2 % osob, což je o 5,3 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví téměř 53 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby s terciárním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 43 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví téměř 4 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 76 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 15 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 13,9 let. To je o 1,6 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 5. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem studia Ekonomie. Tyto osoby tvoří více než 16 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Ekonomie. Ty tvoří téměř 9 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Účetnictví a daně,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Management a správa,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Právo.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří téměř 56 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 12 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 40,8 roku. To je o 1,7 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví je 6. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 16 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o šest procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy vysoká.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví činila v roce 2013 v ČR 5,06 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,99 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 5,84 bodu, byla tedy o 0,78 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví vyšší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,89 bodu.




Zpět