Přeskočit navigaci

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Činnosti v oblasti informačních technologií (NACE 62), kde je zaměstnáno zhruba 66 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Telekomunikační činnosti (NACE 61) a Informační činnosti (NACE 63).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 16 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Programování (NACE 6201)

·      Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií (NACE 6209)

·      Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí (NACE 6120)

·      Poradenství v oblasti informačních technologií (NACE 6202)

·      Správa počítačového vybavení (NACE 6203)

·      Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí (NACE 6110)

·      Ostatní telekomunikační činnosti (NACE 6190)

·      Činnosti v oblasti informačních technologií (NACE 6200)

·      Činnosti související s webovými portály (NACE 6312)

·      Činnosti související se satelitní telekomunikační sítí (NACE 6130)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je vyprodukováno přibližně 4,0 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 11. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 7. nejmenší a podle objemu importu o 9. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).




Produktivita práce je v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 3. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 209 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 58 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 6 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 38 tisíc, tedy zhruba o 55,5 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 108 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 1,5 % na 2,2 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,6 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 15 tisíc, tedy přibližně o 14 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 22 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti potřeba nově obsadit zhruba 37 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti byly v ČR v roce 2014 tři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací (ISCO 251), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 28 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví vysoká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 251  Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací

·      ISCO 351  Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci

·      ISCO 252  Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí

·      ISCO 243  Specialisté v oblasti prodeje, nákupu, marketingu a styku s veřejností

·      ISCO 422  Pracovníci informačních služeb

·      ISCO 352  Technici v oblasti telekomunikací a vysílání

·      ISCO 133  Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři

·      ISCO 334  Odborní administrativní pracovníci a asistenti

·      ISCO 742  Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je průměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací (ISCO 251); 68%

·      Specialisté v oblasti databází a počítačových sítí (ISCO 252); 49%

·      Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 133); 47%

·      Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci (ISCO 351); 41%

·      Technici v oblasti telekomunikací a vysílání (ISCO 352); 29%

·      Specialisté v oblasti prodeje, nákupu, marketingu a styku s veřejností (ISCO 243); 15%

·      Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií (ISCO 742); 14%

·      Pracovníci informačních služeb (ISCO 422); 12%

·      Řídící pracovníci v oblasti obchodu, marketingu, výzkumu, vývoje, reklamy a styku s veřejností (ISCO 122); 8%

·      Spisovatelé, novináři a jazykovědci (ISCO 264); 8%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 41 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 16 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 9 % v Moravskoslezském kraji, téměř 7 % ve Středočeském kraji a téměř 5 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Praze, kde tvoří Telekomunikační a informační technologie a činnosti více než 5 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 12,7 % osob, což je o 6,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má terciární vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti téměř 62 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 35 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví více než 2 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 77 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 16 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 14,8 let. To je o 2,5 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví vůbec nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem studia Počítačové vědy. Tyto osoby tvoří téměř 16 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají terciární vzdělání s oborem studia Elektronika a automatizace. Ty tvoří více než 9 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Užití počítačů,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektronika a automatizace,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Ekonomie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 81 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 25 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 37,4 roku. To je o 5,1 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti je vůbec nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 20 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o deset procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy velmi vysoká.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti činila v roce 2013 v ČR 5,91 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,83 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 5,24 bodu, byla tedy o 0,66 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti vyšší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,29 bodu.




Zpět