Přeskočit navigaci

Vydavatelské a mediální činnosti

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Vydavatelské činnosti (NACE 58), kde je zaměstnáno zhruba 47 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Tvorba programů a vysílání (NACE 60) a Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 59).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 16 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Tvorba televizních programů a televizní vysílání (NACE 6020)

·      Ostatní vydávání softwaru (NACE 5829)

·      Produkce filmů, videozáznamů a televizních programů (NACE 5911)

·      Rozhlasové vysílání (NACE 6010)

·      Vydávání knih (NACE 5811)

·      Vydávání časopisů a ostatních periodických publikací (NACE 5814)

·      Vydávání novin (NACE 5813)

·      Pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 5920)

·      Vydávání softwaru (NACE 5820)

·      Promítání filmů (NACE 5914)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je vyprodukováno přibližně 1,0 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o druhé nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde také o 2. nejmenší a podle objemu importu o 3. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti 5. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 174 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 61 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 9 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 1 tisíc, tedy zhruba o 3,8 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 41 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z více než 0,8 % na necelých 0,8 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl necelých 0,8 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 2 tisíce, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 9 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti potřeba nově obsadit zhruba 6 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Technici v oblasti telekomunikací a vysílání (ISCO 352), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 18 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví průměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 352  Technici v oblasti telekomunikací a vysílání

·      ISCO 265  Výkonní umělci a příbuzní specialisté

·      ISCO 264  Spisovatelé, novináři a jazykovědci

·      ISCO 251  Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací

·      ISCO 732  Pracovníci polygrafie

·      ISCO 334  Odborní administrativní pracovníci a asistenti

·      ISCO 216  Architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 351  Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři

·      ISCO 133  Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Technici v oblasti telekomunikací a vysílání (ISCO 352); 44%

·      Spisovatelé, novináři a jazykovědci (ISCO 264); 30%

·      Výkonní umělci a příbuzní specialisté (ISCO 265); 24%

·      Pracovníci polygrafie (ISCO 732); 11%

·      Řídící pracovníci v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 133); 10%

·      Architekti, specialisté v oblasti územního plánování, návrháři a příbuzní pracovníci (ISCO 216); 9%

·      Ostatní řídící pracovníci (ISCO 143); 9%

·      Analytici a vývojáři softwaru a počítačových aplikací (ISCO 251); 7%

·      Ostatní pomocní pracovníci (ISCO 962); 5%

·      Specialisté v oblasti strategie a personálního řízení (ISCO 242); 3%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 68 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 8 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 6 % ve Středočeském kraji, více než 3 % v Moravskoslezském a také ve Zlínském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR velmi nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Praze, kde tvoří Vydavatelské a mediální činnosti více než 3 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 12,5 % osob, což je o 6,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má terciární vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti více než 48 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 44 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví téměř 7 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 74 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 19 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 14,0 let. To je o 1,7 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 4. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Obecné vzdělání. Tyto osoby tvoří více než 8 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají terciární vzdělání s oborem studia Ekonomie. Ty tvoří více než 7 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Žurnalistika, knihovnictví a informace,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Počítačové vědy,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektronika a automatizace,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Výtvarné, hudební a divadelní umění.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 64 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 40,6 roku. To je o 1,9 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je 5. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti činila v roce 2013 v ČR 5,52 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,45 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,41 bodu, byla tedy o 2,11 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Vydavatelské a mediální činnosti nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,54 bodu.




Zpět