Přeskočit navigaci

Stavebnictví

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Specializované stavební činnosti (NACE 43), kde je zaměstnáno zhruba 60 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Výstavba budov (NACE 41) a Inženýrské stavitelství (NACE 42).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 32 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výstavba bytových a nebytových budov (NACE 4120)

·      Ostatní specializované stavební činnosti j. n. (NACE 4399)

·      Instalace vody, odpadu, plynu, topení a klimatizace (NACE 4322)

·      Elektrické instalace (NACE 4321)

·      Výstavba silnic a dálnic (NACE 4211)

·      Truhlářské práce (NACE 4332)

·      Sklenářské, malířské a natěračské práce (NACE 4334)

·      Pokrývačské práce (NACE 4391)

·      Ostatní kompletační a dokončovací práce (NACE 4339)

·      Omítkářské práce (NACE 4331)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Stavebnictví je vyprodukováno přibližně 6,3 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 5. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 4. nejmenší a podle objemu importu o 6. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Stavebnictví 5. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 68 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 40 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 12 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Stavebnictví vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o více než 26 tisíc, tedy zhruba o 6 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 414 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 9,3 % na 8,3 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Stavebnictví vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 6,4 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Stavebnictví se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 2 tisíce, tedy o necelé 1 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 71 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Stavebnictví potřeba nově obsadit zhruba 72 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Stavebnictví byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 28 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví vysoká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 711  Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby

·      ISCO 712  Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb

·      ISCO 741  Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 713  Malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového čištění budov

·      ISCO 931  Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 132  Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 214  Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nadprůměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb (ISCO 712); 87%

·      Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví (ISCO 931); 85%

·      Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby (ISCO 711); 77%

·      Malíři a příbuzní pracovníci, pracovníci povrchového čištění budov (ISCO 713); 60%

·      Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741); 28%

·      Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech (ISCO 132); 25%

·      Zpracovatelé dřeva, truhláři (kromě stavebních) a příbuzní pracovníci (ISCO 752); 23%

·      Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech (ISCO 214); 18%

·      Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií (ISCO 742); 18%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 17%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Stavebnictví je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje téměř 16 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 12 % pracuje ve Středočeském kraji, více než 11 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Moravskoslezském kraji a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR velmi vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Jihočeském kraji, kde tvoří Stavebnictví více než 10 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 5 % osob, což je o 1 procentní bod méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Stavebnictví téměř 58 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 28 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 10 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 82 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 12 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,4 let. To je o 0,9 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 8. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství. Tyto osoby tvoří více než 32 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství. Ty tvoří téměř 10 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo),

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Stavebnictví převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 36 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,9 roku. To je o 0,4 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Stavebnictví je 12. nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Stavebnictví činila v roce 2013 v ČR 3,62 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,45 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 4,22 bodu, byla tedy o 0,59 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Stavebnictví nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,73 bodu.




Zpět