Přeskočit navigaci

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří pět skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (NACE 35), kde je zaměstnáno zhruba 52 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Shromažďování, sběr a odstraňování odpadů, úprava odpadů k dalšímu využití (NACE 38), Shromažďování, úprava a rozvod vody (NACE 36), Činnosti související s odpadními vodami (NACE 37) a Sanace a jiné činnosti související s odpady (NACE 39).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 24 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba elektřiny (NACE 3511)

·      Shromažďování, úprava a rozvod vody (NACE 3600)

·      Shromažďování a sběr odpadů, kromě nebezpečných (NACE 3811)

·      Rozvod elektřiny (NACE 3513)

·      Obchod s elektřinou (NACE 3514)

·      Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu (NACE 3530)

·      Činnosti související s odpadními vodami (NACE 3700)

·      Úprava odpadů k dalšímu využití, kromě demontáže vraků, strojů a zařízení (NACE 3832)

·      Přenos elektřiny (NACE 3512)

·      Odstraňování odpadů, kromě nebezpečných (NACE 3821)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je vyprodukováno přibližně 5,1 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 6. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu i importu jde o 10. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vůbec největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 289 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 66 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 14 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o necelé 2 tisíce, tedy zhruba o 1,4 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 113 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 2,3 % na 2,2 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,3 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 1 tisíc, tedy přibližně o 1 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 24 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody potřeba nově obsadit zhruba 25 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 14 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví velmi nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 818  Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení

·      ISCO 741  Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení

·      ISCO 961  Pracovníci s odpady

·      ISCO 833  Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají

·      ISCO 132  Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech

·      ISCO 712  Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci při dokončování staveb

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Pracovníci s odpady (ISCO 961); 31%

·      Operátoři velínů (ISCO 313); 25%

·      Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818); 24%

·      Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací (ISCO 215); 15%

·      Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741); 11%

·      Ostatní pomocní pracovníci (ISCO 962); 11%

·      Pomocní pracovníci v dopravě a skladování (ISCO 933); 9%

·      Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311); 9%

·      Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech (ISCO 132); 7%

·      Technici v biologických oborech a příbuzných oblastech (ISCO 314); 7%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje zhruba 13 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 13 % pracuje v Praze, více než 11 % v Jihomoravském a také v Ústeckém kraji a více než 9 % ve Středočeském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Ústeckém kraji, kde tvoří Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody více než 3 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 3,8 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody více než 39 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 36 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 19 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 89 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 7 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12,1 let. To je o 0,2 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 10. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Elektrotechnika a energetika. Tyto osoby tvoří více než 9 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Elektrotechnika a energetika. Ty tvoří necelých 9 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Ekonomie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 79 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 22 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 45,2 roku. To je o 2,7 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody je 4. nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o pět procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy nízká.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody činila v roce 2013 v ČR 4,03 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,04 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,85 bodu, byla tedy o 0,18 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,10 bodu.




Zpět