Přeskočit navigaci

Výroba dopravních prostředků

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Větší z nich je skupina Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (NACE 29), kde je zaměstnáno zhruba 89 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (NACE 30).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 15 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla (NACE 2932)

·      Výroba motorových vozidel a jejich motorů (NACE 2910)

·      Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla (NACE 2931)

·      Výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení (NACE 3030)

·      Výroba železničních lokomotiv a vozového parku (NACE 3020)

·      Výroba karoserií motorových vozidel; výroba přívěsů a návěsů (NACE 2920)

·      Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory (NACE 2930)

·      Výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy (NACE 3092)

·      Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení j. n. (NACE 3099)

·      Stavba lodí a plavidel (NACE 3011)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Výroba dopravních prostředků je vyprodukováno přibližně 4,9 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 7. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 2. největší a podle objemu importu o 4. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Výroba dopravních prostředků 8. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 145 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 59 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 7 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba dopravních prostředků nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o necelých 133 tisíc, tedy zhruba o 127,7 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 237 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 2,2 % na 4,8 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Výroba dopravních prostředků vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,4 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Výroba dopravních prostředků se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 11 tisíc, tedy přibližně o 5 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 43 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Výroba dopravních prostředků potřeba nově obsadit zhruba 32 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Výroba dopravních prostředků bylo v ČR v roce 2014 pět skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 821), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 23 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví průměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 821  Montážní dělníci výrobků a zařízení

·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 723  Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 432  Úředníci v logistice

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 721  Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci

·      ISCO 754  Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 821); 40%

·      Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 29%

·      Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů (ISCO 812); 22%

·      Operátoři velínů (ISCO 313); 19%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 16%

·      Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814); 16%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 16%

·      Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci (ISCO 721); 14%

·      Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722); 13%

·      Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818); 13%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Výroba dopravních prostředků je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 22 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 12 % pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 10 % v Libereckém kraji, téměř 8 % v Plzeňském kraji a více než 7 % v Královéhradeckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Libereckém kraji, kde tvoří Výroba dopravních prostředků téměř 12 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 6,5 % osob, což je o 0,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Výroba dopravních prostředků více než 47 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 35 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 11 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 82 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 11 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,5 let. To je o 0,8 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 12. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Tyto osoby tvoří více než 12 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří téměř 10 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Výroba dopravních prostředků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 65 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 38,5 roku. To je o 4,0 roky méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Výroba dopravních prostředků je 2. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Výroba dopravních prostředků činila v roce 2013 v ČR 3,64 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,43 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 4,18 bodu, byla tedy o 0,55 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Výroba dopravních prostředků nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,77 bodu.




Zpět