Přeskočit navigaci

Výroba elektrických a optických přístrojů

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Větší z nich je skupina Výroba elektrických zařízení (NACE 27), kde je zaměstnáno zhruba 51 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (NACE 26).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 27 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba elektronických součástek (NACE 2611)

·      Výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů (NACE 2711)

·      Výroba elektrických osvětlovacích zařízení (NACE 2740)

·      Výroba elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (NACE 2712)

·      Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. (NACE 2732)

·      Výroba počítačů a periferních zařízení (NACE 2620)

·      Výroba spotřební elektroniky (NACE 2640)

·      Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost (NACE 2751)

·      Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení (NACE 2670)

·      Výroba ostatních elektrických zařízení (NACE 2790)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je vyprodukováno přibližně 2,5 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 13. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu i importu však jde o vůbec největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů 13. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 92 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 41 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 11 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 23 tisíc, tedy zhruba o 18,8 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 147 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 2,6 % na 2,9 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,2 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 9 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 27 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů potřeba nově obsadit zhruba 36 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 821), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 20 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví podprůměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 821  Montážní dělníci výrobků a zařízení

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 741  Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 818  Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 351  Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Specialisté v oblasti elektrotechniky, elektroniky a elektronických komunikací (ISCO 215); 25%

·      Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 821); 22%

·      Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií (ISCO 742); 15%

·      Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741); 14%

·      Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 13%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 13%

·      Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818); 12%

·      Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel (ISCO 731); 10%

·      Technici provozu a uživatelské podpory informačních a komunikačních technologií a příbuzní pracovníci (ISCO 351); 9%

·      Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311); 9%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je zaměstnána v Jihomoravském kraji. V tomto kraji pracuje více než 15 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 12 % pracuje v Olomouckém kraji, téměř 11 % v Pardubickém kraji, více než 7 % v Moravskoslezském kraji a téměř 7 % ve Zlínském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR průměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Pardubickém kraji, kde tvoří Výroba elektrických a optických přístrojů téměř 7 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 6,3 % osob, což je o 0,4 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů téměř 44 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 37 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 15 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 80 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 12 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,8 let. To je o 0,5 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 12. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Elektrotechnika a energetika. Tyto osoby tvoří téměř 9 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří více než 8 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 55 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 2 procentní body méně, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 40,1 roku. To je o 2,4 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů je 4. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů činila v roce 2013 v ČR 3,80 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,27 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,65 bodu, byla tedy o 0,14 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Výroba elektrických a optických přístrojů nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,30 bodu.




Zpět