Přeskočit navigaci

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Větší z nich je skupina Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (NACE 25), kde je zaměstnáno zhruba 77 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (NACE 24).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 43 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů (NACE 2511)

·      Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků (kromě pásky za studena), tváření výrobků za tepla (NACE 2410)

·      Výroba ostatních kovodělných výrobků j. n. (NACE 2599)

·      Obrábění (NACE 2562)

·      Povrchová úprava a zušlechťování kovů (NACE 2561)

·      Výroba nástrojů a nářadí (NACE 2573)

·      Výroba zámků a kování (NACE 2572)

·      Kování, lisování, ražení, válcování a protlačování kovů; prášková metalurgie (NACE 2550)

·      Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení (NACE 2521)

·      Výroba kovových dveří a oken (NACE 2512)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je vyprodukováno přibližně 3,8 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 12. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 3. největší a podle objemu importu o 2. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků 12. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 84 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 45 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 7 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o více než 18 tisíc, tedy zhruba o 7,9 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 247 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 4,8 % na 5,0 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 2,1 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 23 tisíc, tedy přibližně o 9 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 45 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků potřeba nově obsadit zhruba 22 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků byly v ČR v roce 2014 čtyři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 29 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nadprůměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 721  Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci

·      ISCO 812  Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 821  Montážní dělníci výrobků a zařízení

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 432  Úředníci v logistice

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je podprůměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Obsluha zařízení na zpracování a povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů (ISCO 812); 60%

·      Slévači, svářeči a příbuzní pracovníci (ISCO 721); 50%

·      Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722); 44%

·      Pracovníci pouličního poskytování služeb (ISCO 951); 22%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 17%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 14%

·      Operátoři velínů (ISCO 313); 13%

·      Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 13%

·      Řídící pracovníci v průmyslové výrobě, těžbě, stavebnictví, dopravě a v příbuzných oborech (ISCO 132); 9%

·      Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311); 8%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 24 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 10 % pracuje v Jihomoravském kraji, více než 8 % ve Zlínském a také ve Středočeském kraji a téměř 7 % v Olomouckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Moravskoslezském kraji, kde tvoří Výroba kovů a kovodělných výrobků téměř 11 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 2,8 % osob, což je o 3,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků téměř 57 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 31 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 8 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 77 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 14 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,3 let. To je o 1,0 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 6. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Tyto osoby tvoří více než 31 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří více než 14 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo),

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 82 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 25 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,6 roku. To je o 0,1 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je 13. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků činila v roce 2013 v ČR 3,53 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,54 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,58 bodu, byla tedy o 0,05 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,37 bodu.




Zpět