Přeskočit navigaci

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Větší z nich je skupina Výroba pryžových a plastových výrobků (NACE 22), kde je zaměstnáno zhruba 51 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (NACE 23).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 39 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba ostatních plastových výrobků (NACE 2229)

·      Výroba plastových desek, fólií, hadic, trubek a profilů (NACE 2221)

·      Výroba dutého skla (NACE 2313)

·      Výroba betonových výrobků pro stavební účely (NACE 2361)

·      Výroba plastových výrobků pro stavebnictví (NACE 2223)

·      Výroba ostatních pryžových výrobků (NACE 2219)

·      Výroba pryžových plášťů a duší; protektorování pneumatik (NACE 2211)

·      Výroba plastových obalů (NACE 2222)

·      Výroba a zpracování ostatního skla vč. technického (NACE 2319)

·      Výroba plochého skla (NACE 2311)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je vyprodukováno přibližně 3,2 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 13. největší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu i importu jde o 5. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 10. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 118 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 64 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 12 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o necelých 7 tisíc, tedy zhruba o 4,7 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 133 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 2,9 % na 2,7 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 1,3 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 4 tisíc, tedy přibližně o 3 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 24 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků potřeba nově obsadit zhruba 28 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků bylo v ČR v roce 2014 sedm skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání je Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 16 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 814  Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru

·      ISCO 818  Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení

·      ISCO 821  Montážní dělníci výrobků a zařízení

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 731  Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 711  Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814); 58%

·      Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel (ISCO 731); 37%

·      Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818); 22%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 12%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 11%

·      Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 10%

·      Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin (ISCO 811); 8%

·      Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 821); 7%

·      Obsluha pojízdných zařízení (ISCO 834); 5%

·      Ostatní pomocní pracovníci (ISCO 962); 5%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je zaměstnána ve Zlínském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Ústeckém kraji, více než 9 % ve Středočeském kraji a více než 8 % v Libereckém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi nízká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR průměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví ve Zlínském kraji, kde tvoří Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků téměř 7 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 3,1 % osob, což je o 2,8 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků více než 49 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví více než 32 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 10 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 74 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 13 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,4 let. To je o 1,0 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 7. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Tyto osoby tvoří téměř 11 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají základní vzdělání s oborem Obecné vzdělání. Ty tvoří téměř 9 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo),

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 67 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 10 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 41,3 roku. To je o 1,2 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků je 8. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 7 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků činila v roce 2013 v ČR 3,38 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,69 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 4,5 bodu, byla tedy o 1,11 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst tohoto odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,45 bodu.





Zpět