Přeskočit navigaci

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Výroba chemických látek a chemických přípravků (NACE 20), kde je zaměstnáno zhruba 63 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků (NACE 21) a Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů (NACE 19).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 23 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba farmaceutických přípravků (NACE 2120)

·      Výroba jiných základních anorganických chemických látek (NACE 2013)

·      Výroba základních farmaceutických výrobků (NACE 2110)

·      Výroba plastů v primárních formách (NACE 2016)

·      Výroba rafinovaných ropných produktů (NACE 1920)

·      Výroba mýdel a detergentů, čisticích a lešticích prostředků (NACE 2041)

·      Výroba ostatních chemických výrobků j. n. (NACE 2059)

·      Výroba nátěrových barev, laků a jiných nátěrových materiálů, tiskařských barev a tmelů (NACE 2030)

·      Výroba parfémů a toaletních přípravků (NACE 2042)

·      Výroba jiných základních organických chemických látek (NACE 2014)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je vyprodukováno přibližně 1,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 4. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 6. největší a podle objemu importu o 3. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 6. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 166 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 38 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 14 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl nižší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 zvýšení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet zvýšil o necelých 6 tisíc, tedy zhruba o 9,9 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno více než 61 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 zvýšil z 1,2 % na 1,3 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 0,9 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl se do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 8 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 12 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl potřeba nově obsadit zhruba 17 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl byly v ČR v roce 2014 tři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání je Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu a na výrobu fotografických materiálů (ISCO 813), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 15 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví velmi nízká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 813  Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu a na výrobu fotografických materiálů

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 723  Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)

·      ISCO 211  Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech

·      ISCO 214  Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři

·      ISCO 313  Operátoři velínů

·      ISCO 321  Zdravotničtí a farmaceutičtí technici a laboranti


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu a na výrobu fotografických materiálů (ISCO 813); 66%

·      Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech (ISCO 211); 31%

·      Operátoři velínů (ISCO 313); 25%

·      Zdravotničtí a farmaceutičtí technici a laboranti (ISCO 321); 7%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 6%

·      Ostatní specialisté v oblasti zdravotnictví (ISCO 226); 4%

·      Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814); 4%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 4%

·      Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311); 4%

·      Specialisté ve výrobě, stavebnictví a příbuzných oborech (ISCO 214); 4%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je zaměstnána v Ústeckém kraji. V tomto kraji pracuje téměř 19 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších téměř 17 % pracuje ve Středočeském kraji, více než 12 % v Jihomoravském kraji, téměř 10 % v Praze a více než 9 % v Pardubickém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR vysoká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR velmi nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Ústeckém kraji, kde tvoří Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl téměř 3 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 7,7 % osob, což je o 1,8 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl více než 39 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 33 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 23 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 82 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 15 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 12,3 let. To je stejně, jako je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 8. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob terciární vzdělání s oborem studia Chemie. Tyto osoby tvoří téměř 10 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří více než 7 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Chemické výroby,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Chemie,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 58 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 1 procentní bod více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,1 roku. To je o 0,4 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl je 10. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o jeden procentní bod méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy průměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl činila v roce 2013 v ČR 4,14 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,07 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,64 bodu, byla tedy o 0,50 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,31 bodu.




Zpět