Přeskočit navigaci

Potravinářský a tabákový průmysl

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Výroba potravinářských výrobků (NACE 10), kde je zaměstnáno zhruba 86 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Výroba nápojů (NACE 11) a Výroba tabákových výrobků (NACE 12).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 40 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Výroba pekařských a cukrářských výrobků, kromě trvanlivých (NACE 1071)

·      Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího (NACE 1011)

·      Výroba piva (NACE 1105)

·      Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek (NACE 1082)

·      Zpracování mléka, výroba mléčných výrobků a sýrů (NACE 1051)

·      Výroba ostatních potravinářských výrobků j. n. (NACE 1089)

·      Výroba hotových pokrmů (NACE 1085)

·      Výroba mlýnských výrobků (NACE 1061)

·      Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa (NACE 1013)

·      Výroba nealkoholických nápojů; stáčení minerálních a ostatních vod do lahví (NACE 1107)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl je vyprodukováno přibližně 2,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 12. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde také o 12. nejmenší a podle objemu importu naopak o 7. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl 12. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 56 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 4 procentní body více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o více než 15 tisíc, tedy zhruba o 11,7 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 115 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 2,7 % na 2,3 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Potravinářský a tabákový průmysl vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 2,1 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 13 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 22 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl potřeba nově obsadit zhruba 9 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl byly v ČR v roce 2014 tři skupiny povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání jsou Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci (ISCO 751), kteří mají na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 24 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví nadprůměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 751  Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci

·      ISCO 816  Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků

·      ISCO 932  Pomocní pracovníci ve výrobě

·      ISCO 512  Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři

·      ISCO 832  Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních)

·      ISCO 833  Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů

·      ISCO 522  Provozovatelé maloobchodních a velkoobchodních prodejen, prodavači a příbuzní pracovníci v prodejnách

·      ISCO 432  Úředníci v logistice

·      ISCO 332  Odborní pracovníci v oblasti pojišťovnictví, obchodní zástupci, nákupčí a obchodní makléři


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je průměrná. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků (ISCO 816); 94%

·      Výrobci a zpracovatelé potravin a příbuzní pracovníci (ISCO 751); 86%

·      Veterinární technici a asistenti (ISCO 324); 17%

·      Pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 932); 11%

·      Řidiči motocyklů a automobilů (kromě nákladních) (ISCO 832); 10%

·      Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818); 6%

·      Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři (ISCO 512); 5%

·      Pomocní pracovníci při přípravě jídla (ISCO 941); 4%

·      Pomocní pracovníci v dopravě a skladování (ISCO 933); 4%

·      Stánkoví a pouliční prodavači potravin (ISCO 521); 4%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl je zaměstnána ve Středočeském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 13 % pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 9 % v Moravskoslezském kraji, více než 8 % v Olomouckém kraji a více než 8 % ve Zlínském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR podprůměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví ve Zlínském kraji, kde tvoří Potravinářský a tabákový průmysl téměř 4 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 5,4 % osob, což je o 0,6 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl více než 56 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 28 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 8 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 73 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 22 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,2 let. To je o 1,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 2. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Potravinářství. Tyto osoby tvoří více než 13 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají základní vzdělání s oborem Obecné vzdělání. Ty tvoří téměř 8 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Potravinářství,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl jsou podíly žen a mužů přibližně vyrovnané. Podíl žen v této skupině povolání je více než 48 %. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 42,0 roku. To je o 0,5 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Potravinářský a tabákový průmysl je 9. nejmladší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl činila v roce 2013 v ČR 3,28 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,79 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,85 bodu, byla tedy o 0,56 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Potravinářský a tabákový průmysl nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,11 bodu.



Zpět