Přeskočit navigaci

Těžební průmysl

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří pět skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Těžba a úprava černého a hnědého uhlí (NACE 05), kde je zaměstnáno zhruba 68 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Ostatní těžba a dobývání (NACE 08), Těžba a úprava rud (NACE 07), Těžba ropy a zemního plynu (NACE 06) a Podpůrné činnosti při těžbě (NACE 09).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 14 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Těžba a úprava černého uhlí (NACE 0510)

·      Těžba a úprava hnědého uhlí (NACE 0520)

·      Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice (NACE 0811)

·      Provoz pískoven a štěrkopískoven; těžba jílů a kaolinu (NACE 0812)

·      Těžba a úprava uranových a thoriových rud (NACE 0721)

·      Těžba ropy (NACE 0610)

·      Těžba a úprava ostatních neželezných rud (NACE 0729)

·      Podpůrné činnosti při těžbě ropy a zemního plynu (NACE 0910)

·      Těžba zemního plynu (NACE 0620)

·      Podpůrné činnosti při ostatní těžbě a dobývání (NACE 0990)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Těžební průmysl je vyprodukováno přibližně 1,2 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 3. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu jde o 9. nejmenší a podle objemu importu naopak o 10. největší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).




Produktivita práce je v odvětví Těžební průmysl 4. největší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 178 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je přesto produktivita práce v ČR nižší (což je však až na jednu výjimku ve všech odvětvích). Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 34 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 18 procentních bodů méně, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Těžební průmysl vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o necelých 35 tisíc, tedy zhruba o 49,3 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 36 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 1,5 % na 0,7 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Těžební průmysl vyšší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 0,3 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Těžební průmysl se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 2 tisíce, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 7 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Těžební průmysl potřeba nově obsadit zhruba 5 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Těžební průmysl bylo v ČR v roce 2014 pět skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání je Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin (ISCO 811), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 29 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví vysoká. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 811  Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin

·      ISCO 722  Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci

·      ISCO 741  Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení

·      ISCO 311  Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech

·      ISCO 312  Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví

·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 931  Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví

·      ISCO 432  Úředníci v logistice

·      ISCO 833  Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají

·      ISCO 754  Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je nízká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin (ISCO 811); 76%

·      Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví (ISCO 931); 5%

·      Strojvedoucí a pracovníci zabezpečující sestavování a jízdu vlaků (ISCO 831); 4%

·      Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (ISCO 741); 4%

·      Ostatní řemeslní pracovníci a pracovníci v dalších oborech (ISCO 754); 3%

·      Specialisté v oblasti fyziky, chemie a v příbuzných oborech (ISCO 211); 3%

·      Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 722); 3%

·      Mistři a příbuzní pracovníci v oblasti těžby, výroby a stavebnictví (ISCO 312); 3%

·      Pomocní pracovníci v dopravě a skladování (ISCO 933); 2%

·      Operátoři velínů (ISCO 313); 2%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Těžební průmysl je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 44 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 16 % pracuje v Ústeckém kraji, více než 12 % v Karlovarském kraji, více než 6 % v Jihomoravském a také ve Středočeském kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR velmi nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví v Karlovarském kraji, kde tvoří Těžební průmysl více než 3 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 1,9 % osob, což je o 4,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Těžební průmysl téměř 61 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 25 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví téměř 9 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 73 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 15 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,3 let. To je o 1,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 4. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Tyto osoby tvoří více než 17 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Hornictví a těžba. Ty tvoří více než 14 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Hornictví a těžba,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Hornictví a těžba.


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Těžební průmysl převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 90 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 33 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 45,3 roku. To je o 2,8 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Těžební průmysl je 2. nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 5 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Těžební průmysl činila v roce 2013 v ČR 3,32 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,75 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 3,07 bodu, byla tedy o 0,25 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Těžební průmysl nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,88 bodu.




Zpět