Přeskočit navigaci

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Vymezení odvětví

Toto odvětví tvoří tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci NACE Rev.2 na druhé úrovni členění. Největší z nich je skupina Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (NACE 01), kde je zaměstnáno zhruba 80 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Lesnictví a těžba dřeva (NACE 02) a Rybolov a akvakultura (NACE 03).

Při podrobném členění odvětví podle 4. úrovně klasifikace NACE spadá do tohoto odvětví celkem 32 různých detailních pododvětví. Největší z nich jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Smíšené hospodářství (NACE 0150)

·      Lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví (NACE 0210)

·      Pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin a olejnatých semen (NACE 0111)

·      Těžba dřeva (NACE 0220)

·      Chov mléčného skotu (NACE 0141)

·      Podpůrné činnosti pro rostlinnou výrobu (NACE 0161)

·      Pěstování ostatních plodin jiných než trvalých (NACE 0119)

·      Chov drůbeže (NACE 0147)

·      Množení rostlin (NACE 0130)

·      Chov jiného skotu (NACE 0142)


Makroekonomické ukazatele odvětví

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je vyprodukováno přibližně 2,4 % z celkové přidané hodnoty celé ekonomiky ČR. Z tohoto pohledu jde o 10. nejmenší odvětví v ČR. Podle velikosti exportu i importu jde o 11. nejmenší odvětví v ČR.

Následující schéma ukazuje, jaká je struktura zdrojů a užití v tomto odvětví. Na jedné straně jde o zdroje využité v odvětví - jedná se buď o spotřebované vstupy z jiných odvětví ekonomiky ČR (nebo ze stejného odvětví, avšak od jiných ekonomických subjektů), případně o vlastní výrobu (přidaná hodnota odvětví) nebo o vstupy ze zahraničí (dovoz). Druhá část schématu potom naopak ukazuje, kde jsou výstupy (produkty a služby) tohoto odvětví využívány. Výstupy z tohoto odvětví mohou sloužit buď jako vstup (zdroje) pro jiná odvětví, nebo mohou být spotřebovány (koupeny) domácnostmi či vládou nebo neziskovými institucemi. Další možností je, že výstupy tohoto odvětví poslouží pro tvorbu fixního kapitálu či zůstanou uloženy ve formě zásob. Poslední možností je, že výstupy tohoto odvětví budou spotřebovány v cizině (vývoz).



Produktivita práce je v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov 7. nejmenší ze všech odvětví české ekonomiky. Je na úrovni 72 % průměrné produktivity práce v celé ČR. V porovnání s produktivitou práce v odvětví v EU28 je však produktivita práce v ČR vyšší. Jde o jediné odvětví, které má v ČR vyšší produktivitu práce než v EU28. Produktivita práce v tomto odvětví je v ČR na úrovni 125 % produktivity práce ve stejném odvětví v EU28. To je o 73 procentních bodů více, než jaká je celková produktivita práce celé ekonomiky ČR vůči produktivitě práce EU28.


Počet zaměstnaných

Nárůst produktivity práce, který byl v České republice v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov vyšší, než růst celkové produkce, způsobil mezi roky 2000-2014 snížení počtu zaměstnaných osob. Od roku 2000 se jejich počet snížil o více než 104 tisíc, tedy zhruba o 43,2 %. V roce 2014 bylo v tomto odvětví v ČR zaměstnáno necelých 137 tisíc osob. Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti se v ČR mezi roky 2000-2014 snížil z 5,1 % na 2,7 %. V porovnání s podílem tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti vůči EU28 je v ČR podíl odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov nižší, neboť v EU28 má toto odvětví na celkové zaměstnanosti podíl 5,0 %. Následující graf porovnává podíl tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v jednotlivých zemích EU28.



*   Vývoj do roku 2025

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov se do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 15 tisíc, tedy přibližně o 11 %. Neznamená to však, že v tomto odvětví nebude do roku 2025 potřeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž v tomto odvětví mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 31 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov potřeba nově obsadit zhruba 16 tisíc pracovních míst.


Struktura skupin povolání

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov bylo v ČR v roce 2014 sedm skupin povolání, které měly na celkovém počtu zaměstnaných v tomto odvětví podíl alespoň 5 %. Největší skupinou povolání je Obsluha pojízdných zařízení (ISCO 834), která má na zaměstnaných osobách v tomto odvětví podíl zhruba 19 %. Koncentrace povolání je v tomto odvětví průměrná. Porovnání podílu největších skupin povolání v tomto odvětví v ČR a v EU28 ukazuje následující graf.



·      ISCO 834  Obsluha pojízdných zařízení

·      ISCO 612  Chovatelé zvířat pro trh

·      ISCO 621  Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech

·      ISCO 314  Technici v biologických oborech a příbuzných oblastech

·      ISCO 611  Zahradníci a pěstitelé

·      ISCO 921  Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

·      ISCO 723  Mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických)

·      ISCO 613  Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství

·      ISCO 431  Úředníci pro zpracování číselných údajů

·      ISCO 833  Řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají


Profesní exkluzivita tohoto odvětví je velmi vysoká. Následující přehled ukazuje deset skupin povolání, pro které je toto odvětví nejvýznamnějším zaměstnavatelem a rovněž ukazuje, jaká část z dané skupiny povolání je zaměstnána právě v tomto odvětví:

·      Kvalifikovaní pracovníci v rybářství a myslivosti (ISCO 622); 100%

·      Farmáři samozásobitelé v rostlinné výrobě (ISCO 631); 100%

·      Farmáři samozásobitelé v živočišné výrobě (ISCO 632); 100%

·      Farmáři samozásobitelé ve smíšeném hospodářství (ISCO 633); 100%

·      Rybáři, lovci a sběrači samozásobitelé (ISCO 634); 100%

·      Pěstitelé a chovatelé ve smíšeném hospodářství (ISCO 613); 98%

·      Chovatelé zvířat pro trh (ISCO 612); 97%

·      Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech (ISCO 621); 91%

·      Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (ISCO 921); 68%

·      Zahradníci a pěstitelé (ISCO 611); 60%


Regionální rozložení

Největší část osob z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je zaměstnána v Jihomoravském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 12 % ze všech zaměstnaných z tohoto odvětví. Dalších více než 11 % pracuje ve Středočeském a také v Jihočeském kraji, téměř 11 % na Vysočině a více než 8 % v Pardubickém kraji. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita tohoto odvětví je v ČR nadprůměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má toto odvětví na Vysočině, kde tvoří Zemědělství, lesnictví a rybolov více než 7 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z tohoto odvětví pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 2,2 % osob, což je o 3,8 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v tomto odvětví má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov více než 51 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v tomto odvětví téměř 30 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 12 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 87 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 10 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v tomto odvětví je 11,5 let. To je o 0,8 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je průměrná délka vzdělávání osob z tohoto odvětví 11. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v tomto odvětví má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla. Tyto osoby tvoří téměř 18 % z celého odvětví. Druhou největší skupinou jsou v tomto odvětví osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Rostlinná a živočišná výroba a rybářství. Ty tvoří téměř 12 % tohoto odvětví. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Rostlinná a živočišná výroba a rybářství,

·      se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie,

·      s terciárním vzděláním s oborem studia Rostlinná a živočišná výroba a rybářství,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže,

·      se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Lesnictví,

·      se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo).


Genderové a věkové charakteristiky

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 73 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 17 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v tomto odvětví je 45,7 roku. To je o 3,2 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je vůbec nejstarší ze všech odvětví v ČR.

Z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov činila v roce 2013 v ČR 3,36 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,71 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst v tomto odvětví 4,16 bodu, byla tedy o 0,80 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst v tomto odvětví v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,79 bodu.



Zpět