Přeskočit navigaci

Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR šest skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Největší z nich je skupina Pomocní pracovníci v oblasti těžby a stavebnictví (ISCO 931), kde je zaměstnáno zhruba 29 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Pomocní pracovníci v dopravě a skladování (ISCO 933), Pomocní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (ISCO 921), Pomocní pracovníci při přípravě jídla (ISCO 941), Pouliční prodejci (kromě potravin) (ISCO 952) a nejmenší je skupina Pracovníci pouličního poskytování služeb (ISCO 951).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 16 různých detailních povolání. Největší z nich jsou tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Pomocní skladníci (ISCO 93331)

·      Dělníci v oblasti výstavby inženýrských děl (ISCO 93123)

·      Dělníci výkopových prací (ISCO 93122)

·      Ostatní pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) (ISCO 93339)

·      Pomocní manipulační pracovníci v dopravě (ISCO 93332)

·      Pracovníci přípravy jídel v zařízeních rychlého občerstvení a ve výdejnách jídla (ISCO 94112)

·      Pomocní pracovníci obchodního provozu (ISCO 93333)

·      Pomocní pracovníci ve sběrných surovinách (ISCO 93334)

·      Ostatní pracovníci pro přípravu rychlého občerstvení (ISCO 94119)

·      Pomocní pracovníci na povrchu hornických provozů (ISCO 93114)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno více než 60 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě podíl 1,2 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 23. nejmenší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR snížil. Průměrný roční pokles počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 0,1 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 7,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,6 % ze všech zaměstnaných, tedy o 2,4 procentních bodů více, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.



*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 8 tisíc, tedy přibližně o 13 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání nebude do roku 2025 třeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě potřeba nově obsadit zhruba 7 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Největší část osob ze skupiny povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě je v ČR zaměstnána v odvětví Stavebnictví. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Dalším významným zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Ubytování, stravování a pohostinství, dále Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a také Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti. Následující tabulka porovnává, jaká je distribuce zaměstnaných osob z této skupiny povolání do odvětví v ČR a v EU28.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob do jednotlivých odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání nízká.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je nízká. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje více než 13 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších téměř 12 % pracuje v Jihomoravském kraji, více než 11 % v Praze, téměř 11 % v Ústeckém kraji a více než 9 % ve Středočeském kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR podprůměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání v Ústeckém kraji, kde tvoří Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě téměř 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 3,8 % osob, což je o 2,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě více než 55 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby se základním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání více než 25 %.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 10,2 let. To je o 2,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 3. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob základní vzdělání s oborem Obecné vzdělání. Tyto osoby tvoří více než 25 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří téměř 8 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství, dále se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod, a také osoby se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Motorová vozidla, lodě a letadla.


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří více než 57 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 1 procentní bod více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 42,1 roku. To je o 0,4 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě je 25. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 10 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je stejný podíl, jako je mezi všemi zaměstnanými v ČR. Atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy je tedy průměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě činila v roce 2013 v ČR 1,95 bodu (na osmistupňové škále). To je o 2,21 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 1,96 bodu, byla tedy o 0,01 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pomocní pracovníci kromě těch ve výrobě nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 2,29 bodu.



Zpět