Přeskočit navigaci

Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR šest skupin odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Největší z nich je skupina Ostatní obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 818), kde je zaměstnáno zhruba 31 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Obsluha strojů na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru (ISCO 814), Obsluha strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků (ISCO 815), Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin (ISCO 811), Obsluha strojů a zařízení pro chemickou výrobu a na výrobu fotografických materiálů (ISCO 813) a nejmenší je skupina Obsluha strojů a zařízení na zpracování dřeva a výrobu papíru (ISCO 817).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 51 různých detailních povolání. Největší z nich jsou tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Obsluha ostatních stacionárních strojů a zařízení jinde neuvedená (ISCO 81899)

·      Obsluha strojů a zařízení na výrobu skla (ISCO 81811)

·      Obsluha zařízení ve vodárenství a vodohospodářství (včetně čistíren vody) (ISCO 81891)

·      Obsluha průmyslových robotů (ISCO 81897)

·      Obsluha kotlů na vytápění, ohřívačů a výměníků (kromě obsluhy kotlů lodí a lokomotiv) (ISCO 81822)

·      Horníci hlubinné těžby strojní (ISCO 81114)

·      Horníci v uhelných dolech (převážně ruční) (ISCO 81111)

·      Obsluha strojů a zařízení pro zpracování chemikálií drcením, mícháním, teplem, filtrováním a destilací (ISCO 81311)

·      Obsluha ostatních strojů a zařízení pro chemickou výrobu (ISCO 81319)

·      Obsluha tkacích strojů (ISCO 81521)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno více než 146 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin podíl 2,9 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 7. největší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR snížil. Průměrný roční pokles počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 0,9 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 3,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 1,8 % ze všech zaměstnaných, tedy o 1,1 procentních bodů méně, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.



*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 1 tisíc, tedy o necelé 1 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 24 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin potřeba nově obsadit zhruba 25 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Největší část osob ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin je v ČR zaměstnána v odvětví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Textilní, oděvní a kožedělný průmysl. Dalším významným zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, dále Výroba dopravních prostředků a také Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Následující tabulka porovnává, jaká je distribuce zaměstnaných osob z této skupiny povolání do odvětví v ČR a v EU28.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob do jednotlivých odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání velmi nízká.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je velmi vysoká. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje téměř 14 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších téměř 11 % pracuje ve Zlínském kraji, více než 9 % v Ústeckém kraji, více než 8 % na Vysočině kraji a zhruba 8 % ve Středočeském kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR velmi nízká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR velmi vysoká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání ve Zlínském kraji, kde tvoří Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin téměř 6 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 2,1 % osob, což je o 3,9 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin více než 63 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání více než 24 %.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 10,7 let. To je o 1,6 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 11. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob základní vzdělání s oborem Obecné vzdělání. Tyto osoby tvoří téměř 11 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Ty tvoří téměř 10 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, dále se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Stavebnictví a inženýrské stavitelství, a také osoby se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo).


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin převládají mezi zaměstnanými v ČR muži. Ti tvoří téměř 62 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 5 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,5 roku. To je o 1,0 rok méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin je 20. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 7 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin činila v roce 2013 v ČR 2,85 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,31 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 2,82 bodu, byla tedy o 0,03 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Obsluha stacionárních strojů a zařízení mimo zpracování a úpravu kovů a výrobu potravin nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,43 bodu.




Zpět