Přeskočit navigaci

Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Větší z nich je skupina Pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti (ISCO 532), kde je zaměstnáno zhruba 88 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Pracovníci péče o děti, asistenti pedagogů (ISCO 531).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 18 různých detailních povolání. Největší z nich jsou tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Ošetřovatelé v oblasti pobytové péče (ISCO 53211)

·      Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti ambulantních a terénních služeb a pečovatelé v oblasti domácí péče (ISCO 53222)

·      Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti ambulantních a terénních služeb a domácí péče (ISCO 53229)

·      Sanitáři (ISCO 53295)

·      Pracovníci přímé obslužné péče v oblasti pobytové péče (ISCO 53212)

·      Asistenti učitelů (ISCO 53121)

·      Asistenti vychovatelů (ISCO 53122)

·      Pracovníci péče o děti v domácnostech (ISCO 53112)

·      Ostatní pracovníci v sociálních službách v oblasti pobytové péče (ISCO 53219)

·      Ostatní pracovníci osobní péče ve zdravotní a sociální oblasti jinde neuvedení (ISCO 53299)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno více než 88 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech podíl 1,8 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 23. největší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR zvýšil. Průměrný roční nárůst počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 2,8 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 7,4 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 3,5 % ze všech zaměstnaných, tedy o 1,7 procentních bodů více, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.



*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je v ČR zaměstnána v odvětví Zdravotní a sociální péče. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti. Dalším významným zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Vzdělávání a také Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Následující tabulka porovnává, jaká je distribuce zaměstnaných osob z této skupiny povolání do odvětví v ČR a v EU28.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob do jednotlivých odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání nadprůměrná.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je průměrná. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je zaměstnána v Moravskoslezském kraji. V tomto kraji pracuje více než 15 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších více než 12 % pracuje v Jihomoravském kraji, více než 9 % ve Středočeském kraji, téměř 9 % v Praze a téměř 8 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR nadprůměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání v Karlovarském kraji, kde tvoří Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech více než 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 1,9 % osob, což je o 4,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech téměř 43 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání téměř 41 %.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 11,2 let. To je o 1,2 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 23. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Velkoobchod a maloobchod. Tyto osoby tvoří více než 11 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají základní vzdělání s oborem Obecné vzdělání. Ty tvoří více než 10 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Ošetřovatelství a pečovatelství, dále se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Obecné vzdělání.


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří téměř 84 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 40 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 44,6 roku. To je o 2,1 roku více, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech je 11. nejstarší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech činila v roce 2013 v ČR 3,44 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,72 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 3,54 bodu, byla tedy o 0,10 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pracovníci osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oblastech nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,71 bodu.




Zpět