Přeskočit navigaci

Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR jediná skupina odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Jde o skupinu Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři (ISCO 512).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadají do této skupiny povolání celkem 3 různé detailní povolání. Jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Kuchaři (kromě šéfkuchařů) (ISCO 51201)

·      Pomocní kuchaři (ISCO 51203)

·      Kuchaři speciálních diet (ISCO 51202)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno více než 76 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři podíl 1,5 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 26. největší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR zvýšil. Průměrný roční nárůst počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 1,4 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 2,0 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,9 % ze všech zaměstnaných, tedy o 0,6 procentních bodů méně, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.



*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 6 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 13 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři potřeba nově obsadit zhruba 18 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Největší část osob ze skupiny povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři je v ČR zaměstnána v odvětví Ubytování, stravování a pohostinství. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Vzdělávání. Dalším významným zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Zdravotní a sociální péče a také Potravinářský a tabákový průmysl. Následující tabulka porovnává, jaká je distribuce zaměstnaných osob z této skupiny povolání do odvětví v ČR a v EU28.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob do jednotlivých odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání nadprůměrná.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je nadprůměrná. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 15 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších zhruba 11 % pracuje ve Středočeském kraji, téměř 11 % v Moravskoslezském kraji, téměř 10 % v Jihomoravském kraji a téměř 7 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR nízká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR průměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání v Pardubickém kraji, kde tvoří Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři téměř 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 4,6 % osob, což je o 1,3 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské nematuritní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři více než 78 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání více než 14 %.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 10,5 let. To je o 1,8 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 5. nejnižší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské nematuritní vzdělání s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování. Tyto osoby tvoří více než 57 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Hotelnictví, restaurace, stravování. Ty tvoří téměř 10 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se základním vzděláním s oborem Obecné vzdělání, dále se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže, a také osoby se středoškolským nematuritním vzděláním s oborem studia Velkoobchod a maloobchod.


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři převládají mezi zaměstnanými v ČR ženy. Ty tvoří více než 63 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 20 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 41,6 roku. To je o 0,9 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři je 22. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 7 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři činila v roce 2013 v ČR 3,07 bodu (na osmistupňové škále). To je o 1,09 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 3,11 bodu, byla tedy o 0,04 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 1,14 bodu.



Zpět