Přeskočit navigaci

Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR dvě skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Větší z nich je skupina Pracovníci informačních služeb (ISCO 422), kde je zaměstnáno zhruba 66 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupině Pokladníci ve finančních institucích, bookmakeři, půjčovatelé peněz, inkasisté pohledávek a pracovníci v příbuzných oborech (ISCO 421).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 12 různých detailních povolání. Největší z nich jsou tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Přepážkoví pracovníci na poštách (ISCO 42113)

·      Úředníci cestovních kanceláří a agentur (ISCO 42212)

·      Pokladníci ve finančních institucích (ISCO 42111)

·      Krupiéři (ISCO 42123)

·      Úředníci sázkových kanceláří (ISCO 42122)

·      Ostatní pracovníci příbuzní pokladníkům ve finančních institucích (ISCO 42119)

·      Pokladníci na poštách (ISCO 42112)

·      Konzultanti a organizátoři zájezdů (ISCO 42211)

·      Ostatní pracovníci cestovního ruchu (kromě průvodců) (ISCO 42219)

·      Směnárníci (ISCO 42114)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno téměř 67 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech podíl 1,3 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 29. nejmenší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR zvýšil. Průměrný roční nárůst počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 0,3 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 4,8 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 2,2 % ze všech zaměstnaných, tedy o 0,9 procentních bodů více, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.


*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech do roku 2025 očekává zvýšení počtu pracovních míst. Jejich počet by se měl mezi roky 2014-2025 zvýšit zhruba o 5 tisíc, tedy přibližně o 8 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání bude do roku 2025 potřeba obsadit jen tato nově vzniklá pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá současná pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 15 tisíc osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech potřeba nově obsadit zhruba 20 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech je v ČR zaměstnána v odvětví Doprava, skladování a poštovní činnosti. Druhým nejvýznamnějším zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti. Dalším významným zaměstnavatelem je pro tuto skupinu povolání odvětví Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti, dále Ubytování, stravování a pohostinství a také Peněžnictví a pojišťovnictví. Následující tabulka porovnává, jaká je distribuce zaměstnaných osob z této skupiny povolání do odvětví v ČR a v EU28.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob do jednotlivých odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání velmi nízká.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je podprůměrná. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech je zaměstnána v Praze. V tomto kraji pracuje více než 27 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších více než 11 % pracuje v Moravskoslezském kraji, téměř 10 % v Jihomoravském kraji, téměř 8 % ve Středočeském kraji a více než 7 % v Ústeckém kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR vysoká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR průměrná. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání v Praze, kde tvoří Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech více než 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 8,2 % osob, což je o 2,2 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech téměř 68 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby se středoškolským nematuritním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání téměř 15 %.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 12,2 let. To je o 0,1 roku méně, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 27. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Obecné vzdělání. Tyto osoby tvoří více než 12 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Management a správa. Ty tvoří téměř 12 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Účetnictví a daně, dále se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Přepravní služby a spoje, a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Ekonomie.


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně ženy. Ty tvoří více než 78 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 35 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 39,6 roku. To je o 2,9 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech je 7. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 17 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o osm procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy vysoká.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech činila v roce 2013 v ČR 4,06 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,1 bodu méně, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 4,08 bodu, byla tedy o 0,02 bodu vyšší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Pracovníci informačních služeb, na přepážkách a v příbuzných oborech nižší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,16 bodu.






Zpět