Přeskočit navigaci

Zaměstnanci v ozbrojených silách

Vymezení skupiny povolání

Do této skupiny povolání patří v ČR tři skupiny odpovídající mezinárodní klasifikaci ISCO-08 na 3. úrovni. Největší z nich je skupina Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) (ISCO 031), kde je zaměstnáno zhruba 56 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. Ostatní osoby jsou zaměstnány ve skupinách (seřazeny sestupně podle počtu zaměstnaných) Poddůstojníci v ozbrojených silách (ISCO 021) a Generálové a důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 011).

Při podrobném členění povolání podle 5. úrovně klasifikace ISCO-08 spadá do této skupiny povolání celkem 6 různých detailních povolání. Jsou to tato (sestupně seřazená podle počtu zaměstnaných):

·      Ostatní zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) (ISCO 03109)

·      Mužstvo v ozbrojených silách (ISCO 03102)

·      Vyšší důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 01102)

·      Praporčíci v ozbrojených silách (ISCO 03101)

·      Nižší důstojníci v ozbrojených silách (ISCO 01103)

·      Čekatelé v ozbrojených silách (ISCO 03103)


Počet zaměstnaných

V roce 2014 bylo v ČR v této skupině povolání zaměstnáno téměř 18 tisíc osob. Na celkovém počtu zaměstnaných osob v ČR má tedy skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách podíl 0,4 %. V porovnání s ostatními skupinami povolání jde podle počtu zaměstnaných o 2. nejmenší skupinu povolání v ČR. V porovnání s rokem 2000 se počet zaměstnaných v této skupině povolání v ČR snížil. Průměrný roční pokles počtu zaměstnaných byl v letech 2000-2014 v ČR v této skupině povolání zhruba 0,4 %.

V EU28 bylo v roce 2013 v této skupině povolání zaměstnáno zhruba 1,3 milionu osob. V EU28 tato skupina povolání tvoří 0,6 % ze všech zaměstnaných, tedy o 0,2 procentních bodů více, než je podíl této skupiny povolání na zaměstnaných v ČR.



*   Vývoj do roku 2025

Změny ve struktuře odvětví, které nastanou v ekonomice ČR do roku 2025 společně s vnitřní změnou profesních struktur uvnitř jednotlivých odvětví, způsobí, že se ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách do roku 2025 očekává snížení počtu pracovních míst. Jejich počet by měl mezi roky 2014-2025 klesnout zhruba o 3 tisíce, tedy přibližně o 18 %. Neznamená to však, že v této skupině povolání nebude do roku 2025 třeba obsadit nově žádná pracovní místa. Do roku 2025 by totiž z osob z této skupiny povolání mělo svá pracovní místa opustit (především kvůli odchodu do důchodu) zhruba 4 tisíce osob. Celkově lze tedy očekávat, že do roku 2025 bude ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách potřeba nově obsadit zhruba 1 tisíc pracovních míst.


Rozložení skupiny povolání v odvětvích

Všechny osoby ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách jsou v ČR zaměstnány v odvětví Veřejná správa a obrana.


Vzhledem k uvedenému rozložení zaměstnaných osob pouze do jednoho odvětví je v ČR odvětvová koncentrace této skupiny povolání v porovnání s ostatními skupinami povolání samozřejmě velmi vysoká.

Odvětvová exkluzivita této skupiny je velmi nízká. Následující tabulka ukazuje ta odvětví, ve kterých má tato skupina povolání v ČR největší podíl na jejich celkovém počtu zaměstnaných. Pro porovnání je uveden i podíl této skupiny povolání na odvětvích v EU28.


Regionální rozložení

Největší část osob ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je zaměstnána v Olomouckém kraji. V tomto kraji pracuje téměř 27 % ze všech zaměstnaných z této skupiny povolání. Dalších téměř 15 % pracuje v Jihočeském kraji, více než 10 % ve Středočeském kraji, téměř 8 % v Jihomoravském kraji a více než 7 % v Pardubickém kraji. V porovnání s ostatními skupinami povolání je geografická koncentrace této skupiny povolání v krajích ČR vysoká.

Geografická exkluzivita této skupiny povolání je v ČR velmi nízká. Největší podíl na celkovém počtu zaměstnaných v kraji má tato skupina povolání v Olomouckém kraji, kde tvoří Zaměstnanci v ozbrojených silách téměř 2 % ze všech zaměstnaných v kraji.

Velká většina osob z této skupiny povolání pracuje, stejně jak je tomu v celé ČR, ve stejném kraji, kde bydlí. V jiném kraji pracuje 24,5 % osob, což je o 18,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.


Vzdělanostní struktura

Největší část osob v této skupině povolání má středoškolské maturitní vzdělání. Osoby s tímto stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách téměř 56 %. Druhou největší část tvoří v této skupině povolání osoby s terciárním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je v této skupině povolání téměř 34 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část, 59 %, osoby s magisterským vzděláním. Dalších 36 % jsou mezi nimi osoby s bakalářským vzděláním.

Průměrná délka vzdělávání všech osob zaměstnaných v této skupině povolání je 13,3 let. To je o 0,9 roku více, než je průměrná délka vzdělávání všech zaměstnaných osob v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je průměrná délka vzdělávání osob z této skupiny povolání 13. nejvyšší.

Pokud se zaměříme nejen na stupeň vzdělání, ale také na obor studia, ukáže se, že v této skupině povolání má nejvíce osob středoškolské maturitní vzdělání s oborem studia Vojsko a obrana. Tyto osoby tvoří téměř 17 % z celé skupiny povolání. Druhou největší skupinou jsou v této skupině povolání osoby, které mají terciární vzdělání s oborem studia Vojsko a obrana. Ty tvoří téměř 16 % této skupiny povolání. Dalšími výrazněji zastoupenými vzdělanostními skupinami jsou osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Elektrotechnika a energetika, dále se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, a také osoby se středoškolským maturitním vzděláním s oborem studia Management a správa.


Genderové a věkové charakteristiky

Ve skupině povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří téměř 92 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 35 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

Průměrný věk zaměstnaných osob v této skupině povolání je 36,8 roku. To je o 5,7 roku méně, než je průměrný věk všech zaměstnaných v ČR. Skupina povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách je 3. nejmladší ze všech skupin povolání v ČR.

Z osob zaměstnaných v této skupině povolání je 14 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními skupinami povolání je tak atraktivita této skupiny povolání pro čerstvé absolventy nadprůměrná.


Kvalifikační náročnost pracovních míst

Kvalifikační náročnost pracovních míst je ukazatel, zahrnující v sobě nejen vzdělání potřebné pro dané pracovní místo, ale i další zapracování v podobě praxe. Čím vyšší stupeň, tím vyšší kvalifikační nároky jsou pro dané pracovní místo požadovány. Celková úroveň kvalifikační náročnosti (požadavků) pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách činila v roce 2013 v ČR 5,08 bodu (na osmistupňové škále). To je o 0,92 bodu více, než je kvalifikační náročnost všech pracovních míst v celé ČR. V EU28 činila v roce 2013 úroveň kvalifikačních požadavků pracovních míst obsazených osobami s touto skupinou povolání 5,07 bodu, byla tedy o 0,01 bodu nižší, než kvalifikační náročnost pracovních míst obsazená těmito osobami v ČR. V porovnání se všemi pracovními místy v EU28 je kvalifikační náročnost pracovních míst obsazených osobami ze skupiny povolání Zaměstnanci v ozbrojených silách vyšší, než je kvalifikační náročnost pracovních míst v celé EU28 a to o 0,84 bodu.


 



Zpět