Přeskočit navigaci

Úspěšnost při přijímacím řízení na VŠ a VOŠ - skupiny oborů

Úspěšnost absolventů SOŠ při přijímacím řízení ke studiu na VOŠ a VŠ – porovnání skupin oborů

Úspěšnost absolventů maturitních oborů odborného středoškolského proudu při přijímacím řízení ke studiu na vyšších odborných a vysokých školách – porovnání skupin oborů

Uchazeči z řad absolventů oborů odborných středních škol jsou při přijímacím řízení na vysoké školy a vyšší odborné školy rozdílně úspěšní nejen v závislosti na charakteru předchozího středoškolského studia, ale v případě absolventů odborného proudu středoškolského vzdělávání i v závislosti na oborech, které na střední škole absolvovali.

Pro podíly přihlášených k vysokoškolskému studiu v podstatě platí, že větší podíly absolventů se na vysoké školy hlásí z oborů středních škol kategorie M, menší podíly z oborů nástavbového studia a nejmenší podíly z maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0). Z obrázku jsou zřejmé i výrazné rozdíly v podílech přihlášených i přijatých v jednotlivých oborových skupinách.

U absolventů maturitních oborů středních škol kategorie M jsou jednoznačně nejvyšší podíly přihlášených, kteří se dostavili k přijímacímu řízení, z řad absolventů oborů chemického zaměření, oborů informatika, oborů elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika, oborů uměleckých a oborů z oblasti stavebnictví, geodézie a kartografie, nejnižší pak ze skupiny oborů doprava a spoje, oborů gastronomie, hotelnictví a turismus a ze zemědělských oborů.

U oborů s maturitní zkouškou a odborným výcvikem (kategorie L0) se v největší míře hlásí ke studiu na vysoké škole absolventi elektrotechnických oborů a oborů obchod. Naopak nejnižší podíl absolventů je z oborové skupiny z oblasti osobních a provozních služeb.

V případě absolventů nástavbového studia projevují nejvyšší zájem o studium absolventi oborové skupiny elektrotechnika, komunikační a výpočetní technika.

Úspěšnost v přijímacím řízení je dána podílem přijatých ke studiu na vysokých školách z celkového počtu přihlášených. Zde jsou ve všech typech odborných škol nejúspěšnější absolventi elektrotechnických a strojírenských oborů, v případě oborů kategorie M také oborů z oblasti stavebnictví. Je to dáno především poměrně velkými počty přijímaných do těchto oborů, nízkým převisem zájmu o studium (zejména u strojírenských oborů), dále výběrovostí a tedy i kvalitou studentů v elektrotechnických a stavebnických oborech středních škol.


Nejméně úspěšní při přijímacím řízení na vysoké školy jsou v případě absolventů odborných středních škol kategorie M absolventi oborů zdravotnických, gastronomie, hotelnictví a turismus, pedagogických oborů, zdravotnických oborů a oborů doprava a spoje. Nízká úspěšnost absolventů zdravotnických oborů je dána zejména tím, že tito uchazeči se hlásí ke studiu oborů zdravotnických a lékařských, u kterých je obecně nižší šance být přijat, je zde výrazně vyšší převis poptávky. Obdobně absolventi pedagogických oborů se hlásí také především na obory, kde je větší převis poptávky a mají tedy menší šanci na přijetí ke studiu na vysokých školách.

Stejně jako v případě absolventů maturitních oborů středních kategorie M jsou i v případě absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem (kategorie L0) a oborů nástavbového studia při přijímacím řízení ke studiu na vysoké školy úspěšnější absolventi technických oborů, oproti ostatním oborovým skupinám jde o výrazně vyšší úspěšnost.

Zájem absolventů odborných škol o studium na vyšších odborných školách je výrazně odlišný. Průměrný zájem o studium je mnohem menší a u jednotlivých druhů škol více vyrovnaný.

Je zde ale jedna výrazná výjimka – u absolventů zdravotnických oborů kategorie M. Nadprůměrný zájem absolventů zdravotnických oborů o studium na vyšších odborných školách je způsoben zejména požadavky na kvalifikaci pro výkon zdravotnických povolání. Absolventi těchto oborů končí střední školu bez kvalifikace zdravotnického pracovníka, a aby mohli vykonávat některou ze zdravotnických profesí, musí získat terciární vzdělání. Proto se naprostá většina z těchto absolventů hlásících se ke studiu na vyšších odborných školách hlásí právě ke studiu zdravotnických oborů.

Nízký zájem absolventů strojírenských, elektrotechnických oborů a informatiky o studium na VOŠ je zřejmým odrazem snadného přístupu k vysokoškolskému vzdělání v těchto oborech. Naopak zájemci o studium v uměleckých oborech jsou z velké části ti, kteří nebyli přijati ke studiu na vysoké školy.

Další informace k této problematice

Zpět