Přeskočit navigaci

Motivace žáků k volbě oboru

Výběr oboru na střední škole

Motivace žáků k volbě oboru


Volba oboru na střední škole představuje jedno ze základních kariérních rozhodnutí. Zatímco některé obory si žáci volí především z důvodu zájmu o obor, jiné si vybírají spíše pro snadné uplatnění na trhu práce nebo výhodné finanční ohodnocení. Třetí skupinu tvoří obory, kde relativně významnějším důvodem je skutečnost, že si je žáci volí jako obory „náhradní“, při nepřijetí na jiný obor nebo z důvodu horších studijních výsledků. Součástí rozhodování žáků o volbě oboru je i blízkost a dopravní dostupnost školy. Samotné rozhodnutí pak výrazně ovlivňuje i vzdělávací nabídka škol, případně přijímací řízení.

Výběr oboru probíhá nejčastěji na základě posouzení zájmů žáka a jeho vlastního rozhodnutí, určitou roli ovšem hrají i rodiče, kamarádi nebo kariéroví poradci a učitelé.

Poznámka: Uvedené údaje byly zjištěny na základě dotazování žáků posledních ročníků učebních a maturitních oborů (r. 2015)


Motivace k volbě oboru - vyučení (názor žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie H)

*    V kategorii učebních oborů je nejpodstatnějším důvodem volby oboru zájem o obor, který rozhodně ovlivnil, či spíše ovlivnil kolem 77 % budoucích žáků učebních oborů. Zájem o obor byl nejčastější motivací ve strojírenských (86 %) a stavebních (84 %) oborech a dále v oborech služeb (82 %). Naopak relativně méně častou motivaci představoval ve skupinách Obchod (61 %) a Potravinářství (68 %). 

*    Druhým nejčastějším důvodem, proč si žáci volí svůj obor, je snadné uplatnění na trhu práce. Zde jsou rozdíly mezi sledovanými skupinami oborů podstatně větší. Dobré uplatnění představuje motivaci především v technických oborech. V elektrotechnických a stavebních oborech předpoklad dobrého uplatnění na trhu práce pozitivně ovlivnil výběr oboru u 82 %, resp. 84 % žáků, ve strojírenských 74 % žáků. Naopak ve skupinách Obchod a Osobní a provozní služby si tento obor z důvodu předpokladu dobrého uplatnění zvolilo jen 39 %, resp. 32 % žáků.

*    Podobná situace platí i ve vztahu k očekávanému finančnímu ohodnocení, které kladně motivovalo rovněž především budoucí žáky technických oborů - strojírenských (64 %), elektrotechnických (73 %) a stavebních (84 %). Naopak malý vliv mělo na rozhodování žáků potravinářských oborů (30 %) a obchodu (25 %).

*    Zájem zaměstnavatelů v regionu pak měl vliv nejčastěji na žáky strojírenských (63 %) a elektrotechnických (72 %) oborů.

*    Blízkost školy patří mezi velmi významné faktory, které berou žáci při výběru oboru v úvahu, a to napříč obory, takže rozdíly zde nejsou příliš výrazné. Jako jeden z faktorů při svém rozhodování je vzalo v potaz kolem 59 % žáků učebních oborů. Z hlediska námi sledovaných skupin oborů hrála blízkost školy největší roli v oborech Lesnictví a zemědělství (70 %) a dále Obchod (68 %), kde byla blízkost a dostupnost školy nejčastějším důvodem pro výběr tohoto oboru vůbec.

*    Špatný prospěch a nepřijetí do jiného oboru patří k faktorům, které budoucí žáky učebních oborů ovlivňují ve srovnání s žáky maturitních oborů významněji, rozhodně nebo spíše ovlivnily výběr oboru asi u 20 % z nich. Horší prospěch jako určitý limitující faktor se projevil při rozhodování žáků, kteří vstoupili do oborů ve skupinách Potravinářství (35 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (36 %) a Obchod (36 %).

*    Stipendium nebo jiná finanční podpora motivovala v souladu s poptávkou zaměstnavatelů a nedostatkem pracovníků v technických oborech nejčastěji budoucí žáky strojírenských (28 %) a dále stavebních (23 %) a elektrotechnických oborů (17 %).


Důvody volby oboru studovaného na střední škole – vybrané sk. učebních oborů kategorie H (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)


Skupina oborů

Nejčastější důvody volby oboru

23 Strojírenství a strojírenská výroba

Zájem o obor (86 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (74 %)

Finanční ohodnocení (64 %)

Zájem zaměstnavatelů v regionu (63 %)

26 Elektrotechnika, telek. a VT

Snadné uplatnění na trhu práce (82 %)

Zájem o obor (73 %)

Finanční ohodnocení (73 %)

Zájem zaměstnavatelů v regionu (72 %)

29 Potravinářství

Zájem o obor (68 %)

Blízkost školy (52 %)

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie

Zájem o obor (84 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (84 %)

Finanční ohodnocení (84 %)


41 Zemědělství a lesnictví

Zájem o obor (78 %)

Blízkost školy (70 %)

65 Gastronomie, hotelnictví a tur.

Zájem o obor (72 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (68 %)

Blízkost školy (66 %)


66 Obchod

Blízkost školy (68 %)

Zájem o obor (61 %)


69 Osobní a provozní služby

Zájem o obor (82 %)


Subjekty, které ovlivnily výběr oboru na střední škole – vybrané sk. učebních oborů kategorie H (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)


*    Žáci učebních oborů uváděli, že se při volbě oboru nejčastěji rozhodovali sami (85 %). Vlastní rozhodnutí přitom nejčastěji uváděli žáci ve skupině Osobních a provozních služeb (94 %) a žáci strojírenských oborů (90 % a stavebních oborů (89 %). Naopak nejméně často si svůj obor na základě vlastního rozhodnutí vybrali žáci ve skupinách Obchod (58 %) a Potravinářství (73 %).

*    Ve srovnání s ostatními sledovanými skupinami oborů měli větší vliv na výběr rodiče ve skupinách Obchod a Potravinářství. Rozhodně nebo spíše ovlivnili výběr 62 % žáků ve skupině Obchod a 58 % žáků v potravinářských oborech. V těchto skupinách žáky více ovlivnili i poradci ve škole.

*    Ve skupině Obchod ovlivnil rozhodnutí 15 % žáků poradce na škole a 12 % poradce v pedagogicko-psychologické poradně.  Zjištění koresponduje s již dříve uvedenou skutečností, že do oboru Obchod častěji vstupují žáci, kteří si obor nevybírají z důvodu zájmu. Poradce na škole (14 %), případně jiní učitelé (19 %) dále výrazně ovlivnili i žáky směřující do elektrotechnických oborů. 

*    Poměrně značný vliv na rozhodování žáků měli i lidé z praxe, kteří žákům zprostředkovali názory, zkušenosti a informace o oboru. Celkově ovlivnili lidé z praxe rozhodování o výběru oboru asi 25 % budoucích učňů, takže je zřejmé, že tyto informace jsou pro žáky podstatné. Potvrzuje se tak důležitost exkurzí žáků ve firmách a provozech a možnost přímého kontaktu žáků s odborníky z praxe i spolupráce škol se zaměstnavateli. Lidé z praxe ovlivnili pozitivně výběr oboru nejčastěji u žáků směřujících do strojírenských (38 %), elektrotechnických (31 %), stavebních (33 %) i zemědělských (31 %) oborů.

*    Vliv poradenských pracovníků úřadů práce na rozhodování žáků při výběru oboru na střední škole byl spíše nízký (kolem 4 %) a z hlediska jednotlivých skupin oborů bez velkých rozdílů (zpravidla mezi 2-5 %).


Motivace k volbě oboru - maturanti (názor žáků posledních ročníků učebních oborů kategorie M)

*    Žáci maturitních oborů si ve srovnání s žáky učebních oborů častěji vybírají obor z důvodu zájmu, naopak jsou při svém výběru méně omezeni špatným prospěchem nebo nepřijetím do oboru a nutností hledat si náhradní obor.

*    Zájem o obor je hlavní motivací pro výběr oboru pro žáky ve všech sledovaných skupinách. Dominantní význam má ve skupinách zdravotnických (95 %), uměleckých (94 %) a informatických oborů (90 %). Velmi důležitou motivací byl i při výběru studia v ekologických (88 %), zemědělských (86 %), právních (88 %), pedagogických a sociálních (86 %) a ve skupině Obecně odborná příprava (85 %). Naopak relativně nejmenší roli hrál při rozhodování budoucích žáků ve skupinách Doprava a spoje (68 %) a Publicistika, knihovnictví a informatika (67 %).

*    V pořadí druhý nejčastější důvod pro volbu oboru - snadné uplatnění na trhu práce - bylo hlavní motivací k výběru oboru ve skupinách informatických (89 %) a elektrotechnických oborů (87 %) a zdravotnictví (84 %). Snadné uplatnění ovlivnilo i rozhodování žáků, kteří si vybrali strojírenské obory (77 %), nebo obory ze skupiny Právo, právní a veřejnosprávní činnost (75 %) a Doprava a spoje (71 %). Naopak uplatnění na trhu práce nebylo častou motivací pro výběr oborů Umění a užité umění (39 %) a Zemědělství a lesnictví (43 %) a velmi malou roli hrálo při rozhodování žáků vstupujících do oborů ve skupinách Ekologie a životní prostředí (16 %) a Publicistika a knihovnictví (15 %).

*    Z důvodu očekávaného dobrého finančního ohodnocení si svůj obor zvolili nejčastěji žáci technických oborů - informatických (89 %), elektrotechnických (78 %) a strojírenských (70 %) a dále i oborů ze skupiny Právo, právní a veřejnosprávní činnost (70 %). Naopak pro žáky z oborů Ekologie a životní prostředí (12 %), Publicistika, knihovnictví a informatika (0 %) a rovněž i pro žáky pedagogických (26 %) a zemědělských (32 %) oborů nebyla finanční motivace při výběru oboru příliš podstatná.

*    Zájem zaměstnavatelů v regionu při volbě oboru vzali nejčastěji v úvahu žáci strojírenských (65 %) a elektrotechnických (61 %) oborů a dále i nadpoloviční většina žáků ve skupinách Zdravotnictví a Doprava a spoje.

*    Blízkost školy je poměrně podstatným faktorem při rozhodování žáků obecně a rozdíly mezi obory nejsou zpravidla příliš výrazné. Nejčastěji brali v úvahu blízkost školy při svém rozhodování o volbě oboru budoucí žáci ekonomických (60 %), gastronomických (66 %) a zdravotnických (68 %) oborů. Naopak nejméně žáci uměleckých oborů (33 %), což zřejmě souvisí s určitou výlučností uměleckých oborů a malým počtem škol, na kterých se tyto obory vyučují.

*    Špatný prospěch na rozdíl od žáků učebních oborů nemusela naprostá většina žáků maturitních oborů při výběru oboru zohlednit; celkově špatný prospěch ovlivnil výběr oboru asi 5 % žáků. Z více obsazených oborů byl špatný prospěch limitujícím faktorem, proč si zvolili tento obor nejčastěji pro žáky zemědělských a ekonomických oborů (shodně 8 %). 

*    Nepřijetí do jiného oboru ovlivnilo nejčastěji výběr žáků ze skupiny Doprava a spoje (24 %) a Ekologie a životní prostředí (36 %). Na druhou stranu žáci dopravních oborů si zároveň nejčastěji vybírali obor z důvodu poskytnutí stipendia nebo jiné formy podpory (13 %).


Důvody volby oboru studovaného na střední škole – vybrané sk. maturitních oborů kategorie M (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)


Skupina oborů

Nejčastější důvody volby oboru

*16 Ekologie a životní prostředí

Zájem o obor (88 %)

18 Informatické obory

Zájem o obor (90 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (89 %)

Finanční ohodnocení (89 %)

23 Strojírenství a strojírenská výroba

Zájem o obor (78 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (77 %)

Finanční ohodnocení (70 %)

26 Elektrotechnika, telek. a VT

Zájem o obor (83 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (87 %)

Finanční ohodnocení (78 %)

36 Stavebnictví

Zájem o obor (79 %)

Finanční ohodnocení (70 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (68 %)

37 Doprava a spoje

Snadné uplatnění na trhu práce (71 %)

Zájem o obor (68 %)

Finanční ohodnocení (63 %)

41 Zemědělství a lesnictví

Zájem o obor (86 %)

*53 Zdravotnictví

Zájem o obor (95 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (84 %)

Blízkost školy (68 %)

63 Ekonomika a administrativa

Zájem o obor (75 %)

Blízkost školy (70 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (69 %)

65 Gastronomie, hotelnictví a tur.

Zájem o obor (77 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (69 %)

68 Právo, právní a veřejnosprávní čin.

Zájem o obor (88 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (75 %)

Blízkost školy (70 %)

*72 Publicistika, knihovnictví a inf.

Zájem o obor (67 %)

75 Pedagogika, učitelství a soc. péče

Zájem o obor (86 %)

78 Obecně odborná příprava

Zájem o obor (85 %)

Snadné uplatnění na trhu práce (63 %)

82 Umění a užité umění

Zájem o obor (94 %)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30


Subjekty, které ovlivnily výběr oboru na střední škole – vybrané sk. maturitních oborů kategorie M (v % odpovědí rozhodně ano + spíše ano, možnost výběru více odpovědí současně)

Pozn. * jsou označeny skupiny oborů, kde je počet respondentů nižší než 30


*    I v kategorii maturitních oborů podobně jako vyučení si žáci vybírali obor nejčastěji na základě vlastního rozhodnutí. Rozhodně nebo spíše si takto zvolilo svůj obor kolem 82 % z nich. Nejčastěji se samostatně rozhodovali budoucí žáci ve skupině Umění a užité umění (94 %) a Zemědělství a lesnictví (94 %), dále žáci ekologických (92 %) a informatických (93 %) oborů a Obecně odborné přípravy (90 %). V ostatních skupinách se procento žáků, kteří se rozhodovali převážně samostatně, pohybuje mezi 85 - 89 % a celkově jsou tedy rozdíly mezi skupinami oborů velmi malé. Relativně nejnižší vliv mělo vlastní rozhodnutí při výběru žáků vstupujících oborů ze skupiny Doprava a spoje (73 %).

*    Rodiče a příbuzní měli na výběr žáků maturitních oborů mírně větší vliv, než tomu bylo u žáků učebních oborů. Rozhodně nebo spíše ovlivnilo výběr oboru asi 56 % z nich (oproti 44 % u vyučených). Nejčastěji se názorem rodičů nebo příbuzných řídili budoucí žáci strojírenských oborů (61 %), dále právních a veřejnosprávních oborů (63 %) a žáci oborů Pedagogiky, učitelství a sociální péče (63 %).

*    Příklad nebo názor kamarádů vzali při výběru oboru v úvahu nejčastěji žáci zdravotnických (37 %) a elektrotechnických oborů (30 %), dále pak i žáci informatických oborů (29 %), strojírenských (27 %), ekonomických (28 %) a uměleckých (28 %).  

*    Poradenští pracovníci na školách ovlivnili významně rozhodování asi 8 % žáků. Zde je ovšem třeba uvést, že se jedná o celkový vliv, na základě poskytnutí a zprostředkování informací. Největší přímý vliv měli na rozhodnutí žáků, kteří šli následně studovat obory Publicistika, knihovnictví a informatika (22 %), dále pak budoucí žáky pedagogických (13 %), zdravotnických (11 %) a ekonomických (10 %) oborů. Z početně méně obsazených oborů konzultovali své záměry s poradenskými pracovníky často i žáci oborů Umění a užité umění.

*    Poradci z pedagogicko-psychologické poradny významně ovlivnili rozhodnutí asi 5 % žáků, nejčastěji se jednalo o budoucí žáky ze skupiny Publicistika, knihovnictví a informatika (19 %), Pedagogiky, učitelství a sociální péče, zdravotnických a uměleckých oborů (11 %).

*    Kontakt s lidmi z praxe měl vliv na výběr oboru asi u 23 % žáků. Nejčastěji lidé z praxe ovlivnili výběr žáků vstupujících do zdravotnických oborů (37 %), zemědělských oborů (29 %). Poměrně velký vliv měli i na budoucí žáky technických oborů – strojírenských (30 %), elektrotechnických (32 %) a stavebních (31 %) a rovněž uměleckých (33 %).


Další informace k této problematice

Zpět