Přeskočit navigaci

Nezaměstnanost absolventů v prvních deseti letech

Údaje o nezaměstnanosti čerstvých absolventů jsou ovlivněny tím, že mnoho absolventů pokračuje v dalším vzdělávání a tím vlastně snižuje hodnotu míry nezaměstnanosti.

Proto je vhodné se podívat i na situaci těch, kteří se pohybují na trhu práce. K tomu ovšem musíme použít další zdroj informací o nezaměstnanosti, kterým je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), prováděné ČSÚ.

Zde ovšem musíme pracovat s většími věkovými skupinami, obvykle desetiletými. Pak můžeme zjišťovat a porovnávat hodnoty vycházející z evidence nezaměstnaných čerstvých absolventů na pracovištích úřadů práce. Další výhodou je možnost porovnávat údaje o mladých lidech s údaji o všech ekonomicky aktivních obyvatelích (to jsou zaměstnaní a nezaměstnaní).

V následující tabulce jsou uvedeny údaje o počtech zaměstnaných (Zam) a nezaměstnaných (Nezam) podle zjištění v roce 2015. Údaje pro střední vzdělání jsou uvedeny pro mladé lidi ve věku 15 až 24 let, pro absolventy terciárního vzdělání je věková skupina posunutá o pět let, protože tito absolventi přicházejí na trh práce ve vyšším věku.

Z uvedených údajů jsou spočítány míry nezaměstnanosti (MN) mladých lidí. Dále jsou uvedeny hodnoty míry nezaměstnanosti pro všechny ekonomicky aktivní obyvatele. Pro možnost porovnání jsou uvedeny i hodnoty z roku 2014.


Míra nezaměstnanosti mladých lidí v roce 2015 podle VŠPS

Zdroj: VŠPS, vlastní propočty


Z dat VŠPS je patrná závislost mezi úrovní vzdělání a nezaměstnaností. Nejtěžší postavení na trhu práce mají lidé bez vzdělání (v ČR je jejich podíl velmi malý, takže nejsou uváděni) a se základním vzděláním, nejlépe jsou na tom lidé s terciární úrovní vzdělání. Je zřejmé, že obtížnější postavení mají mladí lidé, protože jsou bez dostatečné praxe a pracovních zkušeností a ani nemají vybudovanou stabilní pozici v zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti mladých lidí se středním vzděláním se pohybuje zhruba na stejné úrovni, kolem 10 %. Je zřejmé, že dobře se uplatňují vyučení (9,1 %), nepatrně hůře pak absolventi s maturitou odborného studia (kategorie M a L0 – 9,7 %).

V porovnání s hodnotami míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů je zřejmé dobré uplatnění absolventů nástavbového studia (7,9 %), obdobná situace byla i v minulém roce.

Naopak je zřejmé, že absolventi gymnaziálního vzdělávání, kteří přejdou na trh práce, mají větší problémy s uplatněním, jejich míra nezaměstnanosti proti minulému roku dokonce mírně vzrostla (na 11,6 %). V dlouhodobější perspektivě je však zřejmé, že i tito absolventi, kteří nemají odbornou kvalifikaci, naleznou srovnatelné uplatnění.

Údaje o absolventech terciárního vzdělávání ukazují vyšší míru nezaměstnanosti absolventů s bakalářským vzděláním (6,7 %), která se již blíží nezaměstnanosti absolventů středoškolské úrovně a dokonce přesahuje míru nezaměstnanosti absolventů VOŠ (6,3 %).

Míra nezaměstnanosti absolventů s magisterskou úrovní (4,8 %) ukazuje určité problémy s uplatněním vysokoškoláků, které se postupně zhoršují.


Míra nezaměstnanosti mladých lidí a EAO v roce 2015 podle VŠPS

V náhledu na poměr mezi mírou nezaměstnanosti věkové skupiny mladých a všemi ekonomicky aktivními (EAO) vidíme největší nepoměr mezi maturanty odborného vzdělávání (2,7 a 3,1 v předchozím roce) a mezi vysokoškoláky s magisterskou úrovní (2,4 a 2,9 v předchozím roce), což výrazně přesahuje obvyklou hodnotu 2 a ukazuje na problémy v uplatnění mladých v těchto kategoriích.

Jak již bylo uvedeno, detailnější analýza nezaměstnanosti mladých lidí podle oborového zaměření vzdělání není možná ani podle skupin oborů v důsledku omezené velikosti vzorku VŠPS. V následujících dvou tabulkách však přinášíme srovnání míry nezaměstnanosti mladých a EAO pro obory vzdělání, které jsou dostatečně zastoupeny v obou kategoriích. Do porovnání byly zařazeny ty obory, u kterých jsou počty zaměstnaných větší než 50 000 (EAO), a to samostatně pro učební a pro maturitní vzdělání.


Porovnání míry nezaměstnanosti mladých (15–24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání – vyučení

Obor vzdělání (vyučení)

Míra nezaměstnanosti (mladí 15–24 let)

Míra nezaměstna-nosti (EAO)

Násobek (mladí/EAO)

341

Velkoobchod a maloobchod

19,0%

7,6%

2,5

541

Potravinářství

16,7%

7,0%

2,4

811

Hotelnictví

12,1%

7,6%

1,6

582

Stavebnictví

12,0%

6,0%

2,0

543

Materiály (dřevo, papír, plasty)

10,4%

6,3%

1,7

815

Kadeřnické a kosmetické služby

10,3%

5,1%

2,0

525

Motorová vozidla

6,7%

3,4%

2,0

521

Strojírenství

4,3%

3,8%

1,1

522

Elektrotechnika a energetika

2,3%

4,7%

0,5

Pozn. Kódy a názvy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry nezaměstnanosti mladých.


Tabulka pro kategorii vyučených ukazuje výrazné rozdíly v míře nezaměstnanosti jak v oborovém pohledu, tak mezi mladými a všemi ekonomicky aktivními. Ukazuje se, že tam, kde je poměrně vysoká míra nezaměstnanosti EAO, tam zůstávají výrazně častěji nezaměstnanými i mladí. Špatná je situace u vyučených prodavačů, v potravinářských oborech, gastrooborech a stavebních oborech.

Velmi dobré postavení z hlediska možnosti nalezení zaměstnání vykazují vyučení v elektrotechnických a strojírenských oborech a automechanici. Je zde zřejmá i neobvyklá situace, kdy míra nezaměstnanosti mladých elektrotechniků je nižší než u všech EAO. Zřejmě je uplatnění starších elektrotechniků obtížnější, pravděpodobně z důvodu jejich obtížnější orientace v nových technologiích.

V maturitních oborech se hodnotou míry nezaměstnanosti výrazně vydělují mladí připravení v ekonomických oborech a kupodivu i v ošetřovatelství (zde je i výrazný nepoměr mezi situací mladých a všech EAO).

Hodnoty míry nezaměstnanosti absolventů strojírenských a elektrotechnických oborů jsou jako obvykle výrazně nižší a není u nich ani velký rozdíl v hodnotách míry nezaměstnanosti mladých oproti míře nezaměstnanosti EAO. Překvapující je velmi nízká míra nezaměstnanosti v zemědělských oborech, která zde v loňském roce dosahovala hodnoty nejvyšší, a to jak u mladých pracovníků, tak u všech EAO. Považujeme však za vhodné znovu upozornit, že nejde o pracující v zemědělství, ale o ty, kteří absolvovali vzdělání v zemědělských oborech.


Porovnání míry nezaměstnanosti mladých (15–24letých) a EAO v roce 2015 ve vybraných oborech vzdělání – maturitní SOŠ a SOU

Obor vzdělání (maturanti – M, L0)

Míra nezaměstnanosti (mladí 15–24 let)

Míra nezaměstna-nosti  (EAO)

Násobek (mladí/EAO)

344

Účetnictví a daně

14,9%

2,9%

5,2

723

Ošetřovatelství

14,5%

2,4%

5,9

345

Management a správa

13,4%

4,8%

2,8

811

Hotelnictví

10,1%

4,1%

2,4

582

Stavebnictví

7,9%

3,2%

2,5

522

Elektrotechnika a energetika

5,8%

2,6%

2,3

521

Strojírenství

3,8%

2,1%

1,8

621

Rostlinná a živočišná výroba

1,6%

1,9%

0,9

Pozn. Kódy oborů vzdělání odpovídají klasifikaci ISCED, kterou používá Český statistický úřad. Údaje jsou řazeny podle hodnot míry nezaměstnanosti mladých.


Zpět