Přeskočit navigaci

Nezaměstnanost absolventů

Z hlediska sledování uplatnitelnosti a úspěšnosti absolventů škol na pracovním trhu se často uvádějí počty nezaměstnaných absolventů, ovšem vhodnějším ukazatelem je míra nezaměstnanosti absolventů škol. Ta vyjadřuje, kolik procent absolventů si nedokázalo najít na pracovním trhu uplatnění a je v evidenci úřadů práce.

Na těchto stránkách je sledována míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů, tedy absolventů, kteří ukončili své studium v roce 2015.

V dubnu 2016 byly míry nezaměstnanosti absolventů následující:

*     absolventi středního odborného vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H (tj. vyučení v oborech SOU) – 9,1 %,

*     absolventi nižšího středního odborného vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E (tj. v oborech s nižší úrovní všeobecného vzdělání) – 16,0 %,

*     absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie vzdělání L0 – 10,6 %,

*     absolventi nástavbového vzdělání (L/5) – 10,6 %,

*     absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (M) – 7,5 %,

*     absolventi gymnaziálního vzdělání – 3,1 %, ti však většinou pokračují ve studiu,

*     absolventi vyššího odborného vzdělání (s výjimkou konzervatoří) – 5,2 %.


V níže přiloženém grafu je zobrazen vývoj míry nezaměstnanosti napříč jednotlivými kategoriemi vzdělání za roky 2014, 2015 a 2016. Z grafu je dobře patrné, že v míře nezaměstnanosti dochází po roce 2014 k poklesu v rámci všech sledovaných kategorií vzdělání.

Na pokles míry nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol má výrazný vliv lepšící se ekonomická situace a podmínky na pracovním trhu, určitou roli zde hraje také demografické stárnutí populace a zavedení státní maturitní zkoušky. Studenti, kteří nebyli u maturitní zkoušky úspěšní, nedokončili studium, tudíž nemohli získat ani status absolventa. Mezi absolventy, kteří přicházejí na trh práce, jsou tedy zastoupeni spíše schopnější studenti. Lze předpokládat, že pokud by státní maturitní zkouška nebyla zavedena, byla by míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů vyšší.


Míra nezaměstnanosti absolventů v ČR podle kategorií vzdělání (duben 2014, 2015 a 2016)

Přehled o míře nezaměstnanosti absolventů – duben 2016

Kategorie vzdělání

Počet absolventů (2015)

Počet nezaměstnaných absolventů (duben 2016)

Míra nezaměstnanosti absolventů

(duben 2016)

Srovnání s dubnem 2015

Střední odborné s výučním listem – H

20 261

1 835

9,1 %

–3,5 p. b.

Nižší střední odborné vzdělání – E

2 668

427

16,0 %

–5,7 p. b.

Střední odborné s MZ a odborným výcvikem – L/0

3 722

394

10,6 %

–2,7 p. b.

Nástavbové vzdělání – L/5

1 975

210

10,6 %

–4,6 p. b.

Střední odborné s MZ – M

29 891

2 254

7,5 %

–2,1 p. b.

Gymnaziální vzdělání – K

20 533

631

3,1 %

–0,7 p. b.

Vyšší odborné vzdělání – N

4 471

234

5,2 %

–2,2 p. b.


Pokud srovnáme uplatnitelnost absolventů škol na pracovním trhu napříč jednotlivými kategoriemi vzdělání, můžeme vidět lepší uplatnění u klasických kategorií vzdělání – maturanti kategorie M a vyučení kategorie H, dále i u absolventů vyššího odborného vzdělání, vyšší míra nezaměstnanosti byla v dubnu 2015 evidována v rámci oborů vzdělání kategorie E.

Míra nezaměstnanosti je tradičně nejvyšší u absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem kategorie E (16,0 %) – ve srovnání s předchozím rokem nicméně došlo v této kategorii vzdělání k poklesu míry nezaměstnanosti o 5,7 p. b. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují také absolventi nástavbového vzdělání a absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L0 (shodně 10,6 %). I v rámci těchto kategorií došlo k poklesu v míře nezaměstnanosti absolventů, nejvíce v případě nástavbového vzdělání (pokles o 4,6 p. b.).

Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují pravidelně absolventi gymnaziálního vzdělání kategorie K (3,8 %). V souvislosti s touto kategorií vzdělání je však třeba si uvědomit, že drtivá většina absolventů gymnázií dále pokračuje ve vzdělávání na vysokých školách. Po ukončení studia na gymnáziu vstupují na trh práce ve většině případů ti absolventi, kteří neuspěli u přijímacího řízení na vysoké školy.

Nižší míru nezaměstnanosti můžeme dále registrovat u absolventů vyššího odborného vzdělání (5,2 %, meziroční pokles o 2,2 p. b.) a středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (7,5 %, meziroční pokles o 2,1 p. b.).


Poznámka: Nezaměstnanost absolventů škol je zpravidla sledována vždy v září a v dubnu. Zářijové hodnoty jsou vždy o něco vyšší, jelikož v té době silně kulminují počty nových absolventů vstupujících na trh práce, kteří v červnu téhož roku úspěšně ukončili své studium. Z tohoto důvodu jsou pro sledování nezaměstnanosti absolventů vhodnější dubnové hodnoty – od ukončení studia na škole uplynula delší doba, během které si většina absolventů dokázala nalézt pracovní uplatnění a byli trhem práce „úspěšně“ absorbováni.



Zpět