Přeskočit navigaci

Nezaměstnanost absolventů

Z hlediska sledování uplatnitelnosti a úspěšnosti absolventů škol na pracovním trhu se jako indikátory běžně používají absolutní počty nezaměstnaných absolventů, ovšem z hlediska relevance a validity je vhodnějším ukazatelem míra nezaměstnanosti absolventů škol.

Míra nezaměstnanosti vyjadřuje, kolik procent absolventů si nedokázalo najít na pracovním trhu uplatnění a přihlásilo se do evidence úřadů práce. Nezaměstnanost absolventů škol je zpravidla sledována vždy v září a v dubnu. Zářijové hodnoty jsou vždy o něco vyšší, jelikož v té době silně kulminují počty nových absolventů vstupujících na trh práce, kteří v červnu téhož roku úspěšně ukončili své studium. Z tohoto důvodu jsou pro sledování nezaměstnanosti absolventů vhodnější dubnové hodnoty – od ukončení studia na škole uplynula delší doba, během které si většina absolventů dokázala nalézt pracovní uplatnění a byli trhem práce „úspěšně“ absorbováni.

Na těchto stránkách je sledována míra nezaměstnanosti „čerstvých“ absolventů, tedy absolventů, kteří ukončili své studium v roce 2014.

V dubnu 2015 byly míry nezaměstnanosti absolventů následující:

*     absolventi středního odborného vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání H (tj. vyučení v oborech SOU) – 12,6 %,

*     absolventi nižšího středního odborného vzdělání s výučním listem kategorie vzdělání E (tj. vyučení v učebních oborech odborných učilišť a učilišť) – 21,7 %,

*     absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem – 13,2 %,

*     absolventi nástavbového vzdělání – 15,2 %,

*     absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou – 9,6 %,

*     absolventi gymnaziálního vzdělání – 3,8 %, ti však většinou pokračují ve studiu,

*     absolventi vyššího odborného vzdělání (s výjimkou konzervatoří) – 7,5 %.

V níže přiloženém grafu je zobrazen vývoj míry nezaměstnanosti napříč jednotlivými kategoriemi vzdělání za roky 2013, 2014 a 2015. Z grafu je dobře patrné, že v míře nezaměstnanosti dochází v roce 2015 k poklesu v rámci všech sledovaných kategorií vzdělání. K výraznému zlepšení v uplatnitelnosti dochází především u absolventů učebních oborů kategorie E (pokles o 4,3 p. b.) i kategorie H (pokles o 3,9 p. b.).

Na pokles míry nezaměstnanosti absolventů středních a vyšších odborných škol má výrazný vliv lepšící se ekonomická situace a podmínky na pracovním trhu, určitou roli zde hraje v pozitivním smyslu také demografické stárnutí populace a zavedení státní maturitní zkoušky. Studenti, kteří nebyli u maturitní zkoušky úspěšní, nedokončili studium, tudíž nemohli získat ani status absolventa. Mezi absolventy registrovanými na úřadech práce jsou tedy do určité míry zastoupeni spíše schopnější studenti. Lze předpokládat, že pokud by státní maturitní zkouška nebyla zavedena, byla by míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů vyšší.


Míra nezaměstnanosti absolventů v ČR podle kategorií vzdělání (duben 2013, 2014 a 2015)

Přehled o míře nezaměstnanosti absolventů - duben 2015

Kategorie vzdělání

Počet absolventů (2014)

Počet nezaměstnaných absolventů (duben 2015)

Míra nezaměstnanosti absolventů

(duben 2015)

Srovnání s dubnem 2014

Střední odborné s výučním listem - H

21 062

2 645

12,6%

-3,9 p.b.

Nižší střední odborné vzdělání - E

3 018

654

21,7%

-4,3 p.b.

Střední odborné s MZ a odborným výcvikem - L/0

4 207

557

13,2%

-1,0 p.b.

Nástavbové vzdělání - L/5

2 703

412

15,2%

-3,3 p.b.

Střední odborné s MZ - M

32 748

3 159

9,6%

-2,0 p.b.

Gymnaziální vzdělání - K

21 138

795

3,8%

-0,6 p.b.

Vyšší odborné vzdělání - N

4 319

322

7,5%

-2,7 p.b.


Pokud srovnáme uplatnitelnost absolventů škol na pracovním trhu napříč jednotlivými kategoriemi vzdělání, můžeme vidět lepší uplatnění u klasických kategorií vzdělání – maturanti kategorie M a vyučení kategorie H, vyšší míra nezaměstnanosti byla v dubnu 2015 evidována v rámci nižšího a nástavbového vzdělání.

Míra nezaměstnanosti je tradičně nejvyšší u absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem kategorie E (21,7 %) - ve srovnání s předchozím rokem nicméně došlo v této kategorii vzdělání k poklesu míry nezaměstnanosti o 4,3 p. b. Vyšší míru nezaměstnanosti vykazují také absolventi nástavbového vzdělání (15,2 %) a absolventi středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem kategorie L0 (13,2 %). I v rámci těchto kategorií došlo k  poklesu v míře nezaměstnanosti absolventů, nejvíce v případě nástavbového vzdělání (pokles o 3,3 p. b.).

Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazují pravidelně absolventi gymnaziálního vzdělání kategorie K (3,8 %). V souvislosti s touto kategorií vzdělání je však třeba si uvědomit, že drtivá většina absolventů gymnázií dále pokračuje ve vzdělávání na vysokých školách. Po ukončení studia na gymnáziu vstupují na trh práce ve většině případů ti absolventi, kteří neuspěli u přijímacího řízení na vysoké školy.

Nižší míru nezaměstnanosti můžeme dále registrovat u absolventů vyššího odborného vzdělání (7,5 %, meziroční pokles o 2,7 p. b.) a středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou (9,6 %, meziroční pokles o 2,0 p. b.).


Zpět