Přeskočit navigaci

Požadavky na jazyky, počítač a praxi v pracovních inzerátech

Požadavky na jazykové schopnosti, dovednosti práce s počítačem a praxi v inzertní nabídce zaměstnání

Požadavky na jazykové schopnosti, dovednosti práce s počítačem a praxi v inzertní nabídce zaměstnání

K důležitým atributům usnadňujícím postavení na trhu práce patří znalost cizích jazyků, schopnost pracovat s počítačem a také odborná praxe. Všechny tyto požadavky jsou s nabídkou zaměstnání velmi úzce spojeny. Jejich splnění značně zvyšuje šance na dobré uplatnění na trhu práce.

Znalost cizích jazyků jednoznačně patří mezi důležité aspekty, které mohou umožnit lepší uplatnění na trhu práce. Značné nároky zaměstnavatelů na jazykovou vybavenost hledaných pracovníků se odrážejí zejména v inzertní nabídce zaměstnání na internetu. V denním tisku byly požadavky na znalost cizích jazyků značně nižší.   

Také schopnost pracovat s počítačem patří mezi důležité aspekty, které zlepšují pozici uchazeče o zaměstnání na pracovním trhu. Práce s počítačem na uživatelské úrovni (tedy práce s programy MS Office) se de facto stala součástí pracovní výbavy uchazečů o zaměstnání od administrativních pozic výše.

Jazykové schopnosti

Zaměstnavatelé nejčastěji požadovali aktivní znalost jednoho světového jazyka, zejména angličtiny (22,4 %, v inzerci v denním tisku v 2,9 %, na internetu v 36,9 %). Znalost cizího jazyka „výhodou“ byla evidována ještě nižší měrou, a to v 4,7 % případů (1,1 % inzerátů v denním tisku a 13,0 % inzerátů na internetu). Zcela podle očekávání je znalost cizího jazyka, zejména angličtiny, očekávána u vysoce kvalifikovaných povolání, která jsou soustředěna především v klasifikačních třídách 1 až 3, respektive 4, a částečně také v hlavní třídě 5. Ve třídách, kde se soustředí především dělnická povolání, jsou již jazyková očekávání výrazně nižší. To potvrzuje i fakt, že v inzerci v denním tisku byly požadavky na znalost cizích jazyků spíše ojedinělým jevem než pravidlem. Profese, u kterých zaměstnavatelé nejčastěji požadovali aktivní znalost cizího jazyka, zahrnovaly zejména vedoucí pracovníky, inženýry v technických oborech, programátory a techniky IT.


Požadavek na znalost alespoň jednoho cizího jazyka v inzertní nabídce zaměstnání v denním tisku a na internetu v roce 2012

 Dopočet do 100 % spadá do kategorie „neuvedeno".


Požadavek na aktivní znalost angličtiny jsme nejčastěji zaznamenávali u profesí: VŠ pedagogové, učitelé, programátoři, technici IT, techničtí inženýři, odborní pracovníci ve společenských vědách, vedoucí pracovníci, bezpečnostní technici a také právníci.

Němčina byla vyžadována zejména u profesí: techničtí inženýři, úředníci v dopravě, vedoucí výroby, odborní administrativní pracovníci, lektoři, ale také montéři, bezpečnostní technici a skladníci.

Požadavky na znalost jiného jazyka než angličtiny a němčiny se v inzerátech objevovaly jen výjimečně – francouzština se objevila v 37 inzerátech, italština ve 4 inzerátech, ruština v 32 inzerátech a španělština v 1 inzerátu. V 68 inzerátech se objevil požadavek na nějaký jiný jazyk a ve 46 inzerátech nebyl cizí jazyk specifikován.

Znalost cizích jazyků byla v rámci inzerce na internetu požadována výrazně častěji, než tomu bylo v inzerci v denním tisku. To je zřejmě dáno především odlišnou strukturou profesí hledaných pomocí internetu, který se více soustředí na kvalifikovanější profese, u kterých jsou požadavky na jazykovou vybavenost samozřejmě vyšší. Současně je patrné, že znalost cizích jazyků neočekávají zaměstnavatelé pouze od vysokoškolských profesí, ale i u profesí středoškolských.

Práce s počítačem

Schopnost práce s počítačem zejména na uživatelské úrovni je očekávanou dovedností u naprosté většiny uchazečů o zaměstnání od administrativních pozic výše. Požadavek na znalost práce s PC se však vyskytuje čím dál častěji i u dělnických pozic, a to zejména v souvislosti s obsluhou strojních zařízení. 

Nutnost „počítačové gramotnosti“ byla specifikována v 39,4 % inzerátů (v inzerci v denním tisku v 11,1 %, v inzerci na internetu v 57,2 %), přičemž nejčastěji se objevovaly požadavky na „běžnou“ znalost práce s PC. Požadavky na běžnou znalost práce s PC byly nejčastější u sekretářek a nižších administrativních pracovníků, recepčních, telefonistů, prodavačů, účetních, úředníků v dopravě a skladech a u odborných administrativních pracovníků a v neposlední řadě také u VŠ pedagogů, vědců, odborných pracovníků a u vedoucích pracovníků.

Nároky na znalost grafických programů jsme nejčastěji nacházeli u technických inženýrů, techniků IT, ale také u uměleckých pracovníků, novinářů a redaktorů, odborných pracovníků ve společenských vědách a v neposlední řadě u pracovníků obsluhujících strojní zařízení.

Znalost programovacích jazyků a jiná „odborná znalost“ byla v inzerci nejčastěji požadována – což je logické – především u programátorů a u „techniků IT“. 

Požadovaná znalost práce s počítačem v inzertní nabídce zaměstnání v denním tisku a na internetu v roce 2012

 

Dopočet do 100 % spadá do kategorie „neuvedeno".

Dovednost práce s počítačem je pro značnou část zaměstnavatelů samozřejmostí, kterou od svých pracovníků očekávají zcela automaticky.

Nároky na praxi

Nároky na praxi v oboru byly uvedeny v 53,5 % inzerátů (v inzerci v denním tisku v 27,0 % a v inzerci na internetu v 70,3 %) a procházely napříč všemi typy povolání. Otázku praxe tak nelze pojit pouze s několika vybranými profesemi, je to všeobecný požadavek. Dotaz na praxi v oboru tak při přijímacím řízení může očekávat každý uchazeč o zaměstnání.

Nároky na praxi představují všeobecný požadavek, který prostupuje širokým spektrem profesí, od vysoce kvalifikovaných až po nekvalifikované. Praxe figuruje jako jeden z nejvíce frekventovaných předpokladů pro získání zaměstnání.



Zpět